Epidemie mohou být stále častější. Člověk na druhé straně světa se nakazí do 36 hodin

Svět je globalizovaný a vzájemně úzce propojený. Během jednoho dne se lze dostat kamkoliv na planetě mnoha dopravními prostředky. Málokdy přitom člověk cestuje sám. 

Podle Světového ekonomického fóra (WEF) se v dnešní době mohou ohniska infekčních chorob přenést z odlehlé vesnice do velkého města na druhé straně světa za méně než 36 hodin.

Porozumění této nové realitě, které svět nikdy dříve čelit nemusel, bude klíčem ke snížení rizika budoucích epidemií. A ty pravděpodobně přijdou, jak naznačuje nejen současná pandemie, ale i poslední roky.

"Vypadá to, že počet ohnisek, stejně jako počet nově se objevujících infekčních nemocí v lidské populaci, postupem času roste, a to jak v celkovém počtu, tak v počtu příčinných onemocnění," tvrdí autoři nedávné studie, v níž mapovali šíření nemocí napříč lidskou populací.

Že nejde o plané varování dokládají i jiné statistiky. Světová zdravotnická organizace (WHO) každý měsíc eviduje 7 000 signálů potenciálních ohnisek, tedy míst, z nichž se šíří nakažlivé onemocnění. V červnu roku 2018 svět navíc poprvé čelil šesti z osmi chorob zvýrazněných v seznamu prioritních onemocnění. 

Tato onemocnění představují největší riziko pro veřejné zdraví z důvodu jejich epidemického potenciálu nebo nedostatečných protiopatření. Seznam se postupem času mění a nově první místo zaujal právě covid-19, zároveň ale poslední místo nadále zaujímá takzvaná "choroba X".

"Choroba X" přitom neznačí žádnou konkrétní nemoc, ale závažnou mezinárodní epidemii, která by mohla být způsobena patogenem, který je v současnosti neznámý a způsobuje onemocnění postihující lidskou populaci. Prakticky vzato donedávna například covid-19.

Zmíněný červen roku 2018 byl důležitý i z jiného úhlu pohledu. Nejen, že svět čelil šesti závažným chorobám, mezi které patří MERS, ebola, Zika a další onemocnění, ale média i vědci tehdy varovali před dalšími epidemiemi, které by lidstvu mohly hrozit. Jak se ukázalo, měli pravdu.

Riziku další epidemie či pandemie se prakticky nelze vyhnout. Globalizace cestování, urbanizace, ale i změny klimatu vedou ke zvýšenému výskytu ohnisek. Lidstvo je stále mobilnější a cestuje více než kdy dřív. V roce 2018 se 4,2 miliardy cestujících někam přepravily leteckou dopravou. V roce 1970 to bylo 310 milionů lidí.

Právě tato mobilita pomohla urychlit přesun koronaviru z Číny do více než 60 zemí, a to během pouhých dvou měsíců. Pak už stačilo jen málo. Žijeme stále blíže u sebe, protože globální populace roste a vyvíjí tlak na životní prostor. Ostatně podle OSN bude do roku 2050 žít 68 % světové populace v městských oblastech.

To samo o sobě vytváří ideální podmínky pro šíření nakažlivých onemocnění, které navíc zhoršuje změna klimatu. Do roku 2080 by mohlo extrémní globální oteplování vystavit až miliardu lidí chorobám přenášeným komáry v dříve nepostižených regionech, jako je Evropa a východní Afrika.

Že nejde o plané varování opět ukázala nedávná historie. V roce 2015 se díky vlivu jevu zvaném El Niño rozšířil virus Zika z Brazílie do zbytku Jižní Ameriky. Šíření infekčních chorob proto staví celosvětovou populaci před závažný problém vyžadující řadu změn.

WEF se obává, že minulé úspěchy lidstva v překonávání zdravotních problémů nejsou zárukou stejně uspokojivých budoucích výsledků. Nemoci totiž stále více přetvářejí ekonomiku a experti odhadují, že v příštích desetiletích způsobí pandemie chřipky průměrné roční ztráty ve výši 0,7 % světového HDP, tedy zhruba 570 miliard dolarů.

"Vzhledem ke stále více propojené společnosti již nebude boj proti budoucím epidemiím výlučně odpovědností odborníků v oblasti veřejného zdraví. Řešení budou vyžadovat spolupráci od vůdců, veřejného i soukromého sektoru, jakož i pomoci široké populace," uvádí zpráva WEF.