Covid-19 je mnohem horší než chřipka. V čem se liší dopady na zdravotní systém?

Statistika hovoří jasně. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) každoročně onemocní chřipkou až 55 milionů Američanů a 63 000 jich tomuto viru podlehne. Z celosvětového pohledu zemře podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na chřipku ročně až 650 000 lidí, počet nakažených pak stoupá až do stovek milionů.

Koronavirus SARS-CoV-2 sice má za dobu svého působení na kontě přes 3 miliony nemocných a 200 000 mrtvých. Navíc se zdá, že v řadě zemí ustupuje a pandemie se aspoň prozatím začíná mírnit. I přesto měl koronavirus dopad na celý svět. Opatření zavedené státy napříč celou Zemí uvrhly do karantény třetinu lidstva, ekonomika se potácí na pokraji krize a o pandemii se hovoří jako o tom nejhorším, čemu svět čelil od španělské chřipky, vyjma válek.

Proč ale měl koronavirus takový vliv, když v porovnání například právě s chřipkou vypadá jako menší hrozba? Na to našel odpověď prestižní deník The Wall Street Journal, který upozornil na zásadní záměnu pojmů, k níž velmi často dochází.

Jedním ze zásadních rozdílů je ten, že bilance infikovaných chřipkou je odhadem všech nemocných, kdy většinou mluvíme o maximálním odhadu, tedy nejvyšší možné hranici, která ale nemusí odpovídat realitě. Naopak údaje o covid-19 se týkají pouze skutečně diagnostikovaných pacientů, přičemž je známo že nemoc lze prodělat i bez příznaků a některé země nemocné netestují. Koronavirem tak může být nakaženo několikanásobně více lidí, stejně tak mu mohlo i mnohem více lidí podlehnout.

Už jej z tohoto pohledu nelze obě nemoci srovnávat na základě statistik, neboť k jejich výpočtu jsou pokaždé využita jiná data. Pokud bychom chtěli chřipku s koronavirem přece jen srovnat, bylo by potřeba vytvořit odhad, kolik lidí se může koronavirem za rok nakazit a kolik na něj může zemřít, a to včetně lidí bez zjevných příznaků. Na takový odhad je ale zatím velmi brzy.

Není to ale jediná závažná odlišnost. Covid-19 se od chřipky liší i tím, jak rychle se šíří a jako dlouhou vyžaduje léčbu. Koronavirus je podle dosavadních informací podstatně nakažlivější, šíří se více, rychleji a zatímco léčba chřipky obvykle zabere 7 dní, někdy ale i třeba jen 3 dny, léčba covid-19 je záležitostí mnoha týdnů až, jak ukazují některé případy, měsíců.

Pandemie chřipky H1N1 z roku 2009 může sloužit jako ukazatel rozdílu v rychlosti přenosu mezi chřipkou a koronavirem. Porovnáme-li jen laboratorní potvrzené případy, virem H1N1 se za prvních 102 dní nakazilo 43 677 lidí, z nichž 302 zemřelo. Za období o 22 dní kratší koronavirus dostalo devětkrát více lidí a podlehlo jich 42krát víc.

Nákaza, na kterou dosud neexistuje lék, rovněž klade velké břemeno na zdravotnický personál a nemocnice. Namísto jemných vln infikovaných lidí, které se táhnou napříč celou zemí několik měsíců, udeřila přílivová vlna covid-19 v polovičním čase. Koncentrace rychle nahromaděných těžkých průběhů onemocnění tak zcela zahltila zasažené oblasti.

Ostatně průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou je 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru.

Mít nemocnici plnou pacientů s vysoce nakažlivou chorobou také velmi rychle vyčerpá zásoby ochranných pomůcek, což vede k tomu, že jsou riziku vystaveni i sami zdravotníci. V chřipkové sezoně se přitom podobná ochrana používá jen výjimečně. Většina personálu má totiž určitou imunitu vůči chřipce, ať už přirozenou nebo nabytou očkováním. Proti covid-19 ale očkování neexistuje.