Čeká lidstvo souboj o přežití? Řešení největšího problému současnosti v nedohlednu

Rezistentní bakterie mají každoročně na svědomí desítky tisíc úmrtí. Řada nemocí si po letech užívání antibiotik buduje přirozenou obranu a léky na ně v některých případech nezabírají.

Odborníci se obávají, že tento trend bude pokračovat. Neopatrné a nadužívané pojídání antibiotik totiž způsobilo, že řada bakterií se proti těmto lékům stává odolná. A objev penicilinu, který kdysi fascinoval svět, teď přestává účinkovat.

Kritické riziko existuje u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.

"Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.

Počet rezistentních kmenů stále roste, zčásti proto, že lékaři předepisují antibiotika až příliš často. Nejméně 30 procent předpisů na antibiotika ve Spojených státech byly napsány zbytečně. Je-li více lidí vystaveno více antibiotikům, je pravděpodobné, že se rezistence vůči nim vybuduje rychleji. A nové alternativy jsou vzácné, protože tempo vývoje nových antibiotik se zpomalilo.

Jistý britský vědecký průzkum odhaduje, že odolné bakterie mohou „do roku 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně, stejně jako rakovina", připomněla AFP. V následujících letech by se tak mohlo stát, že například císařský řez nebo operace kloubu bude představovat nebezpečí. V nemocnicích totiž na nás číhají nesmírně odolné bakterie.

Farmaceutický průmysl ale od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má jen velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků. Vliv na to má třeba i to, že většina infekcí není chronické povahy a léčba trvá jen asi deset dní, což výrazně snižuje tržby a návratnost investic.

A jakmile je použit nový lék, ze zkušenosti víme, že bakterie se vůči němu nevyhnutelně stane rezistentní, takže je antibiotikum časem k ničemu. To výrazně omezuje velikost trhu a ziskovost nových antibiotik.

Zatímco firmy usínají, bakterie se snaží o pravý opak. Využívají menší účinnosti antibiotik a mutují, některé však tak silně, že na ně žádný lék nepůsobí. To je případ například zmutované kapavky, která je neléčitelná, protože je odolná vůči antibiotikům. 

Nákaza, která sama o sobě v mnoha případech nemá žádné příznaky, může vést k zánětlivým onemocněním, mimoděložnímu těhotenství a neplodnosti. Infekce kapavkou také výrazně zvyšuje riziko infikování HIV.

Jde patrně o důsledek oslabení a narušení povrchu sliznic, které kapavka způsobuje. Ale kapavka není jediná nemoc, která vykazuje odolnost. Odborníky proto čeká doslova souboj o přežití lidstva. 

Recept jak krizi vyřešit přitom není tak složitý. Studie říkají, že až polovinu antibiotik, která člověk dostane, dostane zcela zbytečně. Předepisování antibiotik by tak šlo až o třetinu snížit, čímž by se podařilo zvýšit jejich účinky proti bakteriím. Vzhledem k tomu, že na úrovni států i v celosvětovém měřítku ale chybí jakákoliv evidence předepsaných antibiotik, jde spíše o utopii, než o reálný scénář.