Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AV) společně s odborníky z Pařížské observatoře přinesli další střípek k pochopení dynamiky Slunce.
Popsali, jak jsou výrony koronální hmoty (CME), které provázejí sluneční erupce, během letu rozkládány a znovu obnovovány. Zjistili také, že ukotvení tokového lana, které je pro CME zásadní, putují po povrchu Slunce. O objevu dnes v tiskové zprávě informoval Astronomický ústav AV.
Výrony koronální hmoty, tedy vypuzení části svrchní atmosféry Slunce, koróny, do meziplanetárního prostoru, jsou součástí především větších erupcí. Když CME dorazí k Zemi, může to mít negativní dopad například na elektrické rozvodné sítě či leteckou dopravu. "Porozumění erupcím je proto nezbytné pro porozumění vlivu kosmického počasí na Zemi," upozornil tiskový tajemník Astronomického ústavu Pavel Suchan.
V jádru výronů koronální hmoty je takzvané magnetické tokové lano - zkroucený provazec magnetických indukčních čar. Před erupcí lano vytváří oblouk, který prostupuje sluneční korónou a na obou koncích je ukotven na slunečním povrchu. Při erupci je tokové lano vyvrženo ze Slunce, což má za následek masivní proměnu magnetického pole doprovázenou i změnou magnetických propojení na Slunci. "Během této magnetické rekonexe je uvolněna část energie magnetického pole, v jejímž důsledku pak erupce září," uvedl Suchan.
Dosud se vědělo jen o rekonexi, tedy přepojení, mezi páry koronálních smyček, které leží pod erupčním tokovým lanem a mají opačně orientovaná magnetická pole. Tým však podle Suchana objevil přepojení i v blízkosti ukotvení lana, lano se procesu navíc samo účastní. Vede to ke změnám magnetických propojení, nad kterými se dosud neuvažovalo - například přeměně uzavřených koronálních smyček v nové součásti tokového lana. Výzkum přinesl poznatky o tom, jak tyto erupční smyčky vznikají. Díky objevu tohoto typu přepojení však vědci také zjistili, že tokové lano je jím sice z vnitřku rozkládáno, z vnějšku však naopak nabalováno z okolní koróny. "Neustále probíhající recyklace tokového lana tak vede k nečekanému závěru: ukotvení tokového lana na slunečním povrchu musí během erupce driftovat. Tento jev zcela chybí v dosavadním standardním modelu slunečních erupcí," dodal k poznatkům vědců Suchan. Podle jednoho z členů vědeckého týmu, Guillauma Aulaniera, je třeba také hledat nové způsoby jak popsat vývoj a recyklaci meziplanetárních CME, vzhledem k proměně tokového lana.
Vědci využili kombinaci numerických simulací a družicových pozorování. Objev popsali ve čtyřech vědeckých článcích publikovaných od ledna do prosince 2019 v časopisech Astronomy & Astrophysics a The Astrophysical Journal.
Související

Věci objevili způsob, jak zachránit desetitisíce dětí před téměř jistou smrtí

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není
Aktuálně se děje
před 16 minutami

NATO urychluje přípravy na dodávky Patriotů Ukrajině. Rusko bude hrozbou i v případě míru, varuje nový šéf
před 1 hodinou

Chaotické vyjednávání o rozpočtu EU za 1,8 bilionu eur odhalilo slabiny von der Leyenové
před 1 hodinou

Průlom v genetice: V Británii se rodí děti z DNA tří lidí, bez dědičné choroby, která ničí životy
před 2 hodinami

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin
před 2 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti
před 3 hodinami

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem
před 4 hodinami

Tropické počasí po víkendu ukončí studená fronta. Přinese změnu
včera

Může se to táhnout roky. Po smrti horolezkyně Kolouchové nastal nový problém
včera

Tragédie na Chrudimsku. Srazila se čtyři auta, jeden ze řidičů nepřežil
včera

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia
včera

Španělsko zasáhlo zemětřesení. Jen štěstím se nikomu nic nestalo
včera

Léto pokračuje. Dny bez deště budou spíše výjimkou, avizují meteorologové
včera

Vyhledávaná restaurace v kempu u Máchova jezera lehla popelem
včera

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu
včera

Na Ukrajině zadrželi muže, který výhrůžkami paralyzoval české školy. Stopy vedou do Ruska
včera

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo
včera

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky
včera

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit
včera

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy
včera
Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu
Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.
Zdroj: Libor Novák