Nečekaný objev: Trpasličí planetka Ceres chrlí vodní páru. VIDEO

Objev je pro vědce cenný proto, že jim dává nové informace o tom, jak se v naší galaxii šíří voda. V době vzniku Sluneční soustavy před zhruba 4,6 miliardami let byly planety bližší Slunci kvůli příliš vysokým teplotám bez vody, která se na ně zřejmě dostala až po více než půlmiliardě let vlivem působení komet a asteroidů.

"Je to poprvé, co byla v pásu asteroidů zjištěna voda, a dostáváme tím důkaz, že Ceres má ledový povrch a atmosféru," uvedl astronom Michael Küppers ze střediska ESA ve Španělsku.

Podle vědců povrch Ceresu produkuje přibližně šest kilogramů vodní páry za sekundu, což znamená, že ledem může být pokryta pouze nepatrná část této trpasličí planety, jejíž průměr se odhaduje na necelých tisíc kilometrů. Nejpravděpodobnější příčinou přítomnosti vodní páry je podle vědců vypařování vody z tajícího ledu, může však jít například rovněž o vliv činnosti gejzírů či vulkánů.

Ceres byla objevena 1. ledna 1801. Když ji sicilský astronom G. Piazzi objevil, předpokládal, že jde o kometu, následně byla považována za planetu (až do roku 1850), informuje server planety.astro.cz.

V 50. letech 19. století začalo přibývat objevů planetek a koncem století byla zavedena nová kategorie těles sluneční soustavy-planetky. Ceres přestala být planetou a stala se planetkou.

Piazzi se mýlil, když předpokládal, že svou velikostí je Ceres srovnatelná se Zemí. Na rozdíl od něj si anglický astronom William Herschel myslel, že se jedná o malá tělesa (a to již po objevu druhé planetky Pallas v roce 1802). Navrhl je pojmenovat asteroidy (hvězdám podobné). Tento pojem se používá dodnes, i když planetky nemají s hvězdami nic společného.

V srpnu roku 2006 byla nově vytvořena kategorie trpasličích planet a jednou z trpasličích planet se stala i Ceres.