Vývoj podmořských dronů a stále sofistikovanějších ponorek představuje pro všechny armády značnou výzvu. Jak je objevit? Americká armáda to zkouší zvláštním způsobem – prostřednictvím ryb, reportuje americký populárně vědecký časopis Scientific American.
Mnoho mořských živočichů reaguje sluchem či vizuálně na zvukové, optické, elektromagnetické a chemické posuny ve vodě kolem nich. Například, jisté mikroby reagují na magnetické signály ponorek nebo kanic proužkovaný mění své chování, když narazí na podmořské vozidla.
Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA), agentura amerického ministerstva obrany, která je zodpovědná za vývoj nových vojenských technologií, proto spustila projekt PALS (Persistent Aquatic Living Sensors – Trvalé vodní žijící senzory), jehož cílem je využít těchto mořských senzorů pro vojenské účely.
Armáda používá pro detekci podmořských nepřátelských vozidel sonar, ten však se potýká s několika problémy. Pomáhá sice odhalit protivníky, ale zároveň těmto protivníkům může pomoci odhalit jejich nepřátele. Sonarové senzory jsou drahé, náročné na instalaci a jsou náchylné k korozi nebo k pokrytí organismy. Mnohé z nich navíc musí zůstat blízko o lodi nebo u břehu kvůli zdrojům energie.
U vodních tvorů tyto starosti v mnohém odpadají. Jsou soběstační. Vnímají podmořský svět na vícero úrovních – vizuální, magnetické i chemické. „ To vám dává mnohem více flexibility v tom, jak budete pozorovat věci v oceánu,“ tvrdí Lori Adornatová, manažerka projektu.
Další výhodou mořských živočichů je, že na rozdíl od sonaru tyto „senzory“ jsou už „instalovány“ ve vodě, přičemž každá generace přirozeně nahrazuje tu druhou. Díky tomu mohou být využity jako dlouholetá, kontinuálně pracující „sledovací služba“.
Výzkumníci se nicméně musí vypořádat s dvěma významnými překážkami. Zaprvé, DARPA musí použít správné detektory schopné zachytit relevantní chování vodních tvorů. Tyto detektory však čelí stejným problémům, kterým čelí konveční senzory.
Zadruhé, výzkumníci musí mít v prvé řadě nějaké chápání chování zvířat, což je vždy problematické, protože to, co si výzkumníci myslí, že zvíře děla není totéž, co zvíře ve skutečnosti dělá, upozorňuje oceánograf Kim Martini, který se neúčastní projektu.
DARPA poskytla celkem 45 milionů dolarů pěti výzkumným týmům, z nichž každý studoval specifický mořský organismus a jeho reakce na podvodní vozidla. Výzkumníci využívají kombinaci sonaru, kamer a dalších senzorů ke studiu a zaznamenávání chování organismů. Po analýze dat se pokusí vyloučit falešné výsledky a začnou pracovat na vývoji technologií, které předají armádě.
Výzkumníci jsou nadšeni, že díky programu mohou v zásadě studovat mořskou biodiverzitu a přispět k hloupějšímu poznání toho, jak mořští tvorové vůbec jednají v rozličných typech situacích a na různé podněty. Jejich data tak mohou být užitečná nejen pro armádu, ale i pro základní výzkum.
Související
Vědci zjistili, jak ryby bojují se změnami počasí. Doslova mění svá těla
V Chorvatsku číhá nové nebezpečí. Úřady varují před jedovatou rybou
Ryby , USA (Spojené státy americké) , Armáda
Aktuálně se děje
před 59 minutami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 1 hodinou
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 2 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 3 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 4 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 4 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 5 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 6 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 6 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 7 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
včera
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
včera
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
Šestnáct stadionů, tři země, jeden šampionát. Fotbalové MS bude od 11. června do 19. července největší fotbalovou show, jakou svět kdy viděl. A arény, ve kterých se odehraje, tomu plně odpovídají. Koho zajímá nejen místo konání nadcházejícího šampionátu, ale chce mít přehled také o kurzech, najde vše na jednom místě u Fortuny.
Zdroj: Komerční článek