Zachrání nás nukleární zbraně před asteroidy? Experti mají chmurnou odpověď

Pokud v amerických katastrofických filmech se kdykoliv objeví nějaký problém, ať je to padající asteroid, mimozemská invaze či příchod Godzilly, americká armáda vždy dojde k pádnému řešení – použití atomové bomby. Jak však upozornili na konferenci experti, realita je mnohem složitější a ani předkládaný zájem všech na přežití světa v mezinárodním právu neopravňuje k použití nukleární zbraně.

V Artiklu IV Smlouvy o využívání kosmického prostoru (Outer Space Treaty) z roku 1967 je použití nukleárních zbraní ve vesmíru zakázáno. To se zdá prakticky rušit použití obranného systému umístěného ve vesmíru.

Smlouva o částečném zákazu zkoušek (Partial Test Ban Treaty) z roku 1963 představuje ještě větší překážku použití nukleární zbraně ve vesmíru. Artikl I(1) (a) zakazuje „jakoukoliv...nukleární explozi...v kosmickém prostoru“, poukazuje ve svém článku pro akademický server The Conversation profesor práva z University of Reading James A. Green.

Podle Corduly Steinkoglerové, odborníci na vesmírné právo z Vídeňské univerzity, současné smlouvy nepožadují po národech, aby spolu sdílely informace o nebezpečí dopadu asteroidu a ani by se navzájem chránily, ačkoliv charta OSN stanovuje „velmi obecnou povinnost“ členských národů, aby se pokoušely vyřešit mezinárodní problémy.

Podle českého odborníka na vesmírné právo, Petra Boháčka z Karlovy Univerzity v Praze, je to zvláště palčivý problém pro ty země, které nemají prostředky, aby asteroid zastavily. „ Asteroidy nediskriminují,“ řekl na konferenci. Podle něj národně/státní koncept suverenity je „dinosauří metoda“ pro rozhodování toho, jak se vypořádat s problémy planetárního významu.

„Jenom vyhlídka na to, že by jedna země zachránila celý svět, s sebou samozřejmě nese spoustu geopolitických obav, spousta starostí o moc," cituje Boháčka server The Space. „Jak víme z mnoha zkušeností v minulosti, dobré úmyslů samotné, nejsou zdroji legitimity, nejsou osvobozeny od moci, nejsou osvobozeny od národních zájmů."

Podle Davida Koplowa z Georgetown University Law Center se státy budou bránit aktivněji zasáhnout proti dopadu asteroidu z jednoduchého důvodu – mohlo by je to přijít dráž než kdyby neudělaly nic. Pokud by se jim například podařilo odklonit asteroid a ten by dopadl na území jiného státu, onen postižený stát by mohl požadovat kompenzaci. Podle mezinárodního práva nesmí být škoda napáchána na nevinném přihlížejícím a stát, který by odklonil asteroid, by tedy byl považován za vinného a musel by poškozené zemi poskytnou kompenzaci.

Pád asteroidu odkloněného či napůl zničeného nukleární zbraní – nebo jiným způsobem – by mohl způsobit škodu, kterou by daná země mohla interpretovat jako útok nukleární zbraní, poukazuje Seth Baum, exekutivní ředitel think-tanku Global Catastrophic Risk Intitute, podle něhož by to mohlo vést k protiútoku – přičemž se dá předpokládat, že by byl veden nukleárními zbraněmi.

Použití nukleární zbraně k zničení či odvrácení asteroidu by dle odborníků též mohlo vést k masivnímu ozbrojování nukleárními zbraněmi, protože by to vyslalo signál, že ty jsou nezbytné pro ochranu občanů. Použití nukleární zbraně by tak podlomilo zásady nešíření jaderných zbraní.

A na druhou stranu, tyto zásady zamezují použití nukleárních zbraní v případě nutnosti ochránit se před pádem asteroidu. Aby tedy bylo možné použít nukleární zbraně proti asteroidu, je nejprve nutné změnit zákony, poukazuje Green.