Plymouth, Praha - Před 180 lety, 27. prosince 1831, vyplula z anglického Plymouthu na vědeckou výpravu kolem světa plachetnice Beagle. Na její palubě byl i mladý přírodovědec Charles Darwin, který v jejím průběhu učinil řadu závažných objevů a pozorování, jež ho přivedly k zásadní myšlence o evoluci druhů. Hlavním cílem expedice pod vedením kapitána Roberta Fitzroye bylo přesně zaměřit a zmapovat pobřeží jižní části Latinské Ameriky a povodí řeky Santa Cruz. Skrytě pak měla výprava posílit zájmy britské koruny ve španělských koloniích.
Víc než podrobná měření a mapy ale nakonec expedici proslavila účast začínajícího anglického přírodovědce Charlese Darwina. Jeho systematická pozorování a nálezy týkající se živé i neživé přírody v Jižní Americe a na Galapágách se totiž staly základem pro jeho převratnou evoluční teorii přirozeného výběru druhů. "Cesta na lodi Beagle byla nejdůležitější událostí v mém životě, která určila všechnu mou pozdější činnost," svěřil se přírodovědec ve své autobiografii. Bylo mu necelých 23 let, když vyrazil na dobrodružnou plavbu kolem světa na doporučení profesora botaniky svého přítele Johna Henslowa, jehož přírodovědné kurzy navštěvoval. Darwin právě dokončil bakalářské studium teologie na Cambridgeské univerzitě, kterou studoval na otcovo přání a za sebou měl krátké studium medicíny v Edinburgu. Podle svých slov byl jen průměrným studentem. Od mládí ale miloval přírodu a toulky v okolí Shrewsbury, kde se 12. února 1809 narodil jako pátý ze šesti dětí bohatého lékaře. Byl též nadšeným myslivcem, sběratelem hmyzu a rovněž příznivcem argumentu božího záměru v přírodě. Pětiletá výprava, která skončila v Plymouthu 2. října 1836, ale jeho názor na "stvoření" definitivně pozměnila. Klíčový byl pro Darwinovo poznání hlavně pobyt na ekvádorském souostroví Galapágy, kde ho zaujal zejména tucet druhů ptáků pěnkavovitých, kteří se lišili výrazně jen tvarem a velikostí zobáku. Darwin a po něm i další vědci usoudili, že tito ptáci (dnes nazývaní "Darwinovy pěnkavy") se vyvinuli ze společného předka adaptací na potřebu získávat potravy z různých zdrojů. Na své teorii přirozeného výběru pracoval Darwin přes 20 let, protože se snažil o co nejobecnější platnost. Své závěry publikoval ve slavném díle O původu druhů v listopadu 1859. A možná že by tuto teorii za života ani nepublikoval nebýt Alfreda Russela Wallaceho. Tento britský přírodovědec totiž v roce 1858 požádal staršího kolegu o posouzení svých poznatků. "Pan Wallace, který nyní studuje přírodu na Malajském souostroví, došel téměř k týmž závěrům jako já," přiznal Darwin gentlemansky ve svém nejslavnějším díle. Darwinova teorie nabourala po dlouhá staletí jediné přijímané tvrzení, že svět byl stvořen bohem. Sám Darwin, který zemřel 19. dubna 1882, ale o stvoření světa bohem nepochyboval, tvrdil však, že ten "na počátku vdechnul život do několika forem života, možná jen do jedné". Jeho současníkům vadila spíše představa, že by měli za své přímé předky považovat lidoopy. Zážitky z výpravy na lodi Beagle publikoval Darwin pod názvem Přírodovcova cesta poprvé v roce 1839, poté následovala další přepracovaná vydání.
Související

Darwinova teorie má vážné trhliny: Vědcům se přímo před očima vyvinul nový druh ptáka

Darwin proti církvi? Tohle otřáslo Amerikou
Aktuálně se děje
včera

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
včera

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
včera

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
včera

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
včera

Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1
včera

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein
včera

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA
včera

Volby by ovládlo hnutí ANO, Spolu ztrácí kvůli bitcoinové aféře. Piráti a Stačilo! mají rekordní úspěch
včera

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia
včera

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá
včera

Aspenské bezpečnostní fórum: Trump vytváří nový světový řád, elity to přijímají s obavami i rezignací
včera

Metropole vyschlá na prach? Poprvé v moderní historii se hlavní město ocitne bez vody
včera

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil
včera

Počasí dnes ve znamení tropů. Zítra se budou teploty lišit až o 14 stupňů
19. července 2025 21:47

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik
19. července 2025 20:42

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie
19. července 2025 19:28

V zátoce Ha Long se potopila turistická loď, mezi desítkami mrtvých jsou děti
19. července 2025 17:59

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí
19. července 2025 16:49

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?
19. července 2025 15:45
Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti
Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.
Zdroj: Jakub Jurek