Před padesáti lety lidé poprvé vstoupili na měsíční povrch. Astronauté Neil Armstrong a Buzz Aldrin z americké mise na Měsíc Apollo 11 se tímto "malým krokem pro člověka, ale velkým skokem pro lidstvo" zapsali do historie, za posledních 47 let je ale nikdo nenapodobil. Nyní se však výlety na Měsíc plánují znovu, a chtějí je uskutečnit jak USA, tak i Čína a evropské státy.
Od přistání lunárního modulu programu Apollo 11 na Měsíci uplynulo padesát let. Tehdy američtí astronauté Neil Armstrong a Buzz Aldrin poprvé v historii lidstva vstoupili na povrch souputníka Země. Později americké kosmické lodě přistály na Měsíci ještě pětkrát. Naposledy v roce 1972.
Podle astronoma z Akademie věd České republiky Pavla Suchana byla výprava Apolla 11 doposud největším zlomem v kosmonautice. "Poprvé člověk přistál, chodil a poté jezdil po jiném tělese než po Zemi," vysvětlil Suchan pro EuroZprávy.cz význam této mise.
Podle předsedy astronautické sekce České astronomické společnosti Milana Halouska kosmonautiku od doby prvních letů Gagarina, Titova, Sheparda i Gleana až do současnosti provází obrovské množství nových vědeckých postupů, technických inovací a průmyslových patentů.
Lidé dodnes využívají mnoho vyvinutých v době první etapy kosmonautiky kovových slitin, umělých hmot, textilních materiálů ale i procesů například manažerského řízení kvality a produktivity. "Je to neuvěřitelná šíře znalostí, kterou dnes často bereme za úplně běžnou součást našich životů, aniž vůbec tušíme, že za tím stojí kosmonautika, a konkrétně třeba program Apollo," řekl Halousek pro EuroZprávy.cz.
I když obecně nejvýznamnější misí byla podle něj Apollo 11, kdy se člověk poprvé vstoupil na jiné kosmické těleso, z vědeckého pohledu byly nejpřínosnější poslední tři mise. "Američtí astronauté tehdy s sebou měli na povrchu Měsíce i rover který jim značně rozšířil operační prostor, na němž se pohybovali," vysvětlil.
Podle Halouska byla vědecky mimořádně zajímavou také dvanáctá mise, kdy astronauté přivezli z Měsíce i jiný materiál než měsíční horninu. Konkrétně to byly kousky kabeláže, kusy tepelné ochrany a kamera ze sondy Surveyor 3. Předtím byly více než dva roky vystaveny podmínkám kosmického vakua, extrémním výkyvům teplot a působení kosmického záření. Umožnilo to vědcům prozkoumat, jak tyto faktory působí na různé objekty.
I když třináctá mise na Měsíci nepřistála, podle Halouska ukázala, že lidé okolo programu Apollo jsou jak vědecky, tak i manažersky zdatní, že zvládnou přivést domů i tak těžce poškozenou kosmickou loď, jako tomu bylo v případě této expedice.
"Tehdejší konstruktéři měli k dispozici tužku, pauzák, gumu, logaritmické pravítko a nějaké ty počítače, i když elektronický mozek na palubě lunárního modulu, co šestkrát dosedl na Měsíc, byl méně výkonný než mikroprocesor v dnešním kávovaru," popsal pro EuroZprávy.cz tehdejší technologie ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.
Sázelo se podle něj proto na jednoduchost a důmyslnost. Objevovaly se nové způsoby, jak zvládnout manévry při startu, pobytu na oběžné dráze Měsíce i Země, letu k Měsíci i na jeho povrchu.
Také bylo podle Duška potřeba uchránit astronauty před všemi nástrahami včetně těch, o kterých do té doby nebylo nic známo. "Kosmonauti se tehdy pohybovali ve vakuu s extrémním rozsahem teplot od minus sta sedmdesáti stupňů ve stínu do sta třiceti v přímém slunečním světle. Navíc zcela odkázáni sami na sebe, s podpůrným týmem stovky tisíc kilometrů daleko a vybavením rozpočítaným na gramy," popsal Dušek podmínky, ve kterých museli pracovat účastníci misí Apollo.
Přitom astronauti z Apolla 11 neměli ani životní pojistku. Podle Duška ale vymysleli způsob, jak by mohli zajistit své rodiny penězi v případě, kdyby zemřeli. Podepsali štos fotografií, které by jejich rodiny mohly dražit.
Na letech k Měsíci se podíleli i Češi. Například když skončil projekt Apollo, Zdeněk Kopal z Litomyšle dostal jako jeden ze stovky nejvýznamnějších odborníků malou ampuli s měsíčním prachem. Vysypal ji na hrob Julese Verna.
Podle Suchana se kosmické lety podařilo uskutečnit především díky rivalitě mezi USA a Sovětským svazem. "Tím, že Sovětský svaz předhonil USA startem první družice i letem prvního kosmonauta světa, vyprovokoval USA k heroickému výkonu, kdy od vyhlášení programu prezidentem Kennedym stáli astronauté za osm roků na Měsíci," vysvětlil pro EuroZprávy.cz.
Dodal, že kosmické projekty obou států byly podřízeny vojenským zájmům, ostatně v kabině kosmické lodě nemusel nutně být kosmonaut ale například jaderná nálož. Obě velmoci dokonce vycházely z německých válečných balistických raket V-2 a Američané využívali služeb jejich tvůrce Wernhera von Brauna. "V době přistání prvních lidí na Měsíci už byla tato válečná rétorika naštěstí výrazně upozaděna a do popředí se dostaly národní hrdost a národní prestiž," sdělil Halousek.
Dušek odhaduje, že se lety k Měsíci v nejbližší době dají očekávat jen v podobě robotů a dálkově ovládaných průzkumných sond. Jsou efektivnější, protože za stejné peníze, kolik stojí výprava lidské posádky, lze na Měsíc poslat více sond. Navíc je podle Suchana let s lidmi podstatně komplikovanější a rizikovější.
V posledních pár letech se ale zájem o lidský let na Měsíc vrací. "Mluví o tom americká NASA, ještě více ale Evropská kosmická agentura, která plánuje na Měsíci stavbu základny, a také Čína," uvedl Suchan.
Zatímco v době, kdy se konaly mise Apollo, mohli astronauti strávit na povrchu Měsíce maximálně desítky hodin, teď by podle Duška to mohly být týdne i měsíce. "Uvažuje se o podobném rytmu jako u základen v Antarktidě, tedy buď v délce jednoho roku nebo dvou let," sdělil serveru EuroZprávy.cz Dušek.
Současný let k Měsíci by podle něj mohl být trenažérem pro misi k Marsu, protože Měsíc je výrazně blíže k Zemi. Výprava na Mars by trvala nejméně dva roky letu a doprovázely by ji komplikace spojené se slunečním zářením.
11. dubna 2024 13:55
Vědci: Bakterie umí odbourávat cholesterol, mohou chránit před srdečními chorobami
Související
Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Měsíc obíhá družice, chce na něj vyslat i posádku
Japonský modul SLIM přistál na Měsíci s dosud nevídanou přesností
vesmír, Měsíc , měsíc , vesmir
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 1 hodinou
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
Pražská policie vyšetřuje napadení v autoservisu v Řepích, ke kterému byli přivoláni i lidé z oddělení vražd. Hrůzný čin si totiž vyžádal úmrtí jedné osoby. Strážci zákona na místě zadrželi jednoho muže.
Zdroj: Jan Hrabě