Kde se vzaly koronaviry? Experti objasňují, co se stalo v posledních 40 letech

Koronavirus se stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily. Ekonomický magazín Fast Company ale upozornil, že lidé znají návod na zabití virů už 5000 let. A podle televize BBC není jediný.

V Číně se nazývala "qi", symbol zdraví. V Egyptě "ankh", symbol věčného života. Pro Féničany byla synonymem pro Afroditu, bohyni lásky a krásy. Řeč je o mědi, materiálu, který dokáže viry a koronaviry spolehlivě zabít. A o jejích účincích lidé vědí už více než 5000 let.

Na většině tvrdých povrchů přežijí bakterie E. coli či stafylokoku, virus chřipky nebo právě i koronavirus tři, čtyři, ale klidně i pět dní. Když však viry a bakterie přistanou na mědi a jejích slitinách, jako je například mosaz, zemřou během několika minut až hodin.

"Viděli jsme, jak se viry rozpadají. Přistanou na mědi a to je zničí," řekl magazínu Fast Company Bill Keevil, expert na vliv životního prostředí na lidské zdraví na Univerzitě v Southamptonu.

Není divu, že v Indii lidé po tisíciletí pili z měděných pohárů. I ve Spojených státech proudí pitná voda měděnými trubkami. Měď je přírodní antimikrobiální materiál, umí sama sterilizovat svůj povrch bez potřeby elektřiny vnějšího zásahu. Vše na pasivní bázi.

Měď dosáhla největšího rozmachu během průmyslové revoluce, kdy se používala jako materiál pro nejrůznější předměty a příslušenství, ale využívala se i ve stavebnictví. Dodnes je široce používána v energetických sítích a trh s mědí roste, prakticky vzato ale pouze v tomto odvětví.

Z těch ostatních byla vytlačena vlnou nových materiálů z 20. století. Plasty, tvrzené sklo, hliník a nerezová ocel jsou materiály budoucnosti, používají se všude, od mobilních telefonů až po mrakodrapy. Mosazné kliky a zábradlí vyšly z módy, protože architekti a designéři se rozhodli pro elegantní a často levnější materiály.

Keevil je ale přesvědčen, že je čas přivést měď zpět do každodenního života. Na zastavení šíření koronaviru mědí je pozdě, pokud nás ale čeká nevyhnutelná budoucnost plná globálních pandemií, měli bychom používat měď ve zdravotnictví, veřejné dopravě a dokonce i doma. 

Za měď bojovali vědci už před téměř 40 lety 

V roce 1983 sepsal vědec Phyllis J. Kuhn první kritiku proti omezení používání mědi. V nemocnici Hamot Medical Center v Pittsburghu si tehdy všiml, že měď nahradila nerezová ocel. "Elegantní a zářící kliky z nerezové oceli působí na dveřích do nemocnice uklidňujícím dojmem," napsal.

Oproti tomu kliky z mosazi vypadaly špinavě a kontaminovaně. "Ale i když je poškrábaný, tak mosaz jako slitina 67% mědi a 33% zinku ničí bakterie, zatímco nerezová ocel složená z 88% železa a 12% chromu brání růstu bakterií velmi málo," varoval tehdy. Marně.

Keevil posunul Kuhnův výzkum o 10 let později ještě dál. Ve své laboratoři dokázal, že měď účinně ničí nejen bakterie, ale zabíjí také viry. V roce 2015 dokonce tento jev předvedl na koronaviru 229E.

Měď sice nelze použít k tvorbě léků ani jiných medikamentů, které by dokázaly bakterie a viry zabít v lidském těle, může ale sloužit jako ochrana vnějších povrchů. Má k tomu i jeden dokonalý předpoklad. Na rozdíl od antibiotik a antivirotik neexistuje šance, jak by si bakterie a viry mohly proti mědi vytvořit mutací imunitu.

Na podobném principu postavila své nové respirátory česká firma Respilon. Jejích výrobky, které půjdou do prodeje v dubnu, obsahují oxid mědi. Díky tomu budou tyto respirátory schopny viry a bakterie nejen zachytit, ale i zabít.

Viry zabije i teplo, člověka však také

Jak však upozornila televize BBC, měď není jediný materiál, který je schopen s koronaviry bojovat. Dokáží to i některé další, a mnohem rychleji, než v řádu několika minut či hodin. Například alkohol.

Koronaviry lze zničit během několika desítek sekund 62 až 71 procentním alkoholem. Stejnou účinnost má 0,5% peroxidu vodíku nebo domácí bělidlo obsahující 0,1% chlornanu sodného. Ani v tomto případě není možné vnitřní užití, které může být dokonce zdraví nebezpečné, na dezinfekci povrchů ale působí podle studie vědců amerického institutu NIAID lépe něž měď.

Koronavirus totiž dokáže být aktivní na kartonu až 24 hodin, na plastovém či nerezovém povrchu dokonce i tři dny. Nejkratší je jeho životnost právě na mědi, kde při pokusu zůstal virus nebezpečný čtyři hodiny.

Vědci se také domnívají, že i vyšší teploty a vlhkost vedou k rychlejšímu umírání koronavirů. Výzkumy prokázaly, že koronavirus, který způsobuje nemoc SARS, by mohl být zabit při teplotách nad 56 °C. Jde o vyšší teploty, než jakými disponují lázně, a pro lidské tělo mohou být nebezpečné až smrtelné.

Výzkumy přesto ukázaly, že tyto teploty dokáží zabít zhruba 10 000 virových částic každých 15 minut. Problém je v tom, že neexistují žádné údaje o tom, kolik virových částic může být uvolněno infikovanou osobou například při zakašlání. Výzkum chřipkového viru naznačuje, že může jít o několik desítek tisíc virů chřipky. V případě koronavirů se může jednat o 3000 částic.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) viry a bakterie Vědci lékaři nemoci

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 20 minutami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 23 minutami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 33 minutami

před 50 minutami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy