"Blikající" nanokrystaly mají velký potenciál, jev objevila česká vědkyně

Oxid titaničitý (TiO2) bývá v praxi využíván velmi často. Je součástí opalovacích krémů, barev, kosmetiky či laků. Podle AV je ho ročně vyrobeno přes deset milionů tun.

Tým Teddyho Asefy z Rutgers University vyvinul extrémně malé krystalky TiO2, které po ozáření elektronovým či světelným svazkem dovedou po dlouhou dobu zachytit náboj - tedy blikat jako světlušky. Právě toto chování podle AV poprvé objevila Materna Mikmeková.

Vědkyně z brněnského Ústavu přístrojové techniky ČTK řekla, že s Asefou spolupracuje sedm let. Vědec podle jejích slov loni strávil zhruba měsíc v Česku a pracoval ve skupině Mikroskopie a spektroskopie povrchů, kterou vědkyně vede.

"Během jeho stáže jsme poprvé sledovali v mikroskopu společně TiO2 nanokrystaly, které se dlouze nabíjely a vybíjely, což jsme doposud u žádného materiálu neviděli. Tento materiál jsme dále zkoumali zhruba další rok a sepsali publikaci, která byla publikována v prestižních Angewandte Chemii a CEn news před pár týdny," řekla ČTK Materna Mikmeková. Vědci míní, že krystaly by mohly sloužit jako účinný fotokatalyzátor - materiál urychlující fotolýzu, tedy přirozený rozklad některých látek působením světla.

"V publikaci se prezentuje vysoká efektivita nanokrystalů TiO2 při přípravě metanu z CO2," podotkla vědkyně s tím, že výroba paliva ze skleníkového plynu by mohla mít v budoucnu pozitivní vliv na šetření životního prostředí. "Velice slibně vypadá i aplikace v solárních článcích, kde by mohly tyto krystaly značně zvýšit jejich efektivitu," doplnila.

Podle vědkyně se tým snaží sledovat vliv teploty a energie elektronů a iontů na záchyt náboje v nanokrystalech a neobvyklé chování popsat. Výzkum však ztěžuje koronakrize a uzavření Rutgers University a tamních laboratoří.