Bohatství v Evropě není rozdělené rovnoměrně. Průzkumy dopadly špatně i pro Švýcary

Zpráva Credit Suisse a UBS Global Wealth Report 2023 ukázala, že nerovnost v bohatství je patrná nejen v rámci jednotlivých zemí, ale také mezi jednotlivými národy v Evropě. Píše o tom server Euronews. Rozdíl v bohatství na dospělou osobu je mezi zeměmi s nejvyšší a nejnižší úrovní více než desetinásobný. 

Čisté jmění či bohatství je definováno jako hodnota tržních aktiv plus reálných aktiv, které domácnost vlastní. Snižuje se navíc o dluhy této domácnosti. 

Silný bankovní sektor, vysoké příjmy a příznivá hospodářská politika stojí za tím, že žebříček vede Švýcarsko s Lucemburskem. Průměrné bohatství na jednu dospělou osobu činí v přepočtu přes 16 milionů korun ve Švýcarsku a bezmála 14 milionů v Lucembursku. 

Oproti tomu v České republice jedna osoba vlastní průměrné mění 2,1 milionu korun. Slováci si vedou ještě o něco hůř s průměrem 1,4 milionu. Nejnižší průměrné bohatství v rámci Evropské unie má dospělý Rumun, a to 1,042 milionu. Na evropském kontinentu si nejhůře vedou Turci s průměrem 413,5 tisíc korun. 

Pokud se podíváme na medián, tedy střední hodnotu ze všech naměřených hodnot, nejlépe si vedou Islanďané. Střední hodnota bohatství zde činí bezmála 10 milionů korun. Za nimi jsou v první pětce Lucembursko, Belgie, Dánsko a Švýcarsko. 

V této statistice jsou na tom Češi už značně hůře, medián dosahuje 552 871 korun, Slováci jsou jen asi o čtyři tisíce korun v závěsu. Nejhorší na kontinentu je opět turecký medián v hodnotě 129 tisíc korun. 

Medián je dle zprávy Credit Suisse a UBS „pravděpodobně významnějším ukazatelem toho, jak se daří typickému člověku“, jak uvádí Euronews. „Vysoko se umístila Belgie s mediánem bohatství 237 357 eur, což svědčí o její stabilní ekonomice a dobře rozděleném bohatství mezi obyvatele.“

Problémy v distribuci bohatství zaznamenává například Švýcarsko, které se sice při pohledu na průměrné rozdělení drží na prvním místě, s mediánem je to ale už horší. Průměrné bohatství na dospělou osobu je 650 737 eur, ale medián činí pouze 158 930 eur. „Tento obrovský rozdíl svědčí o značném vychýlení v rozdělení bohatství, kdy malá část obyvatelstva vlastní podstatnou část celkového bohatství země,“ píše server Euronews. 

K roku 2022 bylo bohatství nejvíce rovnoměrně rozdělené ve Švédsku a Lotyšsku. Česká republika se umístila v žebříčku podle Ginniho koeficientu na šestém místě s hodnotou 78,5 s tím, že 100 je nejideálnější stav. Turecko mělo poměrně dobrý Giniho koeficient 80,2 a umístilo se třetí, ale vzhledem k obecně chudší společnosti nelze hovořit o rozdělení bohatství. 

V České republice mělo jmění nad milion dolarů 0,9 % populace, 55,7 % se pohybovalo v rozmezí 10-100 tisíc dolarů a 26,6 % pod úrovni 10 tisíc dolarů, v přepočtu tedy 228 tisíc korun. 

Největší nerovnost existovala v roce 2022 v Turecku, kde 70,6 % obyvatelstva mělo jmění pod 10 tisíc dolarů a jen mizivé procento lidí se pohybovalo nad milionem dolarů. V Turecku tak panovala suverénně nejhorší situace, nejchudší balkánské země Bosna a Hercegovina a Srbsko vykazovaly zhruba poloviční počet lidí s majetkem pod 10 tisíc dolarů.