Zkoumá se, jak získat kolektivní imunitu proti covidu-19. Vědci přišli s novým číslem

Nové výzkumy dávají jisté naděje zastáncům promoření a vytvoření si kolektivní imunity na nový typ koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19. Ač se původně očekávala víceméně nutnost postupné nákazy téměř celého obyvatelstva, nemusí tomu tak být.

Informace, které přinesla ČT24, totiž potvrzují, že oním "zázračným" číslem by mohlo být 43 % infikovaných. S novým matematickým modelem nastiňujícím potenciální možnost vytvoření si skupinové imunity vůči covidu-19 přišli vědci z univerzity v anglickém Nottinghamu ve spolupráci se svými švédskými kolegy ve Stockholmu. Jeho specifikum spočívá v tom, že se společnost rozdělí do různých kategorií v závislosti na věku a sociálních aktivit.

Zpočátku se předpokládalo, že ke vzniku hromadné imunity je potřeba nejméně 60 % lidí, kteří si už nemocí prošli. Nyní se tato hodnota snížila na 43 %. Je ale zapotřebí zmínit, že se jedná o pouze o teorii, nikoliv ověřenou praxi. U žádné země se totiž ještě nedá hovořit o kolektivní obranyschopnosti.

Skupinová imunita je jedním z nástrojů zdolávání epidemií. Na rozdíl od preventivních opatření spočívá v tom, že se nakazí značné množství lidí, vytvoří si imunitu, a díky tomu se pak nemoc už nemůže dál šířit. Další variantou je očkování. Virus pak totiž nemůže dohledat hostitelské buňky, a to se mu poté stane osudným.

V případě covid-19 se sice mluví o 60 %, ale ta vycházejí ze zkušeností s chřipkou, na níž už existuje vakcína. V případě zmiňovaného setkání s koronavirem jsou ale čísla jiná. „Více společensky aktivní lidé se nakazí snadněji než ti méně aktivní. A v důsledku toho je potřebná nižší skupinová imunita u šíření nemoci, než když vzniká z očkování,“ vysvětlil profesor Frank Balla onen rozdíl.

Nové poznatky by tak mohly mít vliv na modelování dalšího vývoje pandemie, včetně následných doporučení politikům. Aby se ale neusínalo na vavřínech, je potřeba zmínit, že se vědci dosud nevěnovali dlouhodobosti imunity na nový typ koronaviru, která by lidem s prodělanou nemocí měla vydržet pouze několik měsíců. Případy opětovné nákazy už zaznamenány byly. 

Tak jako tak se lidský organismus může spoléhat například na buněčnou paměť, která dokáže jeho obranyschopnost posílit, setká-li se s už se známým virem. Z těchto důvodů proto také vědci doporučují další zkoumání viru a jeho chování a varují před ukvapenými závěry. 

Související

Blanka Říhová (foto: Stanislava Kyselová) Rozhovor

Lidé přestali být ostražití, proto je nárůst vyšší. České vakcíny se nedočkáme, říká pro EZ imunoložka Říhová

ROZHOVOR – K pesimistickým prognózám má daleko. Respektovaná vědkyně Blanka Říhová nesouhlasí s názorem evolučního biologa Jaroslava Flegra, podle něhož se kvůli rostoucímu počtu nakažených covidem-19 zavedou v brzké době drastická opatření. „Neztotožňuji se s jeho předpovědí, není k ní důvod. Nárůsty jsou hlavně proto, že oproti jaru se lidé začali více stýkat, nejsou už v karanténě a také přestali být tolik ostražití,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz imunoložka i mikrobioložka profesorka Říhová.

Více souvisejících

imunita zdraví nemoci věda Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

před 9 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

před 10 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy