Zkoumá se, jak získat kolektivní imunitu proti covidu-19. Vědci přišli s novým číslem

Nové výzkumy dávají jisté naděje zastáncům promoření a vytvoření si kolektivní imunity na nový typ koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19. Ač se původně očekávala víceméně nutnost postupné nákazy téměř celého obyvatelstva, nemusí tomu tak být.

Informace, které přinesla ČT24, totiž potvrzují, že oním "zázračným" číslem by mohlo být 43 % infikovaných. S novým matematickým modelem nastiňujícím potenciální možnost vytvoření si skupinové imunity vůči covidu-19 přišli vědci z univerzity v anglickém Nottinghamu ve spolupráci se svými švédskými kolegy ve Stockholmu. Jeho specifikum spočívá v tom, že se společnost rozdělí do různých kategorií v závislosti na věku a sociálních aktivit.

Zpočátku se předpokládalo, že ke vzniku hromadné imunity je potřeba nejméně 60 % lidí, kteří si už nemocí prošli. Nyní se tato hodnota snížila na 43 %. Je ale zapotřebí zmínit, že se jedná o pouze o teorii, nikoliv ověřenou praxi. U žádné země se totiž ještě nedá hovořit o kolektivní obranyschopnosti.

Skupinová imunita je jedním z nástrojů zdolávání epidemií. Na rozdíl od preventivních opatření spočívá v tom, že se nakazí značné množství lidí, vytvoří si imunitu, a díky tomu se pak nemoc už nemůže dál šířit. Další variantou je očkování. Virus pak totiž nemůže dohledat hostitelské buňky, a to se mu poté stane osudným.

V případě covid-19 se sice mluví o 60 %, ale ta vycházejí ze zkušeností s chřipkou, na níž už existuje vakcína. V případě zmiňovaného setkání s koronavirem jsou ale čísla jiná. „Více společensky aktivní lidé se nakazí snadněji než ti méně aktivní. A v důsledku toho je potřebná nižší skupinová imunita u šíření nemoci, než když vzniká z očkování,“ vysvětlil profesor Frank Balla onen rozdíl.

Nové poznatky by tak mohly mít vliv na modelování dalšího vývoje pandemie, včetně následných doporučení politikům. Aby se ale neusínalo na vavřínech, je potřeba zmínit, že se vědci dosud nevěnovali dlouhodobosti imunity na nový typ koronaviru, která by lidem s prodělanou nemocí měla vydržet pouze několik měsíců. Případy opětovné nákazy už zaznamenány byly. 

Tak jako tak se lidský organismus může spoléhat například na buněčnou paměť, která dokáže jeho obranyschopnost posílit, setká-li se s už se známým virem. Z těchto důvodů proto také vědci doporučují další zkoumání viru a jeho chování a varují před ukvapenými závěry. 

Související

Blanka Říhová (foto: Stanislava Kyselová) Rozhovor

Lidé přestali být ostražití, proto je nárůst vyšší. České vakcíny se nedočkáme, říká pro EZ imunoložka Říhová

ROZHOVOR – K pesimistickým prognózám má daleko. Respektovaná vědkyně Blanka Říhová nesouhlasí s názorem evolučního biologa Jaroslava Flegra, podle něhož se kvůli rostoucímu počtu nakažených covidem-19 zavedou v brzké době drastická opatření. „Neztotožňuji se s jeho předpovědí, není k ní důvod. Nárůsty jsou hlavně proto, že oproti jaru se lidé začali více stýkat, nejsou už v karanténě a také přestali být tolik ostražití,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz imunoložka i mikrobioložka profesorka Říhová.

Více souvisejících

imunita zdraví nemoci věda Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí

Palestinské militantní hnutí Hamás v sobotu nad ránem prohlásilo, že zvažuje izraelský protinávrh ohledně možného příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí. Uvedla to agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy