Nečekaný objev: Hieroglyfy a klínopis mají konkurenta

Zatím nejstarší známé písmo pochází z Mezopotámie z období 3300 let před naším letopočtem. Předpokládá se, že čínské znaky se vyvíjely nezávisle na něm, podotýká agentura AP.

V Číně byly zatím za nejstarší považovány nápisy na zvířecích kostech používaných k věštění, které jsou 3600 roků staré. Nově objevené znaky jsou tak o plných 1400 let starší.

Čínští vědci se ale nemohou shodnout, jestli znaky na kamenných sekerách mohou být považovány za skutečné písmo, nebo zda se jedná pouze o prostou řadu symbolů. V každém případě ale podle nich přispějí k objasnění původu čínského jazyka a kultury.

Tři ze šesti dávných znaků připomínají podle expertů moderní znak používaný pro označení člověka.

"Důležité je, že zde máme šest symbolů uspořádaných pohromadě, přičemž tři z nich jsou stejné. To jasně ukazuje, že se jedná o nějaký druh věty," prohlásil vedoucí výzkumu Sü Sin-min.

Také uznávaný čínský expert na dávné písmo Cchao Ťin-jen se domnívá, že znaky mohou představovat ranou formu písma.

Češi mají v luštění písma tradici

Bedřich Hrozný (1879 - 1944) se totiž zapsal do dějin jako ten, kdo rozluštil záhadné písmo Chetitů. Klíčem k dešifrování chetitštiny, které Hrozný oznámil v listopadu 1915 v Berlíně, byly takzvané boghazköyské tabulky (podle města v Turecku, jež bylo pod názvem Chattušaš hlavním městem Chetitské říše). Tyto hliněné tabulky, nalezené v letech 1906 až 1912 německým badatelem Hugo Wincklerem, byly psány klínovým písmem, které používali Chetité (převzali ho od Babyloňanů a používalo se i později).

První vědeckou výpravu do Palestiny uskutečnil Hrozný v roce 1904. O několik let později, na počátku první světové války, začal bádat nad rozluštěním již dříve nalezených hliněných tabulek v Turecku. Hvězdná chvíle Hrozného nastala 24. listopadu 1915, kdy v přednášce pro berlínskou Předoasijskou společnost oznámil, že takzvané boghazköyské tabulky jsou psány chetitštinou, a určil její indoevropský charakter.

O dva roky později přeložil chetitskou gramatiku a posléze i první vydání chetitských historických, právních a náboženských textů. Výsledky svého bádání shrnul ve své práci Jazyk Chetitů, kterou publikoval v roce 1917.

(Zdroj: national-geographic.cz)