Zřejmě málokterá událost je tak nepříjemná jako je ztráta peněženky, zvláště ta naditá penězi. Vědci ale nyní přišli k zajímavému zjištění. Peněženky s větším či alespoň nějakým finančním obnosem se vracely více než ty, ve kterých žádné peníze nebyly. Vychází to ze zprávy publikované ve vědeckém časopise Science.
Studie zkoumala občanskou upřímnost v 355 městech napříč světem. V každém městě, výzkumný asistent dal ztracenou peněženku do bank, hotelů, policejních stanic, muzeí či poštovních úřadů, většinou na recepci s tím, že ji někdo ztratil a on nemá čas se tím zabývat.
Asistent následně odešel bez zanechání kontaktních informací. V samotné peněžence byly tři identické obchodní kartičky s lokálně znějícím jménem a emailovou adresou. Vše bylo transparentní, aby zaměstnanec dané instituce se nemusel dívat dovnitř. Některé peněženky neměly žádnou peněžní hotovost, v jiných bylo 13,45 dolarů (necelých 300 korun) či ekvivalentní hotovost v místní měně.
Výzkum ukázal, že v průměru 40% peněženek s žádnou hotovostí bylo zaměstnanci ohlášeno, že se nalezli. V případě peněženek s hotovostí to bylo 51%. Nejčastěji o nalezení peněženek s hotovostí se reportovalo v Mexiku a Peru.
Výsledky překvapily badatele. Rozhodli se tedy zvýšit počet peněz na 94,15 dolarů (necelých 2 200 korun). K jejich ještě většímu překvapení se takové peněženky vrátily v 72% případů.
Aby zjistili, zda li navracení peněženek je skutečně motivováno altruismem, dali do nich i klíč, který byl hodnotný jen pro majitele. Rozdíly ve vrácení byly marginální, z čehož badatelé usoudili, že altruismus není klíčovým prvkem, proč lidé vraceli ve větší míře peněženky s hotovostí.
Odpověď daly rozhovory s 2 525 náhodně vybranými lidmi v Británii, USA a Polsku. Lidé uváděli, že kdyby nevrátili peněženku s finančním obnosem, považovali by to za krádež. Čím větší obnos v peněžence byl, tím větší byl tento pocit krádeže.
Podle výzkumníků je možné, že chování zaměstnanců bylo významně ovlivněno tím, kde pracovali. Podle nich se lidé mohli chovat jednoduše takto čistě z toho důvodu, že byli v práci, zvláště pak v bance či na policejní stanici, kde je vyžadován jistý typ jednání. Nicméně, samotná přítomnost bezpečnostních kamer nebyla dle výzkumníků příliš důležitým faktorem, proč vracet peněženky s obnosem.
Server Big Think poznamenává, že předchozí studie ukázali, že do udržení vlastní dobré představy o sobě jsou lidé investovat značné částky. Tedy, vidět sám sebe jako zloděje by jim přišlo jako něco, co by je stálo mnohem více než 94,15 dolarů.
Související
Bude lidstvo chudé? Pokud nezastavíme změny počasí, přijde každý člověk o polovinu financí, spočítali vědci
Bohatství v Evropě není rozdělené rovnoměrně. Průzkumy dopadly špatně i pro Švýcary
peníze , věda , Ekonomická krize
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
před 1 hodinou
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
před 2 hodinami
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
před 3 hodinami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 3 hodinami
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 4 hodinami
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 4 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 5 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 6 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 7 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 7 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 8 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 9 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 10 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.
Zdroj: Libor Novák