Koronavirus se stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily. Ekonomický magazín Fast Company ale upozornil, že lidé znají návod na zabití virů už 5000 let. A podle televize BBC není jediný.
V Číně se nazývala "qi", symbol zdraví. V Egyptě "ankh", symbol věčného života. Pro Féničany byla synonymem pro Afroditu, bohyni lásky a krásy. Řeč je o mědi, materiálu, který dokáže viry a koronaviry spolehlivě zabít. A o jejích účincích lidé vědí už více než 5000 let.
Na většině tvrdých povrchů přežijí bakterie E. coli či stafylokoku, virus chřipky nebo právě i koronavirus tři, čtyři, ale klidně i pět dní. Když však viry a bakterie přistanou na mědi a jejích slitinách, jako je například mosaz, zemřou během několika minut až hodin.
"Viděli jsme, jak se viry rozpadají. Přistanou na mědi a to je zničí," řekl magazínu Fast Company Bill Keevil, expert na vliv životního prostředí na lidské zdraví na Univerzitě v Southamptonu.
Není divu, že v Indii lidé po tisíciletí pili z měděných pohárů. I ve Spojených státech proudí pitná voda měděnými trubkami. Měď je přírodní antimikrobiální materiál, umí sama sterilizovat svůj povrch bez potřeby elektřiny vnějšího zásahu. Vše na pasivní bázi.
Měď dosáhla největšího rozmachu během průmyslové revoluce, kdy se používala jako materiál pro nejrůznější předměty a příslušenství, ale využívala se i ve stavebnictví. Dodnes je široce používána v energetických sítích a trh s mědí roste, prakticky vzato ale pouze v tomto odvětví.
Z těch ostatních byla vytlačena vlnou nových materiálů z 20. století. Plasty, tvrzené sklo, hliník a nerezová ocel jsou materiály budoucnosti, používají se všude, od mobilních telefonů až po mrakodrapy. Mosazné kliky a zábradlí vyšly z módy, protože architekti a designéři se rozhodli pro elegantní a často levnější materiály.
Keevil je ale přesvědčen, že je čas přivést měď zpět do každodenního života. Na zastavení šíření koronaviru mědí je pozdě, pokud nás ale čeká nevyhnutelná budoucnost plná globálních pandemií, měli bychom používat měď ve zdravotnictví, veřejné dopravě a dokonce i doma.
Za měď bojovali vědci už před téměř 40 lety
V roce 1983 sepsal vědec Phyllis J. Kuhn první kritiku proti omezení používání mědi. V nemocnici Hamot Medical Center v Pittsburghu si tehdy všiml, že měď nahradila nerezová ocel. "Elegantní a zářící kliky z nerezové oceli působí na dveřích do nemocnice uklidňujícím dojmem," napsal.
Oproti tomu kliky z mosazi vypadaly špinavě a kontaminovaně. "Ale i když je poškrábaný, tak mosaz jako slitina 67% mědi a 33% zinku ničí bakterie, zatímco nerezová ocel složená z 88% železa a 12% chromu brání růstu bakterií velmi málo," varoval tehdy. Marně.
Keevil posunul Kuhnův výzkum o 10 let později ještě dál. Ve své laboratoři dokázal, že měď účinně ničí nejen bakterie, ale zabíjí také viry. V roce 2015 dokonce tento jev předvedl na koronaviru 229E.
Měď sice nelze použít k tvorbě léků ani jiných medikamentů, které by dokázaly bakterie a viry zabít v lidském těle, může ale sloužit jako ochrana vnějších povrchů. Má k tomu i jeden dokonalý předpoklad. Na rozdíl od antibiotik a antivirotik neexistuje šance, jak by si bakterie a viry mohly proti mědi vytvořit mutací imunitu.
Na podobném principu postavila své nové respirátory česká firma Respilon. Jejích výrobky, které půjdou do prodeje v dubnu, obsahují oxid mědi. Díky tomu budou tyto respirátory schopny viry a bakterie nejen zachytit, ale i zabít.
Viry zabije i teplo, člověka však také
Jak však upozornila televize BBC, měď není jediný materiál, který je schopen s koronaviry bojovat. Dokáží to i některé další, a mnohem rychleji, než v řádu několika minut či hodin. Například alkohol.
Koronaviry lze zničit během několika desítek sekund 62 až 71 procentním alkoholem. Stejnou účinnost má 0,5% peroxidu vodíku nebo domácí bělidlo obsahující 0,1% chlornanu sodného. Ani v tomto případě není možné vnitřní užití, které může být dokonce zdraví nebezpečné, na dezinfekci povrchů ale působí podle studie vědců amerického institutu NIAID lépe něž měď.
Koronavirus totiž dokáže být aktivní na kartonu až 24 hodin, na plastovém či nerezovém povrchu dokonce i tři dny. Nejkratší je jeho životnost právě na mědi, kde při pokusu zůstal virus nebezpečný čtyři hodiny.
Vědci se také domnívají, že i vyšší teploty a vlhkost vedou k rychlejšímu umírání koronavirů. Výzkumy prokázaly, že koronavirus, který způsobuje nemoc SARS, by mohl být zabit při teplotách nad 56 °C. Jde o vyšší teploty, než jakými disponují lázně, a pro lidské tělo mohou být nebezpečné až smrtelné.
Výzkumy přesto ukázaly, že tyto teploty dokáží zabít zhruba 10 000 virových částic každých 15 minut. Problém je v tom, že neexistují žádné údaje o tom, kolik virových částic může být uvolněno infikovanou osobou například při zakašlání. Výzkum chřipkového viru naznačuje, že může jít o několik desítek tisíc virů chřipky. V případě koronavirů se může jednat o 3000 částic.
Související

Lékař falšoval certifikáty o očkování proti covidu-19. Sedět nepůjde, rozhodla ministryně

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , viry a bakterie , Vědci , lékaři , nemoci
Aktuálně se děje
před 9 minutami

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
před 20 minutami

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
před 23 minutami

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU
před 33 minutami

Pentagon začne používat Muskovu umělou inteligenci, ještě před pár dny chválila Hitlera
před 50 minutami

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii
před 1 hodinou

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě
před 1 hodinou

Trumpova zbrojní pomoc přináší Ukrajině úlevu. Brzy se ale může dostavit zklamání
před 2 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 3 hodinami

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera
Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.
Zdroj: Libor Novák