Co by se stalo, kdyby se naše planeta srazila s asteroidem? Vědci se tento scénář pokusili nasimulovat a výsledky je překvapily. Zjistili totiž, že nejvíce ztrát na životech nezpůsobí samotný náraz. Na pozoru bychom se měli mít zejména před větrem, tlakem a teplem, které vznikne v důsledku dopadu.
Clemens Rumpf z Univerzity v Southampton a jeho kolegové vypočítali riziko úmrtí, pokud by asteroid zasáhl obytnou oblast. Pracovali přitom se scénáři, kdy objekt zcela shoří před dopadem, zcela zasáhnou zemi nebo vodu. Přišli přitom na to, že vedlejší účinky v atmosféry budou pro nás nejsmrtelnější.
Jak se bude asteroid obrovskou rychlostí řítit k zemi, nashromáždí kolem sebe obrovské množství tepla, které za ním vytvoří ohnivý "ocas". Vytvoří se silná tlaková vlna a větry podobné tornádům. Když narazí do země, zformuje se obrovský kráter následovaný otřesy země. Pokud dopadne do vody, pak může lidstvo očekávat obrovské desetimetrové vlny tsunami. Čím dále od pobřeží a hlubší vody dopadne, tím vyšší a silnější vlny budou.
Co činí tsunami tak nebezpečným je jejich dalekosáhlý efekt. Vlny můžou cestovat tisíce kilometrů po oceánu, dokud nenarazí na pobřeží. Rumpf vypočítal, že tsunami způsobené dopadem 200 metru širokého asteroidu, který se nachází asi 130 kilometrů od pobřeží Rio de Janeiro, může způsobit více než 50 000 úmrtí.
Na druhou stranu, kdyby měl ten samý asteroid narazit do obydlené části, škody na životech budou milionové. Asi 3 procenta obětí zahyne v důsledku nárazu a 15 procent kvůli nashromážděnému teplu. Největší počet obětí však bude mít na svědomí silná tlaková vlna, která způsobí lidem utržení končetin nebo explozi vnitřních orgánů.
Skupina vědců doufá, že jejich výpočty pomohou krizovým manažerům připravit se na možnou katastrofu. Naštěstí je srážka s asteroidem málo pravděpodobná. Podle vědců hrozí Zemi náraz s tak velkým objektem asi jednou za 40 tisíc let. "Jedná se o vzácnou událost, ale s potenciálně vysokými následky," říká Rumpf. Spíše než o krizové záchranné plány se teď vědci zajímají o prevenci. V pohybu je mnoho projektů věnovaných se planetární obraně. Odborníci věří, že lze eliminovat hrozby ještě ve vesmíru, pokud je dalekohled včas zachytí.
Související
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
před 2 hodinami
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
před 3 hodinami
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
před 4 hodinami
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
před 5 hodinami
Princ Harry potěšil britského krále. Meghan mu přivezla ukázat vnoučata
před 6 hodinami
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
před 7 hodinami
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
před 8 hodinami
V Česku je přes 300 tisíc řidičáků s končící platností, upozornil úřad
před 9 hodinami
Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům
před 9 hodinami
Teplé počasí úřaduje. Nebezpečí požárů se rozšířilo na další oblasti
před 10 hodinami
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
před 11 hodinami
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
před 12 hodinami
Sucho je mimořádné a prohloubí se, varují meteorologové před tropickou vlnou
před 13 hodinami
Trump vyhrožuje Íránu úplným zničením
před 13 hodinami
Hasiči nadále zasahují ve Zlíně. Stupeň poplachu se dále snížil
před 14 hodinami
Babybox zachránil život ve středních Čechách. Chlapec se jmenuje Libor
před 15 hodinami
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
před 16 hodinami
Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu
včera
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
včera
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688.
Zdroj: Libor Novák