Mýtus vyvrácen: Rakovina není civilizační choroba. Měl ji už...

Nález se stal nejstarším důkazem kostního nádoru v lidském těle od té doby, co byly stopy nemoci zjištěny na jiných ostatcích ze starověkého Egypta, starých tisíc až 4000 let.

"Ukazuje to, že život v relativně neznečištěném prostředí ještě nemusí nutně chránit před rakovinou, i když jste Neandertálcem žijícím před 120.000 lety," řekl podle BBC vedoucí týmu výzkumníků z Kansaské univerzity David Frayer.

"Někteří lidé si myslí, že rakovina je nemoc pouze moderní, ale je tu důkaz z kostí, zkamenělin a mumií, že je stará vlastně mnoho tisíc let. Takže tento objev není zcela překvapující, i když takové nálezy jsou velmi vzácné. Pomáhá to ale osvětlit složitou historii rakoviny u člověka a našich dávných příbuzných," dodala mluvčí britského ústavu pro výzkum rakoviny Kat Arneyová.

Neandrtálci však nevymřeli na rakovinu, ani je všechny nesnědli "moderní" lidé (homo sapiens sapiens). Podle nedávné studie za jejich vymření mohli jejich velké oči. Vyplývá to alespoň z výzkumu britských vědců, o němž informovala BBC. Odborníci srovnáním lebek 13 neandrtálců a 32 moderních lidí zjistili, že první skupina měla v průměru o šest milimetrů větší oční důlky. I když se to nemusí zdát jako moc, rozdíl umožnil neandrtálcům lepší vidění v dlouhých a temných nocích tehdejší Evropy. Zároveň však podle Eiluned Pearceové z Oxfordské univerzity vyžadoval zapojení velké části mozku.

Naproti tomu Homo sapiens neviděli tak dobře, ale mohli větší část svého mozku využít pro jinou činnost, například výrobu teplejšího oblečení nebo vytváření širších společenských skupin, což jim pomohlo přežít, píše national-geographic.com.

Neandrtálci (Homo sapiens neanderthalensis) se poprvé objevili asi před 400 000 lety a obývali rozsáhlá území sahající od dnešní Británie na západě až po Sibiř na východě. Jsou blízkými příbuznými člověka, který žil v Evropě přibližně od doby před 250 000 lety. Ve střední a středozápadní Evropě začínají neandertálci mizet v období před 36 500 lety. Poslední stopy mousteriénu a koster nacházíme rozeseté po Španělsku a ve východní Evropě před 28 000 až 30 000 lety.