Jsou vakcíny proti covid-19 bezpečné? Velký přehled otázek a odpovědí

CO JE OČKOVÁNÍ?

Světová zdravotnická organizace (WHO) popisuje očkování jako jednoduchý, bezpečný a efektivní způsob ochrany lidí před škodlivými chorobami dříve, než s nimi přijdou do styku. Při očkování se využívá přirozené obranyschopnost těla k vybudování odolnosti vůči konkrétním infekcím, čímž dochází k posílení imunitního systému.

PROČ JE OČKOVÁNÍ DŮLEŽITÉ?

Současná moderní medicína nabízí vakcíny na ochranu před nejméně 20 nemocemi, jako je záškrt, tetanus, černý kašel, chřipka, spalničky a další. Tyto vakcíny každý rok zachrání životy až 3 milionů lidí. Nedochází ale pouze k ochraně samotných očkovaných lidí, pomáhají také vytvořit kolektivní imunitu, aby byli chráněni i lidé, kteří vakcínu například kvůli vážné nemoci dostat nemohou.

JE OČKOVÁNÍ BEZPEČNÉ?

Nebezpečná vakcína dle současných podmínek a zákonů nikdy nemůže být puštěna do oběhu. Očkování tedy je bezpečné, ačkoliv se u některých osob mohou objevit mírné vedlejší účinky jako bolest v paži nebo mírná horečka. Jde ale o očekávatelné účinky a vakcíny proti covidu se v tomto podle zveřejněných výsledků studií nijak neliší od jiných vakcín. Vážnější nežádoucí účinky jakýchkoliv vakcín jsou podle WHO extrémně vzácné.

JAK VÍME, ŽE JE BEZPEČNÉ?

Otázka bezpečnosti je podle BBC první a nejdůležitější otázka, na kterou se vědci ptají, když začínají navrhovat a testovat novou vakcínu nebo léčbu. Bezpečnostní testy začínají v laboratoři testováním a výzkumem na buňkách a zvířatech, pokud nejsou pozorovány nebezpečné dopady látek, až poté se přechází k testování na dobrovolnících.

JAK PROBÍHÁ TESTOVÁNÍ?

Stejně jako u všech léčivých přípravků, musí i vakcíny projít rozsáhlým a přísným testováním, aby byla zajištěna jejich bezpečnost. Proto se po testech v laboratorních podmínkách testují v klinických studiích ve třech fázích. V té první se vakcína podává malému počtu dobrovolníků, aby vědci vyhodnotili její bezpečnost, potvrdili, že vyvolává imunitní odpověď, a určili správné dávkování. Ve druhé fázi se podává stovkám dobrovolníků, kteří jsou pečlivě sledováni kvůli vedlejším účinkům a schopnosti generovat imunitní odpověď. Ve třetí fázi se na tisícovkách dobrovolníků testuje, zda je vakcína bezpečná a účinná proti nemoci, proti které je navržena.

DOCHÁZÍ PŘI TESTOVÁNÍ VAKCÍN K PROBLÉMŮM?

Ano. Je ale třeba si uvědomit, že třetí fáze testování obvykle probíhá na obrovském počtu lidí, řádově desítkách tisíc. Ne každý však dostane vakcínu. Polovina testovaných dostává placebo, a sami lidé ani řada vědců netuší, který pacient má v sobě kterou látku, aby nedošlo k zaujatosti. Výroba vakcín proti covidu sice probíhá závratnou rychlostí, ale žádný z těchto kroků západní výrobci nevynechali. Pokud však dojde k problému, je třeba okamžitě jednat. To demonstruje případ společnosti  AstraZeneca, která pozastavila testování poté, co jeden z účastníků studie zemřel. V tu chvíli je třeba vyhodnotit, co se stalo a jestli šlo o pacienta s očkovací látkou nebo placebem, a testování bylo obnoveno až poté, co se prokázalo, že úmrtí nemělo s vakcínou souvislost.

CO SE DĚJE PO TESTOVÁNÍ?

Jakmile jsou hotovy všechny fáze klinických testů, výrobci mohou požádat příslušné regulační úřady o schválení očkovací látky. Ani to, že americký či evropský úřad látku povolí, ale neznamená, že by byla práce vědců u konce. I po schválení pokračují kontroly, aby se zajistilo, že skutečně neexistují žádné další vedlejší účinky či dlouhodobá rizika. Každý, kdo má pocit, že se u něj objevily nežádoucí účinky očkování, má navíc možnost nahlásit jej lékaři či příslušnému regulačnímu úřadu, například na Státní ústav pro kontrolu léčiv.

CO JE VE VAKCÍNÁCH?

V souvislosti s vakcínami se objevuje velká spousta dezinformací, z nichž řada míří právě na složení vakcín. Ve skutečnosti je přitom jejich obsah poměrně stručný. Vakcíny obvykle obsahují čtyři základní složky: antigen (zabitá nebo oslabená formu viru nebo bakterie, která trénuje naše tělo), adjuvans (pomáhají posílit imunitní odpověď a očkovacím látkám lépe fungovat), konzervační látky (zajišťují, že vakcína zůstane účinná i při delším skladování) a stabilizátory (chrání vakcínu během skladování a přepravy). V případě koronaviru obsahuje vakcína společnosti AstraZeneca antigen, vakcíny firem Pfizer/BioNTech a Moderna používají kousky genetického kódu k vyvolání imunitní odpovědi, jde o takzvané mRNA vakcíny. Ty ale nemění lidské buňky, pouze poskytují tělu pokyny k budování imunity vůči covidu.

OBSAHUJÍ VAKCÍNY HLINÍK?

Některé vakcíny obsahují hliník, stejně jako voda či mateřské mléko. Hydroxid hlinitý je jedním z nejčastěji používaných adjuvant a pomáhá zesílit imunitní reakci na podaný antigen. Díky němu stačí do těla vpravit jen minimální množství antigenu a u řady vakcín zajišťuje, že nebude nutné podívat očkovací dávky opakovaně. Rozhodně ale nelze tvrdit, že hydroxid hlinitý tělu škodí, používá se ostatně i při výrobě pitné vody. Jde o přírodní látku, která je v malém množství používaným vědci zcela neškodná. 

MŮŽE MĚ VAKCÍNA OHROZIT?

Neexistují důkazy o tom, že by některá ze složek vakcín tělu v tomto množství jakkoliv škodila. Vakcíny neučiní člověka nemocným, naopak učí imunitní systém rozpoznávat infekci a bojovat proti ní. Někteří lidé sice trpí mírnými příznaky, jako jsou bolesti svalů nebo teplota, jde ale o přirozenou reakci těla na vakcínu. Nikdy však nebylo prokázáno, že by se vakcíny podílely na vzniku závažných onemocnění, jako je například autismus. Jde pouze o dezinformace nepodložené reálnými vědeckými daty. 

JSOU VAKCÍNY ÚČINNÉ?

Pokud by nebyly, nebyly by vůbec vypuštěny do oběhu. Na druhou stranu vakcíny v některých případech negarantují stoprocentní účinnost. V případě chřipky se účinnost očkování pohybuje mezi 60 - 95 % a klesá o 6 - 11 % za měsíc, upozorňuje Státní zdravotnický ústav. V případě vakcín proti covidu se účinnost zatím pohybuje  nad 90 %.

MÁ VAKCÍNA SMYSL I PRO NĚKOHO, KDO COVID PRODĚLAL?

Ano. Je pravděpodobné, že lidem bude nabízena vakcína i v případě, že v minulosti covid měli. Je to proto, že přirozená imunita nemusí trvat dlouho a imunizace by mohla nabídnout větší ochranu. 

PROČ SE MÁM NECHAT OČKOVAT, KDYŽ SE NAOČKUJÍ LIDÉ KOLEM?

Aby bylo dosaženo kolektivní imunity, je třeba proočkovat určité množství populace. To se dle závažnosti a schopnosti šíření nemoci pohybuje nad 60 %, nejčastěji mezi 70 - 90 %. Kolektivní imunita ale nezaručuje, že neočkovaný člověk onemocnět nemůže. Zaručuje pouze, že se nemoc nezačne pandemicky šířit, neboť ji vyblokuje množství naočkovaných jedinců. Na očkování lidí v nejbližším okolí se navíc nelze spolehnout, neboť vakcíny nemají 100% účinnost. Shodou náhod třeba zrovna ve vašem okolí mohou být lidé, u nichž vakcína nezabere, a ti vás poté mohou nakazit.

EXISTUJÍ K VAKCÍNĚ ALTERNATIVY?

Velmi často ne. Vakcíny, které lidstvo zná už stovky let, neslouží pouze k tomu, aby člověka ochránily před nemocí, na níž v řadě případů navíc neexistuje léčba, ale i k tomu, aby zabránily zahlcení zdravotního systému velkým počtem nemocných lidí. V některých případech je navíc vakcína tím jediným, co dělí člověka mezi životem a smrtí. Ačkoliv u nás se o ní téměř nehovoří, například taková vzteklina po celém světě ročně zabije přes 55 tisíc lidí. Je to nejsmrtelnější známá nemoc na světě, kterou bez včas podané vakcíny prakticky nelze přežít. Jiná forma léčby, než je vakcína, neexistuje.