Lidé častěji vrací peněženky s větším obnosem peněz. Důvod je překvapivý

Zřejmě málokterá událost je tak nepříjemná jako je ztráta peněženky, zvláště ta naditá penězi. Vědci ale nyní přišli k zajímavému zjištění. Peněženky s větším či alespoň nějakým finančním obnosem se vracely více než ty, ve kterých žádné peníze nebyly. Vychází to ze zprávy publikované ve vědeckém časopise Science.

Studie zkoumala občanskou upřímnost v 355 městech napříč světem. V každém městě, výzkumný asistent dal ztracenou peněženku do bank, hotelů, policejních stanic, muzeí či poštovních úřadů, většinou na recepci s tím, že ji někdo ztratil a on nemá čas se tím zabývat.

Asistent následně odešel bez zanechání kontaktních informací. V samotné peněžence byly tři identické obchodní kartičky s lokálně znějícím jménem a emailovou adresou. Vše bylo transparentní, aby zaměstnanec dané instituce se nemusel dívat dovnitř. Některé peněženky neměly žádnou peněžní hotovost, v jiných bylo 13,45 dolarů (necelých 300 korun) či ekvivalentní hotovost v místní měně.

Výzkum ukázal, že v průměru 40% peněženek s žádnou hotovostí bylo zaměstnanci ohlášeno, že se nalezli. V případě peněženek s hotovostí to bylo 51%. Nejčastěji o nalezení peněženek s hotovostí se reportovalo v Mexiku a Peru.  

Výsledky překvapily badatele. Rozhodli se tedy zvýšit počet peněz na 94,15 dolarů (necelých 2 200 korun). K jejich ještě většímu překvapení se takové peněženky vrátily v 72% případů.

Aby zjistili, zda li navracení peněženek je skutečně motivováno altruismem, dali do nich i klíč, který byl hodnotný jen pro majitele. Rozdíly ve vrácení byly marginální, z čehož badatelé usoudili, že altruismus není klíčovým prvkem, proč lidé vraceli ve větší míře peněženky s hotovostí.

Odpověď daly rozhovory s 2 525 náhodně vybranými lidmi v Británii, USA a Polsku. Lidé uváděli, že kdyby nevrátili peněženku s finančním obnosem, považovali by to za krádež. Čím větší obnos v peněžence byl, tím větší byl tento pocit krádeže.

Podle výzkumníků je možné, že chování zaměstnanců bylo významně ovlivněno tím, kde pracovali. Podle nich se lidé mohli chovat jednoduše takto čistě z toho důvodu, že byli v práci, zvláště pak v bance či na policejní stanici, kde je vyžadován jistý typ jednání. Nicméně, samotná přítomnost bezpečnostních kamer nebyla dle výzkumníků příliš důležitým faktorem, proč vracet peněženky s obnosem.

Server Big Think poznamenává, že předchozí studie ukázali, že do udržení vlastní dobré představy o sobě jsou lidé investovat značné částky. Tedy, vidět sám sebe jako zloděje by jim přišlo jako něco, co by je stálo mnohem více než 94,15 dolarů.

Související

Více souvisejících

peníze ,  věda ,  Ekonomická krize

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením

V Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků a přechod na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu prvním čtením. Hlasování proběhlo v sobotu brzy ráno po mimořádně vyostřeném a protahovaném nočním jednání, které prosadila vládní koalisní většina složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě.

před 3 hodinami

Počasí, ilustrační foto.

Deštivé počasí pomohlo se suchem, potvrdili meteorologové

Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je z pátečního jednání Poslanecké sněmovny omluven, přesto se odpoledne vyjádřil k tématu financování veřejnoprávních médií. Podle Babiše hodlá koalice splnit slib a zrušit koncesionářské poplatky. Sněmovní opozici zároveň nařkl z šíření lží. 

včera

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek

Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi

Vedení České televize považuje návrh zákona, který se snaží prosadit vládní koalice ve věci financování veřejnoprávních médií, za likvidační. Podle managementu ČT by projednávání měla doprovázet i diskuze. Zaměstnanci veřejnoprávních médií již ohlásili listopadovou stávku kvůli krokům koaličních stran. 

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady

Německo, Francie a nejméně šest dalších zemí Evropské unie odmítají používání termínu „přidružené členství“ pro označení užších vztahů s Kanadou. Tento název se podle webu Politico stal hlavním předmětem sporů v jednáních o společné deklaraci, která má vymezit oblasti hlubší spolupráce před nadcházejícím summitem. Summit EU-Kanada se uskuteční ve dnech 29. až 30. října v Montrealu.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat

Vládní koalice ve složení hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě nečekaně zařadila na program schůze Poslanecké sněmovny spornou novelu týkající se zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Tento krok okamžitě narazil na silný odpor opozičních stran, které jej označují za bezprecedentní pokus o politické ovládnutí a zestátnění veřejnoprávních médií hned po nedávných volbách.

včera

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.

včera

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že jeho spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nemají osobní rovinu. Současně však varoval, že ústupky vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a zmírňování sankcí mohou Moskvu pouze posílit. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech výrazně ochladly kvůli krokům americké administrativy.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění směřuje pravicová koalice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ke ztrátě parlamentní většina v nadcházejících volbách. Volby do izraelského Knesetu se uskuteční již 27. října a rozhodnou o novém složení politické scény v zemi. Výsledky průzkumu agentury Agam Labs ve spolupráci s Hebrejskou univerzitou naznačují, že dosavadní vládní blok pravděpodobně neobhájí svou pozici.

včera

Radomír Lašák

Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval

Radomír Lašák nečekaně končí v čele státní společnosti Letiště Praha, kde ve funkci nevydržel ani tři měsíce od svého srpnového nástupu. Ministerstvo financí v pátek oznámilo, že Lašák podal rezignaci na funkci předsedy představenstva z osobních důvodů. Vedení podniku dočasně převezme stávající člen představenstva Jiří Kraus. 

včera

včera

Lana Nusseibeh

SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach

Spojené arabské emiráty oficiálně nominovaly svou bývalou velvyslankyni při OSN Lanu Nusseibehovou na post příštího generálního tajemníka Organizace spojených národů. Obhájci lidských práv však v této souvislosti bijí na poplach a varují, že zvolení diplomatky ze země s problematickou bilancí v oblasti lidských práv a obviněními z podpory masakru v Súdánu by mohlo pro OSN znamenat katastrofu.

včera

Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí

Extrémní letní vlnu veder v Evropě provázela rekordní úmrtnost, která si podle nových vědeckých studií vyžádala životy více než padesáti tisíc lidí. Dva nové recenzované výzkumy publikované v odborném časopise Nature Health přinášejí první komplexní zhodnocení úmrtí během letošních teplotních extrémů. Vědci v nich dospěli k závěru, že za přibližně dvě třetiny celkového počtu těchto úmrtí nese přímou zodpovědnost probíhající změna klimatu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy