Družice poprvé vyfotila duhu na jiné planetě, podívejte se

Družice zachytila "svatozář" na vrcholcích mračen ve výšce kolem 70 kilometrů nad povrchem Venuše už 24. července 2011, sdělila evropská agentura. Podle snímků, které Venus Express pořídila ze vzdálenosti 6000 kilometrů, byla tato kruhová duha široká 1200 kilometrů.Hustá atmosféra Venuše podle panujícího přesvědčení obsahuje kapičky bohaté na kyselinu sírovou. Vědci doufali, že snímkováním Venušiných oblak se Sluncem v "zádech" satelitu se jim podaří "svatozář" zachytit, což by jim umožnilo zjistit důležité informace o charakteristice částic v mračnech. A to se jim podařilo.

Na základě získaných poznatků odhadují, že tyto částice mají průměr 1,2 mikrometru, tedy podstatně méně, než je šířka lidského vlasu (podle wikipedie 18-180 mikrometru). Vzhledem k velikosti zachyceného jevu je pravděpodobné, že částice na vrcholcích mračen jsou jednotné. Variace jasnosti pozorované kruhové duhy je podle ESA jiná, než by se očekávalo od mračen tvořených jen ze směsi kyseliny sírové a vody, takže jejich složení bude zřejmě jiné.

Zdroj: YouTube

Zejména po letní dešťové přeháňce se nám čas od času naskytne úchvatná podívaná na krásný barevný oblouk – duhu. Tak se může stát například když po přeháňce vysvitne Slunce a my se nacházíme mezi Sluncem a odcházejícím dešťem. Většinou jde o jev poměrně krátký a téměř pokaždé o jinak výrazný. Proč tomu tak je a jak duha vlastně vzniká?

Představme si pro jednoduchost kulovou kapičku vody na kterou dopadají sluneční paprsky. Pokud se sluneční paprsek potká s takovou kapkou, vstoupí do opticky hustšího prostředí a láme se. Nejvíc modrá část spektra a nejméně červená. Poté paprsek proletí vnitřkem kapky, z části kapkou prolétne, zalomí se a opusti ji, zčásti se na „zadní" stěně kapky odrazí zpět dovniř (každá část spektra již na mírně jiném místě stěny), prolétne kapkou znovu, zalomí se a kapku opustí směrem k pozorovateli.

Psali jsme: Asteroid překvapil: Vědci objevili první těleso, které není planetou a přesto má prstenec +VIDEO Vědci mají plán: Na kosmické smetí použijí laserové paprsky +VIDEO  

Výpočtem se dá z tvaru kapky, místa dopadu paprsku na kapku a indexů lomu vody pro různé části spektra ukázat, že maximum zúčastněných paprsků se, spektrálně rozloženo, vrací tak, že s původním paprskem svírá úhel asi 42 stupňů (o něco méně pro modrou část spektra a o něco více pro červenou část spektra. Pokud se ve směru pohybu těchto paprsků ocitne pozorovatel, může duhu pozorovat.

Stejně se z hlediska pozorovatele chovají i ostatní vodní kapky a jejich celkové množství, rozložení v prostoru a velikost určují, jak intenzivní, jak celistvou a jak vypadající duhu pozorovatel uvidí. Tato duha, která vzniká po jediném odrazu uvnitř vodní kapky, se nazývá duhou primární. Velikost kapek má navíc vliv na sílu a barevnost duhy; velké kapky dávají duhu jasnou a barevnou, malé kapky působí vznik tzv bílé duhy, kdy pozorovatel vidí pouze bílý oblouk, informuje obsupice.cz.