Dezinfekce a časté mytí rukou naší imunitu neoslabí. Je to přesně naopak

Že všeho moc škodí, je navýsost jasné. Kritici enormní čistoty už před pandemií covid-19 varovali, že pokud to s hygienou přeženeme, oslabíme si tím svůj imunitní systém, jelikož pak nebude naše tělo připravené reagovat na případné "neškodné" mikroorganismy, proti nimž by si bývalo bylo schopno vytvořit protilátky. 

Server Sciencealert.com nicméně ubezpečil, že tomu tak není. Námitky, že abychom si vybudovali zdravou imunitu, musíme se chtě nechtě vystavit bakteriím a virům, z nichž nám většina ale nijak neublíží, jelikož si s nimi naše tělo dokáže hravě poradit, nejsou ničím neobvyklým. 

Vědci nicméně zpochybnili hypotézu, že přehnaná osobní hygiena a sterilizace, zejména u malých dětí, naopak vede k tomu, že si dotyčný člověk nevybuduje dostatek protilátek, a pak jej dokáže skolit i běžná rýma či chřipka. Ač na tom něco bude, v rozvoji potenciálních alergií, astmatu a autoimunitních onemocnění hraje roli více faktorů.

Je dobré upozornit, že ani příliš laxní přístup k čistotě, tedy špinavé prostředí, rovněž nijak neprospívá naší imunitě, ba dokonce i ztěžuje průběh případných zánětlivých chorob. 

Co vlastně je imunita?

Imunita je schopnost našeho organismu bránit se vnějšímu ohrožení, ať už jde o různé škodlivé chemikálie, či bakterie, viry nebo i rakovinotvorné buňky. 

Je dvojího charakteru. Tím prvním je takzvaná přirozený obranný systém složený z imunitních buněk, které jsou schopné reagovat na nebezpečné patogeny v podobě nežádoucích mikroorganismů. Druhým jsou adaptivní imunitní buňky, které dokáží rozpoznat malou část viru na vnější straně jím infikované buňky a zneškodnit jej. 

Buňky si po tomto procesu virus zapamatují a pak už si s ním dokáží v případě další nákazy poradit. Alespoň tak tomu je po narození. Ve stáří tato obranyschopnost organismu oslabuje. Poškodit si imunitu ale mohou i mladší ročníky, a to v důsledku moderního životního stylu zahrnujícího stres a úzkosti, nedostatek vitamínu D, nadužívání antibiotik, nedostatečný spánek a pohyb a západní způsob stravování.

Není ale pravdou, že bychom se stávali náchylnějšími k nemocem, pokud budeme "toxicky" sterilní, jelikož mikroorganismy tu s námi byli, jsou a i nadále budou bez ohledu na veškerá opatření. Nacházejí se nejen všude kolem nás, nýbrž i v našem těle. Na tom nic nezmění ani ta nejstriktnější opatření, která si kladou za cíl zpomalit tempo šíření nákazy covid-19.

Rovněž je třeba také říct, že čistění povrchu a pravidelné mytí rukou rozhodně nezabíjí bakterie a viry, jak si lidé často myslí. Pouze snižuje jejich počet, a tudíž je pak také nižší riziko potenciální infekce. Jestli něco dokáže nad mikroorganismy vyzrát, pak je to dezinfekce. I proto lze říci, že nejlepší prevencí případné nákazy novým typem koronaviru je kombinace dezinfekcí a pravidelné hygieny.

Podle doporučení by si měli lidé pravidelně mýt ruce minimálně po dobu 20 vteřin. Nemohou-li, pak jim může být nápomocný dezinfekční přípravek na bázi etanolu nebo isopropanolu. I riziko potenciálního narušení biomu kůže lze eliminovat pomocí zvlhčovačů. Jinými slovy hygienická opatření skutečně pomáhají zabránit masovému šíření různých infekcí a rozhodně nevedou k oslabení našeho imunitního systému.