Proč vyhynul pravěký predátor megalodon? Vědci přišli se zajímavou teorií

Vědci přišli s novou hypotézou, která může pomoci vysvětlit vyhynutí pravěkého Megalodona. Obrovský žralok, který vymřel asi před 2,6 miliony let, mohl doplatit na výbuch supernovy vzdálené asi 150 světelných let od Země.

Megalodon (Carcharocles megalodon), který mohl podle některých odhadů dorůstat až délky 18 metrů, lidstvo dodnes fascinuje. Existují různé hypotézy, které se pokoušejí vysvětlit, proč tento predátor vymřel. Podle některých za to mohla klesající hladina oceánů, snižující se počty kytovců a dalších mořských savců, které lovil nebo nástup doby ledové. Je dost možné, že svým dílem nakonec přispěla každá z těchto změn. Nyní však vědci publikovali novou studii, podle které mohlo být vymírání způsobeno i vzdáleným výbuchem supernovy.

Adrian Melott, emeritní profesor fyziky a astronomie na Kansaské univerzitě a hlavní autor studie, se domnívá, že má pro své tvrzení dobré důvody. „Máme důkazy o událostech, které ve vesmíru proběhly v určité době. Víme, jak daleko se to stalo, a proto se můžeme pokusit odhadnout, jaké dopady taková událost mohla na Zemi mít. Vše pak můžeme porovnat s poznatky, které už máme.“

Podle Melotta jsou důkazy o výbuchu supernovy uchovány v mořském dně. Klíčem k určení období, kdy k explozi došlo, je izotop železa Fe-60. Tento izotop je totiž radioaktivní a má poměrně krátký poločas rozpadu – zhruba 2,62 milionů let. Na Zemi se tedy nemohl dostat jinak, než z vesmíru. Kdyby pocházel z období vzniku naší planety před 4,6 miliardami let, tak bych se nemohl do dnešních dnů dochovat.

Radioaktivní izotopy se dají poměrně snadno datovat, a podle zmíněné studie je pozorovatelný velký nárůst jejich množství v období před zhruba 2,6 miliony let. Časová osa tedy koliduje s obdobím, během kterého došlo k vymírání velkých mořských tvorů včetně megalodona. Vědci zmiňují i další důkaz. Tím má být existence takzvané Místní bubliny (Local Bubble), tedy části vesmíru o rozměru asi 300 světelných let, kde je nezvykle nízká hustota plynů. „Nejlepší vysvětlení pro vznik takového útvaru je několikanásobný výbuch supernov,“ cituje web Sciencealert Adriana Melotta.

Exploze supernovy (nebo vícero supernov) by s sebou kromě izotopů železa Fe-60 přinesla i „déšť“ částic nazývaných miony. „Miony by se asi nejlépe daly připodobnit k elektronům. Tyto částice jsou však mnohonásobně větší.“ Jednou z vlastností mionů je, že velmi dobře pronikají „překážkami“. „Zhruba jedna pěti radiace, které jsme vystaveni, přichází s miony,“ říká Melott. Vzhledem k množství, v jakém by výbuch supernovy doprovázely, by se na Zemi násobně zvýšil výskyt rakoviny.

Čím větší by byl živý organismus, tím větší dávce by byl vystaven. Melottův tým proto předpokládá, že velká zvířata, jako byl megalodon a další velikáni moří, mohla být ovlivněna několikanásobně více, než menší organizmy. V mělkých pobřežních vodách, kde podle odborníků predátor žil, měly navíc částice větší dopad než v hlubokých oceánech, kde byl jejich průnik postupně zpomalen masou vody.

„Megalodoni prostě někdy v té době vymřeli. A tak můžeme spekulovat, že to mohlo mít určitou souvislost s miony. Čím větší živočich byl, tím větší dávce záření byl vystaven,“ uzavírá Adrian Melott. Celá teorie má samozřejmě své nedostatky, u velkých zvířat, jako jsou například sloni nebo velryby, je v dnešním světě výskyt rakoviny mnohem vzácnější, nežli třeba u lidí. Studie byla nicméně uveřejněna v akademickém časopise „Astrobiology“, a tak se k ní určitě další vědci vyjádří.

Související

Více souvisejících

Megalodon Vesmír: Supernovy

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy