Kulový blesk jako největší záhada současnosti? Vědci o něm skoro nic neví, ani to, jestli existuje

Kulový blesk je fenomén atmosférické elektrické aktivity, který je často spojován s bouřkami. Graham Hubler, americký fyzik, viděl první kulový blesk, když mu bylo 16. Popsal ho jako kouli velikost tenisového míčku. Míček se chvěl a vypadal, jakože je poháněn elektrickým proudem.  Často je jev popsán jako tajemné zjevení žhavé koule při bouřkách.

Nejčastěji je fenomén vysvětlen na základě teorie atmosférické plazmy. Nutno však podotknout, že teorie nebyla nikdy řádně dokázána. Podle teorie je kulový blesk tvořen na základě laserového efektu. Nabité molekuly vody, které jsou obsaženy v prostoru oblak, jsou „předmětem“ pro elektrickou aktivitu. Tyto molekuly se přemění do tzv. excitovaného stavu, ve kterém se dostanou do kontaktu se vzdušným kyslíkem. Výsledkem celé interakce je pak  řízená emise radiace. Ta způsobí že, dojde k náhlému zintenzivnění světla - molekuly začnou "hořet". Toto posílené světlo se pak stává kulovým bleskem.

Fenomén kulového blesku je po staletí pozorován lidmi napříč planetou. Existují dokonce vědecké průzkumy, které tvrdí, že 1 člověk ze 30-ti se jednou za život setkal s jevem zvaným kulový blesk.  Jev samotný je však velmi vzácný. Dodnes existuje mnoho skeptiků, kteří v jev nevěří. Proti skeptikům však mluví data. Na světě je totiž až na 10 tisíc písemných zmínek o zpozorování kulového blesku, popisy tohoto jevu se často téměř shodují.

Ve většině svědectví můžeme nalézt, že jde o žhavou třesoucí se kulovitou strukturu, jejíž průměr je od 1 centimetru až po výjimečně 1 metr.  Síla elektrického výboje v kulovém blesku se odhaduje až na 100 wattů. Obecně kulový blesk „žije“ zhruba pouhých 10 vteřin. Někdy může jeho trvání být jen 1 vteřina, ale jsou popsány i případy, kdy blesk řádil celou minutu. Na konci svého působení kulový blesk buď exploduje anebo zmizí pryč.

Ve valné většině případů se kulový blesk skutečně objevuje při bouřkách a ve změti „klasických“ blesků. Kulový blesk je často pozorován v blízkosti kovových ohrad a plotů či drátů elektrického napětí. To prozrazuje mnohé o jeho náchylnosti k vodivým předmětům.

Co se týče možných obětí kulového blesku, záznamy o usmrcení tímto jevem jsou velmi vzácné. Jedním z prvních lidí, u kterých byla potvrzena smrt způsobená kulovým bleskem, byl Georg Richmann. Ten zemřel v ruském Petrohradě, kde se snažil o experiment právě s bleskem.

 Podle ruského fyzika Pyotra Kapitsy působí koule v kulovém blesku jako jakási rezonující mikrovlnná dutina. Záře, kterou blesk vydává, je vlastně mikrovlnným zářením. To pochází z mraků a blesků a proudí po trasách ionizovaného vzduchu. Podle jiného vědce, Cobhama Brewerse, je kulový blesk koulí, která se pohybuje lehce nad zemí, nebo spadne „do země“, někdy exploduje a může se dokonce rozdělit na několik menších kulových blesků.

Nejznámější případ pozorování jevu kulového blesku se datuje do roku 1638. Tehdy „vstoupila“ ohnivá koule do kostela v anglickém Devonshire. Koule se do kostela vkradla po udeření blesku a měla na svědomí 4 mrtvé a okolo 60-ti zraněných. V roce 1809 byl nahlášen další významný případ z Anglie. Posádka jedné britské lodě byla tehdy svědkem celkem tří ohnivých koulí, které „zaútočily na loď,“ jak psal později tamní tisk. Ohnivé koule tehdy zabily dva členy posádky. Právě v minulosti byly kulové blesky často vnímány jako boží trest. Ve starších dobách byly naopak kulové blesky uctívány jako bohové.

Jev, který budí odjakživa úžas, byl hlášen i na území Česka. Příkladem může být květnová bouřka v roce 2003. Kulové blesky se objevily v Litvínově, kde ho svědci popsali jako oranžovou kouli připomínající vycházející Slunce. Kulový blesk zasáhl i bytový dům v Praze, kde poškodil střechu a komín, v domě navíc vypadly jističe elektřiny. Svědci ho popsali jako červenooranžovou kouli s průměrem okolo 60 centimetrů. Třetí kulový blesk se objevil na dětském táboře u Rakovníka, kde zapálil jednu z budov.

Co se stane, pokud kulový blesk dopadne do vody? Dojde údajně k silnému výparu. Pokud by se dostal do kontaktu s člověkem, způsobí popáleniny. Důležité je poznamenat, že kulový blesky, ač si to většina veřejnosti myslí, nevznikají pouze při bouřce. Blesk dokáže projít skrz sklo a betonovou stěnu.

Vytvořit přesný model kulového blesku se zatím vědcům nepodařilo. Četně však vznikají jeho nápodoby.  U těch je obtížné určit, jak jev skutečně funguje – stále jde jen o pokusy, kde blesky vznikají za specifických předepsaných laboratorních podmínek. Se záznamem kulového blesku přišly před pěti lety čínští vědci. Natočili ho pomocí metody spektroskopie. Šlo o kouli, která se po úderu blesku vytvořila ani ne na 2 sekundy. Koule uletěla asi 10 metrů. Podle dalšího zkoumání čínských vědců se zdá, že ohnivá koule v sobě obsahuje materiál, který se vypařuje ze země při úderu blesku.