Bouře, mráz, tropické teploty. Co dokáží napáchat změny počasí ?

Vědecké studie naznačují, že změny počasí - například vysoká teplota a vlhkost, mohou ovlivnit duševní výkon tak, že ovlivní neurochemii mozku. Například se předpokládá, že teplotní stres může způsobit kognitivní poruchy.

Jedna nedávná studie například zkoumala vliv tepelného stresu na kognitivní funkce u vojáků, kteří strávili nejméně jeden rok v pouštních podmínkách. Hodnocení paměťových a kognitivních funkcí naznačuje pokles kognitivních výkonů v teplých klimatických podmínkách ve srovnání s normálním počasím. Pokles byl nejsilnější v oblasti pozornosti, koncentrace, slovní paměti a psychomotorické výkonnosti.

Jiná studie pak zkoumala vliv písečných a prachových bouří na dětskou kognitivní funkci. Pomocí matematické analýzy a skóre rozpoznávání slov bylo vyhodnoceno, jak prenatální expozice pískovým a prachovým bouřím ovlivňuje kognitivní výkonnost dětí. Autoři zjistili pokles skóre v testu - u dětí předčasně vystavených bouřím bylo zjištěno, že začínají později počítat a mluvit v celých větách. Tato zjištění naznačují, že zmíněný druh počasí ohrožuje kognitivní funkce příští generace.

Výsledky výzkumu o vlivu teploty na kognitivní funkce jsou poměrně smíšené a protichůdné.

Vědci se věnovali třeba i tomu, jak teplota ovlivňuje kognitivní výkon lidí s roztroušenou sklerózou. Zdraví jedinci pak byli do studie zahrnuti pro kontrolu. U pacientů s roztroušenou sklerózou byly na rozdíl od zdravých jedinců vyšší teploty spojeny se zhoršujícím se kognitivním stavem. Tato zjištění potvrzují, že teplejší venkovní teploty vedou k vyššímu výskytu klinické exacerbace (nového vzplanutí chronické choroby).

Pokud jde o kognitivní funkce v chladném počasí, studie prokázaly jak zhoršení, tak zlepšení. Například jedna studie zkoumala dopad vystavení chladu a následného zahřátí na pracovní paměť a výkonné funkce u 10 mladých mužů. Výsledky prokázaly pokles výsledků, když byli muži vystaveni teplotě 10°C. A tato porucha trvala po dobu jedné hodiny. Autoři studie se domnívají, že pozorované změny mohou vysvětlit akutními změny cév v mozku.

Jiné poznatky naznačují, že zima pomáhá probudit naši mysl a přiměje nás k tomu, abychom mysleli jasněji. Je dobře známo, že mozek používá jako hlavní zdroj energie glukózu. Takže když je glukóza vyčerpána, fungování mozku je ohroženo. Energie se ale také používá k regulaci tělesné teploty, zejména v extrémně horkých nebo studených podmínkách. Zdá se, že je zapotřebí více energie (glukózy) na ochlazení než na zahřátí těla. Vysoké teploty tak snižují hladinu glukózy a zhoršují funkci mozku.

Experti se domnívají, že vysoké teploty zvyšují riziko duševních poruch, zejména u starších osob.

Jedna nedávná studie analyzovala údaje o hospitalizacích na pohotovosti spojených s duševními chorobami a denními teplotami. vědci měli k dispozici informace ze 6 měst za více než 10 let. Výsledky ukázaly, že vysoké teploty mohou ohrozit duševní zdraví a způsobit zhoršení příznaků duševních chorob. Například podle výsledků bylo více než 30% případů lidí hospitalizovaných kvůli úzkosti připisováno vysokým teplotám. Vystavení vysokým teplotám vede k reakcím v těle, které mohou způsobit zvýšení hladin hormonů stresu a teploty mozku. Navíc extrémně horké počasí může ovlivnit hladiny dopaminu a serotoninu, tedy neuromediátorů, které jsou důležité pro pocit štěstí.

Podle rozšířeného přesvědčení může počasí ovlivnit naši náladu. Přestože je nedostatek slunečního záření obvykle spojován se sezónní depresí, někteří vědci se domnívají, že ne všichni lidé reagují podobně na změny počasí. Obecně panuje přesvědčení, že počasí může ovlivnit naši náladu. Přestože je nedostatek slunečního záření obvykle spojován se sezónní depresí, někteří vědci se domnívají, že ne všichni lidé reagují na změny počasí stejně.

Výzkumníci například testovali individuální každodenní náladu jednotlivce a počasí během období 30 dnů. Byly zjištěny velké individuální rozdíly v tom, jak jednotliví lidé na počasí reagují. Na základě toho byly identifikovány čtyři odlišné typy osobností: milovníci letního období (mají lepší náladu, když je teplejší počasí a více slunce), nepřátelé léta (mají horší náladu v teplejším počasím a když je více slunce), nepřátelé deště (mají špatnou náladu v deštivých dnech) a nedotčení (u nich neexistuje žádná zvláštní souvislost mezi počasím a náladou). Je zajímavé, že děti a jejich matky často patří ke stejnému druhu, tedy že je počasí ovlivňuje stejně.

Analýza vědecké i populární literatury tedy vede k závěru, že extrémní počasí může ovlivnit naši kognitivní funkci a náladu. S největší pravděpodobností je to způsobeno poklesem energetického zdroje mozku (glukózy), který musí být použit pro termoregulaci. Také je zřejmé, že extrémní teploty ovlivňují hladinu některých látek v mozku (jako dopamin a serotonin). Přesto se ale zdá, že v případě reakce mozku na počasí existuje jistá individuální variabilita, která se může vyskytovat v rodině.