Zřejmě málokterá událost je tak nepříjemná jako je ztráta peněženky, zvláště ta naditá penězi. Vědci ale nyní přišli k zajímavému zjištění. Peněženky s větším či alespoň nějakým finančním obnosem se vracely více než ty, ve kterých žádné peníze nebyly. Vychází to ze zprávy publikované ve vědeckém časopise Science.
Studie zkoumala občanskou upřímnost v 355 městech napříč světem. V každém městě, výzkumný asistent dal ztracenou peněženku do bank, hotelů, policejních stanic, muzeí či poštovních úřadů, většinou na recepci s tím, že ji někdo ztratil a on nemá čas se tím zabývat.
Asistent následně odešel bez zanechání kontaktních informací. V samotné peněžence byly tři identické obchodní kartičky s lokálně znějícím jménem a emailovou adresou. Vše bylo transparentní, aby zaměstnanec dané instituce se nemusel dívat dovnitř. Některé peněženky neměly žádnou peněžní hotovost, v jiných bylo 13,45 dolarů (necelých 300 korun) či ekvivalentní hotovost v místní měně.
Výzkum ukázal, že v průměru 40% peněženek s žádnou hotovostí bylo zaměstnanci ohlášeno, že se nalezli. V případě peněženek s hotovostí to bylo 51%. Nejčastěji o nalezení peněženek s hotovostí se reportovalo v Mexiku a Peru.
Výsledky překvapily badatele. Rozhodli se tedy zvýšit počet peněz na 94,15 dolarů (necelých 2 200 korun). K jejich ještě většímu překvapení se takové peněženky vrátily v 72% případů.
Aby zjistili, zda li navracení peněženek je skutečně motivováno altruismem, dali do nich i klíč, který byl hodnotný jen pro majitele. Rozdíly ve vrácení byly marginální, z čehož badatelé usoudili, že altruismus není klíčovým prvkem, proč lidé vraceli ve větší míře peněženky s hotovostí.
Odpověď daly rozhovory s 2 525 náhodně vybranými lidmi v Británii, USA a Polsku. Lidé uváděli, že kdyby nevrátili peněženku s finančním obnosem, považovali by to za krádež. Čím větší obnos v peněžence byl, tím větší byl tento pocit krádeže.
Podle výzkumníků je možné, že chování zaměstnanců bylo významně ovlivněno tím, kde pracovali. Podle nich se lidé mohli chovat jednoduše takto čistě z toho důvodu, že byli v práci, zvláště pak v bance či na policejní stanici, kde je vyžadován jistý typ jednání. Nicméně, samotná přítomnost bezpečnostních kamer nebyla dle výzkumníků příliš důležitým faktorem, proč vracet peněženky s obnosem.
Server Big Think poznamenává, že předchozí studie ukázali, že do udržení vlastní dobré představy o sobě jsou lidé investovat značné částky. Tedy, vidět sám sebe jako zloděje by jim přišlo jako něco, co by je stálo mnohem více než 94,15 dolarů.
Související
Vyšla speciální pětitisícová bankovka. ČNB si připomíná vznik centrální banky
Pozor na padělky. V Česku meziročně přibylo množství nepravých peněz
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením
před 3 hodinami
Deštivé počasí pomohlo se suchem, potvrdili meteorologové
včera
Policie zasahovala ve Sněmovně. Desítky lidí se snažily vniknout dovnitř
včera
Hlasování o financování ČT bude ve 4:36 ráno. Nebudeme platit to, co pracuje proti mým zájmům, řekl Okamura
včera
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
včera
Pavel Novotný se vrací do vedení městské části. Dohodl se s ANO a TOP 09
včera
Policie našla tělo pohřešované u řeky. Muž je podezřelý z vraždy
včera
Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu
včera
Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi
včera
Bude stávka, oznámili lidé z ČT a ČRo. Může za to dnešní vývoj ve Sněmovně
včera
Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady
včera
Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat
včera
Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?
včera
Trump si vyhradil právo potřetí kandidovat na prezidenta. Zvažuje i čtvrtou kandidaturu
včera
Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj
včera
Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici
včera
Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval
včera
Začíná velké omezení na příjezdu do Prahy. Práce potrvají do prosince
včera
SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach
včera
Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí
Extrémní letní vlnu veder v Evropě provázela rekordní úmrtnost, která si podle nových vědeckých studií vyžádala životy více než padesáti tisíc lidí. Dva nové recenzované výzkumy publikované v odborném časopise Nature Health přinášejí první komplexní zhodnocení úmrtí během letošních teplotních extrémů. Vědci v nich dospěli k závěru, že za přibližně dvě třetiny celkového počtu těchto úmrtí nese přímou zodpovědnost probíhající změna klimatu.
Zdroj: Libor Novák