ANALÝZA | Analýza DNA mumií ukázala překvapivé věci. Odkud skutečně pocházeli starověcí Egypťané?

Vědci se pustili do analýzy DNA starověkých egyptských mumií a došli k nečekaným zjištěním. Podle výsledků totiž tito „Egypťané“ z Egypta vůbec nepochází. Své závěry prezentovali v magazínu Nature Communications.

Tým vědců posbíral a analyzován starověkou DNA z egyptských mumií pocházejících z doby přibližně z doby 1400 před naším letopočtem až do roku 400 našeho letopočtu - a zjistili, že tito Egypťané jsou geneticky podobní lidem ze Středomoří.

Výzkumníci z University of Tübingen a Institutu Maxe Plancka pro studium lidských dějin v Jeně provedli první studii s cílem vytvořit vhodnou genetickou databázi ke studiu dávné minulosti. Dospěli přitom k závěru, že že moderní Egypťané mají více předků ze subsaharské Afriky než měli staří Egypťané.

Podle analýzy DNA měli starověcí Egypťané blízkou spojitost spíše s lidmi z Blízkého výhodu. Egypt sám o sobě je velmi slibným místem pro studium starověkých populací, protože to byl jeden z největších obchodních uzlů, navíc se tu vystřídali dobyvatelé ze západu i z východu. 

Nedávné pokroky ve studiu dávné DNA představovaly zajímavou příležitost ověřit stávající chápání egyptských dějin díky použití starověkých genetických dat. Ředitel institutu Maxe Plancka a hlavní autor studie Johannes Krause však upozorňoval, že "na potenciální zachovalou DNA je třeba dívat se skepticky.“

„Horké egyptské klima, vysoké hladiny vlhkosti v mnoha hrobech a některé z chemických látek používaných při mumifikaci přispívají k degradaci DNA a objevuje se myšlenka, že se dlouhodobé přežití DNA v egyptských mumiích je nepravděpodobné,“ varoval již dříve.

Schopnost autorů této studie získat DNA z těchto mumií a prokázat její spolehlivost proto představuje průlom, který otevírá dveře pro další přímé studium mumifikovaných ostatků. Tým měl k dispozici vzorky ze 151 mumifikovaných jedinců z archeologického naleziště Abúsíru el-Meleq podél Nilu ve středním Egyptě. Celkově autoři obnovili mitochondriální genomy 90 jedinců a získali celogenomové soubory dat ze tří jedinců.

Díky tomu byli schopni otestovat starší hypotézy vyvozené z archeologických a historických dat a ze studií moderní DNA. Profesor Alexander Peltzer z univerzity v Tübingen k tomu řekl: „Především jsme se zajímali o pohled na změny a souvislostí v genetické výbavě dávných obyvatel oblasti Abúsíru el-Meleq. Chtěli jsme otestovat, zda Alexander Veliký, stejně jako další cizí mocnosti, které oblast dobyly, zanechaly genetický otisk na staroegyptské populaci.“

Tým chtěl zjistit, zda zkoumaná populace byla na genetické úrovni ovlivněna zahraničními dobyvateli a cizí nadvládou, a porovnat výsledky s moderní egyptskou populací. Studie ukázala, že staří Egypťané byli příbuzní s dávnou populací v Levantě (dnešní Sýrie, Jordánsko, Izrael a Libanon) a s neolitickou populací z Malé Asie a Evropy.

Vědec Wolfgang Haack, vedoucí skupiny na Institutu Maxe Plancka, dodal: „Genetika komunity Abúsíru el-Meleq nezaznamenala žádné významné posuny v průběhu 1300 let, tedy v době, kterou jsme studovali, což naznačuje, že populace zůstala geneticky relativně nedotčená zahraničním dobýváním a cizími vládami.“ Data ukazují, že moderní Egypťané mají přibližně o osm procent bližší společný původ s obyvateli ze subsaharské Afriky, než tomu bylo u starých Egypťanů.

Související

Setkání egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího (vpravo) s předsedou amerického sboru náčelníků štábů generálem Charlesem Brownem v Káhiře 25. srpna 2024.

Hamás odmítá nové požadavky Izraele na příměří v Gaze

V neděli se v Káhiře neuskutečnila dohoda o příměří v Gaze. Ani Hamas, ani Izrael nepřijali navrhované kompromisy, které předložili zprostředkovatelé. Tato situace podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů zpochybňuje šance na úspěch v posledním pokusu, podporovaném USA, ukončit deset měsíců trvající konflikt.

Více souvisejících

Egypt Mumie

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy