Druhá Carringtonova událost? Vědci se bojí katastrofy, chtějí Zemi obalit štítem

V roce 1859 došlo k něčemu, s čím se lidstvo v novodobých dějinách ještě nesetkalo. Zemi zasáhla silná geomagnetická sluneční bouře, která měla za následek rozednění uprostřed noci. Silná polární záře tehdy byla viditelná ze všech míst na planetě a během několika dní se uprostřed noci zjevovalo tak silné světlo, že budilo lidi i zvířata.

Nešlo ale jen o obyčejnou podívanou. Bouře s sebou nesla i velké riziko. Tehdy vyřadila několik telegrafních sítí a celý incident si vysloužil pojmenování Carringtonova událost. Dnes by účinky podobné bouře byly mnohem děsivější.

V roce 2013 výzkumníci z Lloyd's v Londýne a Atmosférického a přírodovědného výzkumného ústavu (AER) v USA použili data z Carringtonovy události a odhadly, jaký dopad by měla dnes. A byl by nezměrný. Jen v USA by způsobil škody ve výši až 2.6 biliónů dolarů. 

Nyní se podle časopisu The Astrophysical Journal vědci obávají, že je velká šance, že podobná událost by mohla nastat už v průběhu tohoto století. Tentokrát ale s fatálními důsledky. Bouře by totiž mohla vyřadit vše elektrické na planetě, a není tajemstvím, že lidstvo je na elektřině závislé.

Dva renomovaní fyzici z Harvardské univerzity Avi Loab a Manasvi Lingham se už nějaký čas zabývají pozorováním erupcí na Slunci a považují je za větší riziko, než například dopady asteroidů. Ve studii proto poukázali na nejhorší scénář, který by mohl nastat už následující století. Erupci, která by způsobila zánik života na Zemi.

Vědci ale nezůstali pouze u teorií. Pracují také na tom, jak by se naše planeta mohla bránit. Jednou z možností je použití magnetického štítu stejné velikosti jako Země. Ten by lidstvo dokázal ochránit před touto katastrofickou událostí, šlo by ale o nesmírně drahou záležitost.

Riziko však nelze podcenit. Jediná obří erupce je totiž podle vědců schopná odpojit celou planetu od elektrických sítí na téměř 40 let. To by podle studie vedlo ke ztrátě mnoha lidských životů a způsobilo škody v odhadované výši 10 trilionů dolarů.

Riziko je větší než srážka s asteroidem

Riziko, že se naše planeta srazí s některým z okolo prolétajících asteroidů, je nesmírně malé. Někdy jde o pravděpodobnost 1:45 000, jindy 1:250 000, převedeno na procenta se bavíme o tak malé pravděpodobnosti, že i scénář, že se zítra udusíte rohlíkem, je reálnější. 

Přesto je právě pád meteoritu velmi oblíbeným scénářem katastrofických filmů. Aby ne, vše bouchá, hoří, a s vizuálními efekty se dá s podobnými snímky prorazit do světa. Rozhodně zní takový scénář lépe, než například sluneční erupce, která na planetě Zemi "pouze" vyřadí z provozu elektrické sítě. Tento scénář je ale mnohem, mnohem pravděpodobnější. Šance, že se tak stane v nejbližších letech, je totiž 12 procent.

Sluneční erupce nebo geomagnetická superbouře přitom může vážně ohrozit život na Zemi. Vědci elektromagnetický impuls popisují jako silný výtrysk elektromagnetické energie. Pokud je velmi silný, představuje prý pro Zemi vážnou hrozbu. Jak už bylo řečeno, i v minulosti zažilo lidstvo podobné slunečních superbouře, avšak ještě nikdy nebylo tolik závislé na elektrických technologiích.

Solární bouře je prakticky vzato erupce magneticky nabitého plazmatu ze Slunce do vesmíru. Objevují se relativně pravidelně a nebývají zpravidla nebezpečné. V menším množství totiž nijak neublíží, vedou však například k nádherným polárním zářím i v místech, kde je jinak nikdy neuvidíte. 

Obrovské množství této magnetické energie by ale podle vědců mělo vážné důsledky. A ačkoliv udávají "jen" 12% šanci, že v následujících letech podobná bouře zasáhne zemi, připravují se. Podle magazínu Week se například mění stárnoucí satelity či transformátory. Taková sluneční aktivita by totiž mohla narušit elektromagnetické pole Země a to by znamenalo odpojení satelitů, elektřiny, komunikačních služeb či internetu.

Co bychom mohli očekávat v praxi?

Celosvětový výpadek elektřiny, havárie letadel, přerušení satelitní komunikace, vykolejené vlaky. To jsou podle dokumentu vydaného britským ministerstvem obchodu jen některé hrozby, kterým by musela čelit moderní společnost. Nejvýraznějším prvkem dokumentu je zpráva, že by země dostaly varovaní jen 12 hodin před tím, než by bouře zasáhla planetu.

Podle nejhoršího možného scénáře by vypuzení koronární hmoty tvořené plazmou od Slunce vyslalo rentgenové záření a vysokoenergetické částice přímo k zemi. Výbuch ve sluneční atmosféře s energií srovnatelné miliardě megatun TNT, může vyslat částice rychlostí pohybující se okolo 1 milionu kilometrů v hodině (asi 0.1% rychlosti světla) nebo i vyšší.

Aby byly jednotlivé státy na něco takového připravené předem, je podle britské zprávy nutné rychle zareagovat, ochránit napájecí a komunikační technologie a vyslat jasnou výstrahu a varování směrem k veřejnosti. Dokument také upozorňuje, že obecné povědomí o tomto riziku je velmi malé, proto je třeba podpořit potenciálně citlivá odvětví a přijmout opatření, která by zmírnila pravděpodobné dopady takové katastrofy.

Sluneční erupce je známa tím, že může zasáhnout elektrické přenosy mnoha pozemských komunikačních zařízení, včetně počítačů, mobilních telefonů, pagerů a automobilů. Naposledy došlo k takovému problému před dvěma lety. V březnu roku 2015 Zemi v důsledku rozsáhlé solární bouře zasáhl nečekaně velký proud energetických částic. Ten zanechal dočasné následky na rozvodných sítích a satelitní navigaci. 

Solární bouře dosáhla na pětibodové škále geomagnetických následků čtvrtý stupeň, což je kategorie vážné až kritické. Původně se očekával jen první stupeň. Země tak podle odborníků čelila největšímu elektromagnetickému záření od podzimu 2013. Bouři pátého stupně, považovanou za extrémní, stála Země v cestě před zhruba deseti lety. Tehdy ale nebylo lidstvo tolik závislé na elektřině, jako dnes.