Dějiny počítačů se podle inženýrů a odborníků na techniku začaly psát po druhé světové válce, přičemž jejich rozmach zažíváme až v posledních desítkách let. Historici by ale nesouhlasili, tvrdí totiž, že zřejmě prvním výpočetním strojem v historii lidstva je takzvaný Mechanismus z Antikythéry, starý přes 2000 let.
Historie prvních moderních počítačů se začala psát v roce 1943, kdy začal vývoj stroje značeného jako ENIAC (Electronic Numerical Integrator And Computer). Postavili jej na Moore School of Electrical Engineering pensylvánské univerzity v americké Filadelfii a jde o první elektronický číslicový programovatelný počítač v historii.
Pokud sáhneme hlouběji do historie, dostaneme se ke kalkulačkám nulté generace, za které jsou považovány elektromechanické počítače využívající většinou relé. Ty sestrojil německý inženýr Konrad Zuse v roce 1936 a jde o stroje pracující ve dvojkové soustavě známé jako Z1, Z2 a Z3.
Ani v 19. století ale nebyly počítací stroje úplnou novinkou. V roce 1833 navrhnul Charles Babbage analytický stroj Analytical engine, který se stal prvním univerzálním úplným počítačem, který dokáže emulovat jiné stroje pouhou změnou programu bez nutnosti fyzické přestavby. Jako vstupní médium měl používat děrné štítky a pohánět jej měl parní stroj, v tomto případě zůstalo ale pouze u návrhu a do praxe byl stroj uveden až o několik let později.
Děrné štítky nebyly samy o sobě úplnou novinkou. V roce 1801 je poprvé použil francouzský vynálezce Joseph Marie Jacquard v tkalcovském stavu a i tento okamžik je považován za milník v historii počítačů. Štítky tehdy vycházely z konceptu děrovaného papíru, který o rok dříve použil Basile Bouchon.
Vše, co vzniklo do té doby, byly už prakticky vzato pouze kalkulačky. V roce 1820 vytvořil Charles Xavier Thomas první sériově vyráběný kalkulátor, takzvaný Thomasův Arithmometr, který uměl schopný sčítat, odčítat, násobit a dělit. S podobným konceptem přišel o několik set let dříve francouzský matematik Blaise Pascal, který v roce 1642 vyrobil počítací stroj, který uměl ale pouze sčítat a odčítat.
V roce 1623 vymyslel Wilhelm Schickard mechanický kalkulátor, který vytvořil z ozubených koleček z hodinových strojků, ani v tomto případě ale nemůžeme hovořit o nejstarším počítacím stroji na světě. Jeho historie totiž sahá ještě dál, do doby před naším letopočtem.
Záhadný mechanismus se ukázal jako počítač
V roce 1900 objevil řecký potápěč Elias Stadiatos vrak římské nákladní lodi poblíž ostrova Antikythera. Ze dna moře posléze vytáhli potápěči několik soch a kámen, ze kterého vystupovalo ozubené kolo. Jak se nakonec ukázalo, nešlo o kámen, ale bronzový stroj v dřevěném rámu, který měl rozměry zhruba 33x17x9 centimetrů. To je vše, co můžeme o tomto mechanismu s jistotou říct.
Mechanismus z Antikythéry, jak byl stroj pojmenován, byl vyroben mezi roky 150 př. n. l. a 100 př. n. l., odkud přesně pochází ale není známo. Stejně tak dodnes historici neví, kdo jej sestavil ani proč byl naložen na římskou loď.
Poměrně dobře ale můžeme odhadnout, k čemu mělo zařízení složené z 37 ozubených koleček se dvěma ciferníky sloužit. Bylo určené k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce a umělo předpovídat jejich zatmění. Podle odborníků zřejmě nebyl tento stroj jediný svého druhu a i římský filozof Marcus Tullius Cicero se ve svých dílech zmiňuje o stroji, který uměl napodobit pohyby Slunce, Měsíce a hvězd.
Žádná další zařízení podobného druhu ale zatím nalezena nebyla a otázkou zůstává proč. Stejně tak se ale historici ptají, proč nedokázala žádná jiná civilizace po stovky let vytvořit podobně složitý stroj. Diferenciální převody, které zařízení využívá, se totiž poprvé vyjma Mechanismu z Antikythéry poprvé použily až v 16. století, úrovní konstrukce a miniaturizace ale stroj dokonce odpovídá až mechanismům vymyšleným v 18. století.
Související
Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace
Velká pardubická se jezdí již 150 let. V historii ji vyhrála pouze jedna žena
historie , Mechanismus z Antikythéry
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák