Odolnost bakterií na antibiotika je podle Světové zdravotnické organizace možná ten největší problém, jakému v současné době lidstvo čelí. Britští vědci jsou ale na stopě novému způsobu boje s bakteriemi. Pokud se jejich metoda prokáže jako úspěšná, mohlo by jít o největší lékařský pokrok od objevení penicilinu.
Rezistentní bakterie mají každoročně na svědomí desítky tisíc úmrtí. Řada nemocí si po letech užívání antibiotik buduje přirozenou obranu a léky na ně v některých případech nezabírají.
Odborníci se obávají, že tento trend bude pokračovat. Neopatrné a nadužívané pojídání antibiotik totiž způsobilo, že řada bakterií se proti těmto lékům stává odolná. A objev penicilinu, který kdysi fascinoval svět, teď přestává účinkovat.
Kritické riziko existuje u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.
"Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.
Počet rezistentních kmenů stále roste, zčásti proto, že lékaři předepisují antibiotika až příliš často. Nejméně 30 procent předpisů na antibiotika ve Spojených státech byly napsány zbytečně. Je-li více lidí vystaveno více antibiotikům, je pravděpodobné, že se rezistence vůči nim vybuduje rychleji. A nové alternativy jsou vzácné, protože tempo vývoje nových antibiotik se zpomalilo.
Jistý britský vědecký průzkum odhaduje, že odolné bakterie mohou „do roku 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně, stejně jako rakovina", připomněla AFP. V následujících letech by se tak mohlo stát, že například císařský řez nebo operace kloubu bude představovat nebezpečí. V nemocnicích totiž na nás číhají nesmírně odolné bakterie.
Farmaceutický průmysl ale od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má jen velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků. Vliv na to má třeba i to, že většina infekcí není chronické povahy a léčba trvá jen asi deset dní, což výrazně snižuje tržby a návratnost investic.
A jakmile je použit nový lék, ze zkušenosti víme, že bakterie se vůči němu nevyhnutelně stane rezistentní, takže je antibiotikum časem k ničemu. To výrazně omezuje velikost trhu a ziskovost nových antibiotik.
Zatímco firmy usínají, bakterie se snaží o pravý opak. Využívají menší účinnosti antibiotik a mutují, některé však tak silně, že na ně žádný lék nepůsobí. To je případ například zmutované kapavky, která je neléčitelná, protože je odolná vůči antibiotikům.
Nákaza, která sama o sobě v mnoha případech nemá žádné příznaky, může vést k zánětlivým onemocněním, mimoděložnímu těhotenství a neplodnosti. Infekce kapavkou také výrazně zvyšuje riziko infikování HIV.
Jde patrně o důsledek oslabení a narušení povrchu sliznic, které kapavka způsobuje. Ale kapavka není jediná nemoc, která vykazuje odolnost. Odborníky proto čeká doslova souboj o přežití lidstva.
Recept jak krizi vyřešit přitom není tak složitý. Studie říkají, že až polovinu antibiotik, která člověk dostane, dostane zcela zbytečně. Předepisování antibiotik by tak šlo až o třetinu snížit, čímž by se podařilo zvýšit jejich účinky proti bakteriím. Vzhledem k tomu, že na úrovni států i v celosvětovém měřítku ale chybí jakákoliv evidence předepsaných antibiotik, jde spíše o utopii, než o reálný scénář.
Související
Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo
Válek chce v Česku továrnu na penicilin. Návrh poslal Evropské komisi
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Hamás odmítl "mimořádně velkorysou" nabídku Izraele na příměří
před 42 minutami
Rusko navrhlo členům OSN rezoluci o zákazu zbraní ve vesmíru. Samo ji před týdnem vetovalo
před 1 hodinou
Ruská armáda na Ukrajině opět použila zakázané chemické zbraně, tvrdí USA
před 1 hodinou
Turecko se přidá k žalobě JAR, která u Mezinárodního soudního dvora viní Izrael z genocidy
před 1 hodinou
Medvěd na Slovensku opět zaútočil na člověka. Šlo o houbaře
před 3 hodinami
Letní počasí se příští týden nevrátí, teploty se ale ustálí
před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
Klimatický fenomén známý jako El Niňo byl klíčovou příčinou nízkých srážek a rekordního sucha, které loni narušily lodní dopravu v Panamském průplavu. Ve středu to uvedli vědci, informuje agentura AP.
Zdroj: Libor Novák