První počítač na světě? Dva tisíce let starý stroj nenechává vědce spát

Dějiny počítačů se podle inženýrů a odborníků na techniku začaly psát po druhé světové válce, přičemž jejich rozmach zažíváme až v posledních desítkách let. Historici by ale nesouhlasili, tvrdí totiž, že zřejmě prvním výpočetním strojem v historii lidstva je takzvaný Mechanismus z Antikythéry, starý přes 2000 let.

Historie prvních moderních počítačů se začala psát v roce 1943, kdy začal vývoj stroje značeného jako ENIAC (Electronic Numerical Integrator And Computer). Postavili jej na Moore School of Electrical Engineering pensylvánské univerzity v americké Filadelfii a jde o první elektronický číslicový programovatelný počítač v historii.

Pokud sáhneme hlouběji do historie, dostaneme se ke kalkulačkám nulté generace, za které jsou považovány elektromechanické počítače využívající většinou relé. Ty sestrojil německý inženýr Konrad Zuse v roce 1936 a jde o stroje pracující ve dvojkové soustavě známé jako Z1, Z2 a Z3. 

Ani v 19. století ale nebyly počítací stroje úplnou novinkou. V roce 1833 navrhnul Charles Babbage analytický stroj Analytical engine, který se stal prvním univerzálním úplným počítačem, který dokáže emulovat jiné stroje pouhou změnou programu bez nutnosti fyzické přestavby. Jako vstupní médium měl používat děrné štítky a pohánět jej měl parní stroj, v tomto případě zůstalo ale pouze u návrhu a do praxe byl stroj uveden až o několik let později.

Děrné štítky nebyly samy o sobě úplnou novinkou. V roce 1801 je poprvé použil francouzský vynálezce Joseph Marie Jacquard v tkalcovském stavu a i tento okamžik je považován za milník v historii počítačů. Štítky tehdy vycházely z konceptu děrovaného papíru, který o rok dříve použil Basile Bouchon.

Vše, co vzniklo do té doby, byly už prakticky vzato pouze kalkulačky. V roce 1820 vytvořil Charles Xavier Thomas první sériově vyráběný kalkulátor, takzvaný Thomasův Arithmometr, který uměl schopný sčítat, odčítat, násobit a dělit. S podobným konceptem přišel o několik set let dříve francouzský matematik Blaise Pascal, který v roce 1642 vyrobil počítací stroj, který uměl ale pouze sčítat a odčítat. 

V roce 1623 vymyslel Wilhelm Schickard mechanický kalkulátor, který vytvořil z ozubených koleček z hodinových strojků, ani v tomto případě ale nemůžeme hovořit o nejstarším počítacím stroji na světě. Jeho historie totiž sahá ještě dál, do doby před naším letopočtem.

Záhadný mechanismus se ukázal jako počítač

V roce 1900 objevil řecký potápěč Elias Stadiatos vrak římské nákladní lodi poblíž ostrova Antikythera. Ze dna moře posléze vytáhli potápěči několik soch a kámen, ze kterého vystupovalo ozubené kolo. Jak se nakonec ukázalo, nešlo o kámen, ale bronzový stroj v dřevěném rámu, který měl rozměry zhruba 33x17x9 centimetrů. To je vše, co můžeme o tomto mechanismu s jistotou říct.

Mechanismus z Antikythéry, jak byl stroj pojmenován, byl vyroben mezi roky 150 př. n. l. a 100 př. n. l., odkud přesně pochází ale není známo. Stejně tak dodnes historici neví, kdo jej sestavil ani proč byl naložen na římskou loď. 

Poměrně dobře ale můžeme odhadnout, k čemu mělo zařízení složené z 37 ozubených koleček se dvěma ciferníky sloužit. Bylo určené k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce a umělo předpovídat jejich zatmění. Podle odborníků zřejmě nebyl tento stroj jediný svého druhu a i římský filozof Marcus Tullius Cicero se ve svých dílech zmiňuje o stroji, který uměl napodobit pohyby Slunce, Měsíce a hvězd.

Žádná další zařízení podobného druhu ale zatím nalezena nebyla a otázkou zůstává proč. Stejně tak se ale historici ptají, proč nedokázala žádná jiná civilizace po stovky let vytvořit podobně složitý stroj. Diferenciální převody, které zařízení využívá, se totiž poprvé vyjma Mechanismu z Antikythéry poprvé použily až v 16. století, úrovní konstrukce a miniaturizace ale stroj dokonce odpovídá až mechanismům vymyšleným v 18. století.

Související

Jan Opletal

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Více souvisejících

historie Mechanismus z Antikythéry

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že nová experimentální balistická raketa Oreshnik dosahuje rychlosti Mach 10, což odpovídá desetinásobku rychlosti zvuku, přibližně 3 kilometrům za sekundu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy