Děsivé odhalení: Nová ptačí chřipka je malér! Čtěte proč

"Nová chřipka H7N9 je nakažlivá a přenosná mezi savci," uvedla studie vědců z Číny, Hongkongu, USA a Kanady. "Za odpovídajících podmínek by přenos H7N9 z člověka na člověka mohl být možný."

Vědci nakazili laboratorní fretky vzorkem viru H7N9 odebraným od člověka, který na tuto nákazu zemřel, a zjistili, že se virus rozšířil mezi fretkami, které byly s nakaženými v přímém kontaktu. Virus byl rovněž přenositelný vzduchem, ale tímto způsobem se nakazila jen jedna ze zkoumaných fretek.

Zatím nebyl zaznamenán žádný případ potvrzeného přenosu viru z člověka na člověka od března letošního roku, kdy se H7N9 objevil v Číně. Dosud se jím nakazilo více než 130 lidí a 36 zemřelo.

Zdroj nákazy se nedaří odhalit. Virus H7N9 se jen málokdy podařilo odhalit v divokých ptačích populacích či u domácí drůbeže. U opeřenců nevyvolává zjevné onemocnění. Tím se liší například od mnohem známějšího ptačího chřipkového viru H5N1, který se prozradí úhynem nakažených ptáků. Infekce virem H7N9 však může probíhat zcela nepozorovaně, píše tribune.cz.

Ve hře je i možnost, že zdrojem nákazy jsou domácí prasata. V této souvislosti je připomínán incident, kdy se v toku řeky protékající Šanghají objevily tisíce uhynulých prasat. Testy 34 zvířat byly negativní, ale počet prověřených zvířat byl poměrně malý a navíc mohl být virus v mrtvých tělech již degradován.

Na adresu Číny zazněla kritika, že oznámila výskyt viru H7N9 teprve šest týdnů po onemocnění prvního člověka. Epidemiologové však přístup Číny ocenili a dávají jej do ostrého protikladu s reakcí čínských úřadů na epidemii SARS před deseti lety. Tehdy měli čínští epidemiologové a virologové velké problémy s identifikací viru a oficiální místa se snažila epidemii tajit. Podle mínění mnoha expertů postupovali čínští zdravotníci a vědci na jedné straně velmi zodpovědně, ale na druhé straně tak rychle, jak jen to bylo v dané situaci možné.

Slabým místem v čínské epidemiologické kontrole zůstává podle čínských i zahraničních expertů tamější ministerstvo zemědělství, které uděluje povolení pro sběr dat a vzorků z chovů drůbeže. Další Achillovou patou čínské epidemiologie je nedokonalé vybavení mnoha nemocnic, jejichž laboratoře nedokážou odlišit jednotlivá virová onemocnění. Objevily se i případy, kdy byli lidé nakažení virem H7N9 léčeni čajem z borytu barvířského (Isatis tinctoria) označovaného jako banlangen. Ten je v tradiční čínské medicíně používán k léčbě respiračních onemocnění. Stejná léčba komplikovala už před deseti lety boj s epidemií SARS.