Plymouth, Praha - Před 180 lety, 27. prosince 1831, vyplula z anglického Plymouthu na vědeckou výpravu kolem světa plachetnice Beagle. Na její palubě byl i mladý přírodovědec Charles Darwin, který v jejím průběhu učinil řadu závažných objevů a pozorování, jež ho přivedly k zásadní myšlence o evoluci druhů. Hlavním cílem expedice pod vedením kapitána Roberta Fitzroye bylo přesně zaměřit a zmapovat pobřeží jižní části Latinské Ameriky a povodí řeky Santa Cruz. Skrytě pak měla výprava posílit zájmy britské koruny ve španělských koloniích.
Víc než podrobná měření a mapy ale nakonec expedici proslavila účast začínajícího anglického přírodovědce Charlese Darwina. Jeho systematická pozorování a nálezy týkající se živé i neživé přírody v Jižní Americe a na Galapágách se totiž staly základem pro jeho převratnou evoluční teorii přirozeného výběru druhů. "Cesta na lodi Beagle byla nejdůležitější událostí v mém životě, která určila všechnu mou pozdější činnost," svěřil se přírodovědec ve své autobiografii. Bylo mu necelých 23 let, když vyrazil na dobrodružnou plavbu kolem světa na doporučení profesora botaniky svého přítele Johna Henslowa, jehož přírodovědné kurzy navštěvoval. Darwin právě dokončil bakalářské studium teologie na Cambridgeské univerzitě, kterou studoval na otcovo přání a za sebou měl krátké studium medicíny v Edinburgu. Podle svých slov byl jen průměrným studentem. Od mládí ale miloval přírodu a toulky v okolí Shrewsbury, kde se 12. února 1809 narodil jako pátý ze šesti dětí bohatého lékaře. Byl též nadšeným myslivcem, sběratelem hmyzu a rovněž příznivcem argumentu božího záměru v přírodě. Pětiletá výprava, která skončila v Plymouthu 2. října 1836, ale jeho názor na "stvoření" definitivně pozměnila. Klíčový byl pro Darwinovo poznání hlavně pobyt na ekvádorském souostroví Galapágy, kde ho zaujal zejména tucet druhů ptáků pěnkavovitých, kteří se lišili výrazně jen tvarem a velikostí zobáku. Darwin a po něm i další vědci usoudili, že tito ptáci (dnes nazývaní "Darwinovy pěnkavy") se vyvinuli ze společného předka adaptací na potřebu získávat potravy z různých zdrojů. Na své teorii přirozeného výběru pracoval Darwin přes 20 let, protože se snažil o co nejobecnější platnost. Své závěry publikoval ve slavném díle O původu druhů v listopadu 1859. A možná že by tuto teorii za života ani nepublikoval nebýt Alfreda Russela Wallaceho. Tento britský přírodovědec totiž v roce 1858 požádal staršího kolegu o posouzení svých poznatků. "Pan Wallace, který nyní studuje přírodu na Malajském souostroví, došel téměř k týmž závěrům jako já," přiznal Darwin gentlemansky ve svém nejslavnějším díle. Darwinova teorie nabourala po dlouhá staletí jediné přijímané tvrzení, že svět byl stvořen bohem. Sám Darwin, který zemřel 19. dubna 1882, ale o stvoření světa bohem nepochyboval, tvrdil však, že ten "na počátku vdechnul život do několika forem života, možná jen do jedné". Jeho současníkům vadila spíše představa, že by měli za své přímé předky považovat lidoopy. Zážitky z výpravy na lodi Beagle publikoval Darwin pod názvem Přírodovcova cesta poprvé v roce 1839, poté následovala další přepracovaná vydání.
Související
Darwinova teorie má vážné trhliny: Vědcům se přímo před očima vyvinul nový druh ptáka
Darwin proti církvi? Tohle otřáslo Amerikou
Aktuálně se děje
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
včera
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
včera
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
včera
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
včera
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
včera
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
včera
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
včera
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
včera
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
včera
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
18. září 2026 21:06
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
18. září 2026 19:48
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.
Zdroj: Libor Novák