Proč máme "vokno", když vypijeme velké množství alkoholu?

Podle webu IFLScience dochází při požití velkého množství alkoholu k tomu, že ethanol pronikne mozkovou krevní bariérou a dostane se k pyramidovým neuronům v oblasti hippocampu známé jako CA1. V té dochází k procesu nazývanému dlouhodobá potencicace (LTP). Při LTP probíhá dlouhodobé zesílení synaptického přenosu mezi dvěma neurony.

Je to základní mechanismus učení a tvorby paměti. Pyramidové neurony jsou specifické nervové buňky s velkým množstvím dendritů, ale pouze jedním axonem. Vědci ještě úplně přesně nerozumějí všem detailům LTP, vědí ale, že je pro formování paměti zcela zásadní.

V roce 2011 publikoval Dr. Charles Zorumski se svým týmem výsledky výzkumu na laboratorních krysách. Zjistili, že alkohol ovlivňuje receptory v pyramidových neuronech, v důsledku čehož nedochází k synaptickému přenosu, a paměť se proto nemůže formovat.

„K zablokování LTP a paměti je potřeba velké množství alkoholu,“ řekl k výsledkům studie doktor Zorumski. „Alkohol ovlivní receptory tak, že fungují protichůdně a tato skutečnost nakonec blokuje nervové signály, které tvoří paměť.“ Zjednodušeně řečeno alkohol některé receptory zablokuje a jiné naopak aktivuje. Nezabíjí však mozkové buňky, jak se dříve věřilo.

„Alkohol buňky neničí, přinejmenším ne způsobem, který bychom byli schopni odhalit,“ napsal podle IFLScience Zorumski. „Ani při vysokých dávkách, které jsme použili, jsme nezaznamenali žádné změny v tom, jak mozkové buňky komunikují. Váš mozek stále zpracovává informace (…), ale netvoří se vám nové vzpomínky.“

Podle dřívějších výzkumů může být paměť ovlivněna i pozitivně v důsledku výrazného krátkodobého stresu, například při pocitu ohrožení. Kortikosteroidy, které se přitom vyplavují, pomáhají lépe uchovat vzpomínky. Podle vědců to z hlediska evoluce dává dobrý smysl, protože si zvířata potřebují zapamatovat hrozby, se kterými se setkají a poučit se z nich.