Vědci poprvé prozkoumali nejvzdálenější místo světa. V obří mrtvé zóně našli podivný život

V centru jižní části Tichého oceánu se nachází nejvzdálenější místo od pevniny na světě. Jmenuje se Nemo point a je známé i jako hřbitov kosmických lodí. Také leží uprostřed jihopacifického mořského proudu, který tvoří jednu desetinu veškerého světového oceánu.

Celá táto plocha je ve skutečnosti mořskou pouští. Neznamená to, že tady neexistuje žádný život, jeho počet je ale velice omezený, a to z několika důvodů. Plocha je příliš vzdálená od souše a tedy i živin, kterými země zajišťuje mořské organismy. Systém proudů kolem jihopacifického mořského proudu navíc úplně izoluje oblast od zbytku oceánu. Navíc zde panuje nadměrně vysoká úroveň ultrafialového záření.

O životě v jihopacifickém mořském proudu doposud neměl svět příliš informací. Jde o náročné místo k výzkumu, nejen kvůli jeho vzdálenosti od souše, ale i vzhledem k jeho velkému rozsahu. Zabírá 37 milionů kilometrů čtverečních. Podle serveru Science Alert nyní vědci konečně odhalili, jací tvorové na tomto místě žijí. A k jejich překvapení je veskrze o mikroorganismy.

Během šestitýdenní expedice německá výzkumná loď FS Sonne s posádkou z Institutu mořské mikrobiologie Maxa Planka proplula přes jihopacifický mořský proud. Vyplula v Chile a svou cestu ukončila až na Novém Zélandu.

Členům posádky se podařilo získat vzorky mikrobů z hloubky od dvaceti do pěti tisíc metrů. To jim umožnila nová vědecká zařízení, která jsou schopna najít a identifikovat organické vzorky. "K našemu překvapení jsme našli o třetinu méně mikroorganismů v jižní části Tichého oceánu než v atlantických proudech," řekl pro server jeden z výzkumníků Bernhard Fuchs. Podle něj žije na tomto místě mnohem méně mikroorganismů, než v jakémkoliv jiném oceánu na světě.

Mezi nalezenými mikroby převládalo dvacet kmenů. Většinu z nich vědci potkali i v jiných proudech. Patřili k nim SAR11, SAR116, SAR86, Prochlorococcus a další. Distribuce společenstev mikrobů záležela především na hloubce, a to kvůli faktorům jako je množství slunečního světla, teplota a koncentrace živin.

Mezi nalezenými mikrobuněčnými populacemi byl i AEGEAN–169. V jiných částech oceánu mimo jihopacifický proud byl spatřen jen v hloubce kolem pěti set metrů, zde mikroby ve velkém množství vědci nalezli i na hladině. "Svědčí to o zajímavé schopnosti k adaptaci na prostředí s nízkou biologickou produktivitou a vysokým slunečním zářením. Určitě je budeme zkoumat i dál," řekla serveru mikrobioložka Greta Reintjes.

Údaje, získané expedicí potvrdily, že jihopacifický proud je unikátní oligatrofický habitat, kde kvůli nedostatku živin mohou přežít jen organismy, které se přizpůsobí na extrémní fyzické a chemické podmínky. Pozitivním důsledkem je to, že tento téměř mrtvý region je v současné době nejčistější část světového oceánu.