"Černá smrt" kosila Evropu. Proč se Čechám téměř vyhnula?

Mor do Evropy přišel od mongolských kočovníků a největším problémem bylo, že nikdo nevěděl, co nemoc způsobuje a o možnostech léčby ani nemluvně. Medicína ve středověku byla velmi primitivní a tak nejrozšířenější výklad příčin morové epidemie spočíval v konstatování, že se jedná o trest za lidské hříchy od Boha. Dnešní moderní věda již pojmenovala pravou příčinu, kterou je bakterie Yersinia pestis, ale středověk více spoléhal na usilovné modlitby k Bohu nebo dokonce se mnozí fanatici pokoušeli zažehnat příčinu moru tvrdým pokáním za hříchy.

Flagelanství a sebemrskáčství bylo na denním pořádku, ale s jedním lékem tehdejší lékaři přeci jen začali díky moru častěji operovat na denní bázi a používá se dodnes nejen v lékařství. Jedná se o destilovaný alkohol, jehož výrobní technologie se dostala do Evropy z arabského světa a k jeho rozšíření výrazným způsobem přispěla epidemie Černé smrti.

Myši jsou v tom nevinně

Mor se nejvíce rozšiřoval ve velkých městech, mnohem méně pak ve venkovském prostředí. Důvodem byl pohyb v uzavřeném prostoru, kde docházelo k častějším kontaktů s přenašeči bakterií Yersinia pestis. V pokročilejších fázích epidemie se lidé nakazili jeden od druhého, ale počátek infekce mezi lidmi zapříčinily blechy doslova přeskakováním na člověka z krys. Tudiž hlodavcí, kteří jsou obvykle považováni za největší příčinu morových epidemií, jsou jen polovičním viníkem masového umírání.

Jednoznačně se nedá ani určit, proč se epidemie Černé smrti vyhla některým oblastem středověké Evropy. V dějepisných učebnicích si můžeme přečíst, o ušetření české kotliny před morem, což vedlo k vzestupu politické moci Lucemburků panujících na ušetřeném území. Asi každý si představí hornaté pohraničí okolo českých zemí, které odradilo mnohé dobyvatele a stejně tak přenašeče moru. Nicméně je na místě skepticismus.

Přestože kopcovité území mohlo hrát svou roli, nevysvětlí, proč byla od morové rány ušetřena další území ležící v rovině jako severovýchodní část Polska nebo Milánská oblast v Itálii. Chladnější počasí sice také mělo vliv na šíření nemoci, jelikož bakterie se od určité teploty nedokáže rozmnožovat, ale na rozdíl od středoevropských zemí se nedají považovat klimatické podmínky v Miláně za studené. V případě Čech měl však jasno tehdejší kronikář František Pražský, který napsal, že epidemii vyvanulo z Čech, “čerstvé a zdravé povětří.”

Úplně růžové to však s morem v Čechách nebylo, první epidemie sice nedorazila v plné síle, ale celá řada dalších již ano, ovšem pozdější výskyty již neměly tak drtivý a globální dopad jako ta odehrávající se v polovině 14. století.

O co nás mor obohatil?

Mor byl tak výraznou záležitostí, že se znatelně promítl i do lidské kultury jako jeden z negativních symbolů. U nás ho dodnes připomínají morové sloupy rozeseté po celé zemi. Největší morový sloup na světě dokonce najdeme v Olomouci. Sloup Nejsvětější trojice sice dostal městskou památkovou rezervaci v Olomouci na seznam kulturního dědictví UNESCO, ale mor se do lidské kultury otiskl i jinak, např. slovo karanténa pochází z dob morových nákaz.

Jednou z příčin globálního rozšíření moru bylo rozvážení bakterií lodní dopravou. Byla tak přijata regule vyžadující od lodní posádky, aby vydržela kotvit na moři aspoň 40 dní - z italského  quarante  tj. čtyřicet pak vznikl termín karanténa. Tak že by kromě hor pomohla Čechám ubránit se Černé smrti i absence moře u svých hranic?