Vědci přišli s novou hypotézou, která může pomoci vysvětlit vyhynutí pravěkého Megalodona. Obrovský žralok, který vymřel asi před 2,6 miliony let, mohl doplatit na výbuch supernovy vzdálené asi 150 světelných let od Země.
Megalodon (Carcharocles megalodon), který mohl podle některých odhadů dorůstat až délky 18 metrů, lidstvo dodnes fascinuje. Existují různé hypotézy, které se pokoušejí vysvětlit, proč tento predátor vymřel. Podle některých za to mohla klesající hladina oceánů, snižující se počty kytovců a dalších mořských savců, které lovil nebo nástup doby ledové. Je dost možné, že svým dílem nakonec přispěla každá z těchto změn. Nyní však vědci publikovali novou studii, podle které mohlo být vymírání způsobeno i vzdáleným výbuchem supernovy.
Adrian Melott, emeritní profesor fyziky a astronomie na Kansaské univerzitě a hlavní autor studie, se domnívá, že má pro své tvrzení dobré důvody. „Máme důkazy o událostech, které ve vesmíru proběhly v určité době. Víme, jak daleko se to stalo, a proto se můžeme pokusit odhadnout, jaké dopady taková událost mohla na Zemi mít. Vše pak můžeme porovnat s poznatky, které už máme.“
Podle Melotta jsou důkazy o výbuchu supernovy uchovány v mořském dně. Klíčem k určení období, kdy k explozi došlo, je izotop železa Fe-60. Tento izotop je totiž radioaktivní a má poměrně krátký poločas rozpadu – zhruba 2,62 milionů let. Na Zemi se tedy nemohl dostat jinak, než z vesmíru. Kdyby pocházel z období vzniku naší planety před 4,6 miliardami let, tak bych se nemohl do dnešních dnů dochovat.
Radioaktivní izotopy se dají poměrně snadno datovat, a podle zmíněné studie je pozorovatelný velký nárůst jejich množství v období před zhruba 2,6 miliony let. Časová osa tedy koliduje s obdobím, během kterého došlo k vymírání velkých mořských tvorů včetně megalodona. Vědci zmiňují i další důkaz. Tím má být existence takzvané Místní bubliny (Local Bubble), tedy části vesmíru o rozměru asi 300 světelných let, kde je nezvykle nízká hustota plynů. „Nejlepší vysvětlení pro vznik takového útvaru je několikanásobný výbuch supernov,“ cituje web Sciencealert Adriana Melotta.
Exploze supernovy (nebo vícero supernov) by s sebou kromě izotopů železa Fe-60 přinesla i „déšť“ částic nazývaných miony. „Miony by se asi nejlépe daly připodobnit k elektronům. Tyto částice jsou však mnohonásobně větší.“ Jednou z vlastností mionů je, že velmi dobře pronikají „překážkami“. „Zhruba jedna pěti radiace, které jsme vystaveni, přichází s miony,“ říká Melott. Vzhledem k množství, v jakém by výbuch supernovy doprovázely, by se na Zemi násobně zvýšil výskyt rakoviny.
Čím větší by byl živý organismus, tím větší dávce by byl vystaven. Melottův tým proto předpokládá, že velká zvířata, jako byl megalodon a další velikáni moří, mohla být ovlivněna několikanásobně více, než menší organizmy. V mělkých pobřežních vodách, kde podle odborníků predátor žil, měly navíc částice větší dopad než v hlubokých oceánech, kde byl jejich průnik postupně zpomalen masou vody.
„Megalodoni prostě někdy v té době vymřeli. A tak můžeme spekulovat, že to mohlo mít určitou souvislost s miony. Čím větší živočich byl, tím větší dávce záření byl vystaven,“ uzavírá Adrian Melott. Celá teorie má samozřejmě své nedostatky, u velkých zvířat, jako jsou například sloni nebo velryby, je v dnešním světě výskyt rakoviny mnohem vzácnější, nežli třeba u lidí. Studie byla nicméně uveřejněna v akademickém časopise „Astrobiology“, a tak se k ní určitě další vědci vyjádří.
31. ledna 2023 8:06
Máte sedavé zaměstnání? Vědci radí, jak jednoduše bojovat proti následkům sezení
Související

Megalodon byl větší a rychlejší, než se dosud předpokládalo. Přerostl i velryby

Vyhynutí megalodona může mít na svědomí žralok bílý, tvrdí studie
Aktuálně se děje
před 3 minutami

Počasí opět působí problémy v dopravě. Na D1 uvízly kamiony
před 22 minutami

Pohonné hmoty zdražují. Benzin stojí nejvíc za poslední dva měsíce
před 1 hodinou

Nepříjemné počasí na začátku února. Platí hned tři výstrahy zároveň
včera

Pavel ocenil polskou pomoc Ukrajině. Už hovořil s prezidentem Dudou
včera

Parlamentní schůze k inauguraci prezidenta Pavla proběhne 9. března od 14 hodin
včera

Černochová a Řehka navštívili vojáky v Litvě
Aktualizováno včera

Pavel se sešel s Fialou, Vystrčilem a Pekarovou. Plánují jednání každého čtvrt roku
včera

Pavel očekává, že setkání prezidentů bude iniciovat Zeman
včera

Wallace řekl, že dodání stíhaček Kyjevu teď nepovažuje za správné
včera

Putin nařídil ministerstvu obrany, aby zastavilo ukrajinské ostřelování ruských hraničících regionů
Aktualizováno včera

FBI prohledala Bidenův prázdninový dům v Delawaru kvůli utajovaným dokumentům
Aktualizováno včera

Evropská unie chce letos vycvičit dalších 15.000 ukrajinských vojáků
včera

MPSV chce do konce roku digitalizovat vyřizování všech dávek
včera

Lotyšsko a Ukrajina zváží bojkot olympiády, pokud na ni pojedou Rusové
včera

Spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v ČR bude stát zhruba 5,2 miliardy
Aktualizováno včera

O víkendu skončí stálé hraniční kontroly na česko-slovenských hranicích
včera

Důchody 2023 jsou vyšší i díky výchovnému. ČSSZ ale upozornila na problém
včera

Prchal skončil u Babiše, po deseti letech spolupráce
včera

Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun
včera
Strach z covidu je minulostí. Češi se nejvíc obávají války
Obavy z nějaké hrozby pociťovalo na konci loňského roku 60 procent Čechů. Nejčastěji se báli války, odpověděla tak téměř třetina lidí. Následují zdražování a zhoršení životní úrovně. Naopak covidu-19 se už obávalo pouhé jedno procento dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Zdroj: ČTK