Lidé častěji vrací peněženky s větším obnosem peněz. Důvod je překvapivý

Zřejmě málokterá událost je tak nepříjemná jako je ztráta peněženky, zvláště ta naditá penězi. Vědci ale nyní přišli k zajímavému zjištění. Peněženky s větším či alespoň nějakým finančním obnosem se vracely více než ty, ve kterých žádné peníze nebyly. Vychází to ze zprávy publikované ve vědeckém časopise Science.

Studie zkoumala občanskou upřímnost v 355 městech napříč světem. V každém městě, výzkumný asistent dal ztracenou peněženku do bank, hotelů, policejních stanic, muzeí či poštovních úřadů, většinou na recepci s tím, že ji někdo ztratil a on nemá čas se tím zabývat.

Asistent následně odešel bez zanechání kontaktních informací. V samotné peněžence byly tři identické obchodní kartičky s lokálně znějícím jménem a emailovou adresou. Vše bylo transparentní, aby zaměstnanec dané instituce se nemusel dívat dovnitř. Některé peněženky neměly žádnou peněžní hotovost, v jiných bylo 13,45 dolarů (necelých 300 korun) či ekvivalentní hotovost v místní měně.

Výzkum ukázal, že v průměru 40% peněženek s žádnou hotovostí bylo zaměstnanci ohlášeno, že se nalezli. V případě peněženek s hotovostí to bylo 51%. Nejčastěji o nalezení peněženek s hotovostí se reportovalo v Mexiku a Peru.  

Výsledky překvapily badatele. Rozhodli se tedy zvýšit počet peněz na 94,15 dolarů (necelých 2 200 korun). K jejich ještě většímu překvapení se takové peněženky vrátily v 72% případů.

Aby zjistili, zda li navracení peněženek je skutečně motivováno altruismem, dali do nich i klíč, který byl hodnotný jen pro majitele. Rozdíly ve vrácení byly marginální, z čehož badatelé usoudili, že altruismus není klíčovým prvkem, proč lidé vraceli ve větší míře peněženky s hotovostí.

Odpověď daly rozhovory s 2 525 náhodně vybranými lidmi v Británii, USA a Polsku. Lidé uváděli, že kdyby nevrátili peněženku s finančním obnosem, považovali by to za krádež. Čím větší obnos v peněžence byl, tím větší byl tento pocit krádeže.

Podle výzkumníků je možné, že chování zaměstnanců bylo významně ovlivněno tím, kde pracovali. Podle nich se lidé mohli chovat jednoduše takto čistě z toho důvodu, že byli v práci, zvláště pak v bance či na policejní stanici, kde je vyžadován jistý typ jednání. Nicméně, samotná přítomnost bezpečnostních kamer nebyla dle výzkumníků příliš důležitým faktorem, proč vracet peněženky s obnosem.

Server Big Think poznamenává, že předchozí studie ukázali, že do udržení vlastní dobré představy o sobě jsou lidé investovat značné částky. Tedy, vidět sám sebe jako zloděje by jim přišlo jako něco, co by je stálo mnohem více než 94,15 dolarů.

Související

Více souvisejících

peníze věda Ekonomická krize

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 minutami

před 28 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy