Lepra neboli malomocenství je nemoc, která je považována za stejně vymýcenou, jako například mor. Ačkoliv je pravdou, že nejvíce řádila v minulosti a děsila spíše naše předky, nikdy zcela nezmizela. Vědci na to upozornili v nové studii a vydali doporučení, aby lékaři při stanovování diagnóz u pacientů zvažovali i možnost nákazy leprou.
Lepra patří k nejstarším zaznamenám chorobám v historii, vyskytuje se totiž už v biblických spisech a může za to pravděpodobně právě její drastický a snadno rozpoznatelný průběh. Nakažení leprou byli po celou historii vyháněni a uzavírání do speciálních ghett, někdy nazývanými leprosáriemi.
Není také náhodu, že za jeden z největších zázraků Ježíše Krista se považuje právě vyléčení člověka nakaženého leprou – vyléčení jedné z nejhrozivěji vypadajících nemocí opravdu dokáže vzbudit pocti zázraku. Svědčí to o tom, jak moc se předmoderní lidé této nemoci obávali. A je stále se čeho obávat, protože jde o ještě stále existující nemoc, která nakazí ročně kolem dvou set tisíc lidí.
"Nejde o onemocnění, kterého by se měli obávat obyčejní lidé, pokud se ale objeví vyrážky u těch, kteří často cestují na místa s větším výskytem této nemoci, měli by na to upozornit lékaři," řekl televizi CNN autor nové studie a dermatolog Spencer A. Bezale.
Lepra se dodnes v řadě zemí vyskytuje poměrně běžně. Podle Světové zdravotnické organizace jde o oblasti zahrnující Demokratickou republiku Kongo, Etiopii, Madagaskar, Mozambik, Nigérii, Tanzanii, Bangladéš, Indii, Indonésii, Myanmar, Nepál, Filipíny, Srí Lanka a Brazílii. Každá z těchto zemí nahlásila v uplynulých pěti letech více než 1000 nových případů malomocenství, také známých jako Hansenova choroba.
Celosvětově je podle amerických center pro kontrolu a prevenci onemocnění diagnostikováno více než 200 000 případů malomocenství. Ve Spojených státech je diagnostikováno pouze 150 až 250 případů ročně, v Evropě počet také dosahuje několika desítek.
Jenže právě vzácnost této nemoci je důvodem, kvůli kterému ji lékaři mnohdy neberou v potaz. Podle specialisty na infekční onemocnění, lékaře Abinashe Virka, tak průměrná diagnóza nemoci trvá déle než dva roky. V závislosti na druhu malomocenství a reakci pacienta mohou kožní léze vypadat jako vitiligo, psoriáza nebo dokonce běžná dermatitida.
O nich se malomocenství liší především poruchami citu. "Lékař v Indii, který má podezření na malomocenství, použije náplast a rychle provede test na ztrátu citů. Tady byste nic takového netestovali," dodal Virk.
Lepra se obvykle neprojevuje výraznějšími příznaky a většinou není nakažlivá. Vytváří ale vředy na kůži, které bývají vysoce infekční. Neléčená se může rozvinout do destruktivní formy a způsobit smrt pacienta.
Nemoc napadá nervovou soustavu a ničí imunitní systém a způsobuje znetvořeniny na končetinách a na obličeji. Mazové žlázky nemocného ztrácejí svou funkci a vysušená kůže rychle praská. Nemoc také způsobuje oslepnutí nebo poruchy zraku, rovněž zabraňuje očním víčkům, aby se zavřely.
V současné době je nemoc poměrně jednoduše léčitelná antibiotiky. Navíc na ni má zhruba 95 procent populace vypěstovanou přirozenou odolnost. I to je v kombinaci s minimálním rizikem nákazy důvod, proč je jedna z nejhorších nemocí v historii dnes tak vzácná, přesto by se ale podceňovat neměla.
Související
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování
Lidé , lékaři , nemoci , lepra
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Ostuda v Mnichově: Macinka se na MSC střetl s Clintonovou
před 1 hodinou
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
před 3 hodinami
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
před 4 hodinami
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
včera
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
včera
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
včera
Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií
včera
Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami
včera
Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování
včera
Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE
včera
Vynález, bez kterého bychom neměli mobily. Telefon dnes slaví 150 let
včera
Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru
včera
Počasí: Nové varování meteorologů. Do Česka se vrací pravá zima, hrozí sněhové jazyky
včera
Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček
včera
Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer
včera
Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír
včera
Finové si zlepšili chuť, Slováci zdolali domácí Italy. Kanada postupuje přímo do čtvrtfinále
včera
České hokejistky vysněnou olympijskou medaili nezískají. Ve čtvrtfinále nestačily na Švédky
včera
„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje
včera
Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s vizí zásadní proměny evropské bezpečnosti. Podle jeho slov musí Evropa v reakci na agresivní politiku Ruska navrhnout vlastní bezpečnostní architekturu, která bude nezávislá na vnějších mocnostech. Macron zdůraznil, že stávající rámec, vytvořený v dobách studené války, již neodpovídá současné realitě a potřebám kontinentu.
Zdroj: Libor Novák