Přistání Američanů na Měsíci v roce 1969 bylo úspěchem, který sice neměl přímě využití, ale rozšířil schopnosti člověka. Společně s dalšími výpravami na Měsíc přineslo lidstvu mnoho nových vědeckých a technologických postupů i nové objevy v medicíně. V rozhovorech pro ČTK se na tom shodli astronom Luboš Perek a popularizátor kosmonautiky Milan Halousek.
V rámci programu Apollo 11 přistáli na Měsíci před padesáti lety Neil Armstrong a Edwin "Buzz" Aldrin. Zpět na Zemi odvezli 21,55 kilogramu vzorků hornin a poblíž místa přistání v Moři klidu rozmístili několik vědeckých přístrojů.
"Zápas o prvenství neměl z hlediska světového smysl. Obchod ale vzkvétá lépe, když má konkurenci a ta postavila dva závodníky proti sobě. Jeden z nich musel vyhrát. Sověti byli první ve vesmíru, Američané na Měsíci," uvedl Perek. Dnes už, jak říká, nejsou jen dvě kosmické velmoci, ale zapojuje se i Čína, Japonsko a Indie.
Experience the Moon's "magnificent desolation," as astronaut Buzz Aldrin called it, in stunning panoramas of the Apollo landing sites. As we celebrate the #Apollo50th anniversary, see what the 12 humans who walked on the lunar surface experienced visually: https://t.co/zVlgiLcDTV pic.twitter.com/z06Kc5oJKw
— NASA (@NASA) July 18, 2019
Mise na Měsíc lidstvu podle Halouska přinesla nové koncepce řízení výroby a kvality a pochopení, jak funguje lidské tělo a mysl v často kritických situacích. Přímý přínos lidstvu přistání ale nemělo. "Uběhnout sto kilometrů za deset vteřin chleba také nezlevní, ale rozšíří to lidské schopnosti. Je potřeba tu hranici dále posunovat. O takové rekordy se snaží všechny státy," sdělil Perek.
O americkém vítězství rozhodla, jak říká Halousek, technologická, finanční i osobnostní převaha Spojených států. "Program Apollo i jednotlivé části rakety vyžadovaly nové vědecké a technické objevy a nové materiály. Sověti zvládli jednodušší mise jako první zvíře nebo člověk ve vesmíru, cesty lidských posádek už byly složitější," řekl Halousek.
Výsledek ovlivnila i smrt tvůrce sovětského kosmického programu Sergeje Koroljova v roce 1966, kterého neměl kdo nahradit. Američané měli tvůrce nacistických balistických raket Wernhera von Brauna, který postavil několik nosných raket i Saturn 5 pro cestu na Měsíc.
Program Apollo byl ukončen v roce 1972 a s ním i výpravy na Měsíc. "Souboj byl rozhodnut, nebylo o co dále soupeřit. Bylo nutné zaměřit se vývoj vesmírných dopravních prostředků, tedy raketoplánů. Ani tak velký stát jako Amerika nebyl schopen financovat souběžně program Apollo a stavění raketoplánů," vysvětlil Halousek. Rusové se úspěšně zaměřili na nepilotovaný výzkum Měsíce. V sedmdesátých letech dopravila návratová pouzdra sond Luna na Zemi měsíční prach a na povrchu Měsíce se pohybovaly dva dálkově ovládané lunochody.
Amerika i Rusko letos v únoru oznámily obnovení cest na Měsíc. Podle Halouska Američané vytvoří mezinárodní projekt, do kterého se zapojí Evropa, Kanada a Japonsko. Připojit by se mohla i Čína. Za dva měsíce by svou sondu na Měsíc měla vyslat Indie. "Ta takový projekt velmi potřebuje, aby mohla zvyšovat úroveň své země. K tomu musí být splněny určité podmínky týkající se vývoje," řekl Perek.
Návraty na Měsíc budou podle Halouska sloužit k testování technologií i lidského organismu pro dobývání Marsu. Bude možné ověřit limity lidí v prostředí s nízkou gravitací a vysokým kosmickým zářením. "Pokud něco selže na Měsíci, posádka se může do čtyř dnů vrátit na Zem. Od Marsu to bude trvat i sedm měsíců," doplnil Halousek. Nemá ale podle něj smysl snažit se Měsíc osidlovat, důležitější jsou vědecké základny například pro těžbu surovin.
Související
Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Měsíc obíhá družice, chce na něj vyslat i posádku
Japonský modul SLIM přistál na Měsíci s dosud nevídanou přesností
vesmír, Měsíc , vesmir , technologie
Aktuálně se děje
před 32 minutami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 1 hodinou
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 1 hodinou
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 2 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 3 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 3 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 4 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 5 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 5 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 6 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 12 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
Ukrajina očekává, že první stíhačky F-16 jí budou dodány v červnu a červenci. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády. Zdroj však nekonkretizoval, které země letadla poskytnou.
Zdroj: Libor Novák