Klimatický panel: Hladina moří kvůli tání ledovců prudce stoupá

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) dnes vyzval politiky a vědce, aby urychleně konali, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé dopady stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas na miliony lidí.

Experti dnes v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době změn klimatu uvedli, že hladiny moří nyní stoupají dvaapůlkrát rychleji, než tomu bylo v průměru v letech 1900-1990, a sice o 3,66 milimetru ročně.

Hladina světových oceánů stoupne do konce tohoto století o jeden metr, pokud globální oteplení překročí tři stupně Celsia, k němuž svět za současné situace směřuje. Během celého 20. století přitom hladina oceánů stoupla o 15 centimetrů. V mořích značně ubude množství ryb a hurikány budou silnější, pokud se nezpomalí tempo globálního oteplování, varoval dnes panel. Od roku 1993 se přitom podle něj zdvojnásobilo tempo, jakým se oteplují oceány.

?#IPCC Special Report on the Ocean and Cryosphere in a Changing ClimateOur Ocean and Cryosphere - They sustain us. They are under pressure. Their changes affect all our lives. The time for action is now.#SROCC PR ➡️ https://t.co/HrSmr14Cu5SPM ➡️ https://t.co/Zq29IY9KxX pic.twitter.com/hC3KHOmAv8

— IPCC (@IPCC_CH) September 25, 2019

Tyto změny způsobí škody nejen 71 procentům světa pokrytým oceány a deseti procentům planety pokrytým sněhem a ledem; uškodí i lidem, živočichům, rostlinám, infrastruktuře a globální ekonomice, konstatoval Mezivládní panel OSN pro změny klimatu. "Oceány a zaledněné části světa mají velké problémy, což znamená, že je máme i my," řekl jeden z vedoucích autorů studie Michael Oppenheimer. "Změny se zrychlují," dodal.

Zpráva ukazuje, že oteplování planety způsobené člověkem masivně poškozuje moře a ledové masy. Jedním z alarmujících důsledků je právě stále rychlejší vzestup hladiny moří, upozorňují experti. Pouze výrazné snížení skleníkových plynů, ochrana ekosystémů a uvážlivé zacházení s přírodními zdroji mohou tento dramatický vývoj ještě zvrátit.

Podle tiskové zprávy organizace Greenpeace jsou nynější závěry zatím nejucelenějším posouzením závažnosti dopadů změn klimatu na oceány a kryosféru, tedy oblasti pokryté ledem, a potvrzují obavy, že dopady vypouštění skleníkových plynů jsou větší a přicházejí rychleji, než vědci dosud předpokládali.

Zpráva IPCC také mimo jiné upozorňuje, že pokud nezačnou rapidně klesat emise skleníkových plynů, uvolní ze z permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy, desítky až stovky miliard tun oxidu uhličitého a metanu do atmosféry, což ještě prohloubí klimatickou krizi. Arktický a subarktický permafrost přitom zejména ve formě metanu obsahuje 1460 až 1600 gigatun uhlíku, což je přibližně dvojnásobek uhlíku, který je aktuálně v atmosféře.

Rozloha mořského ledu v Arktidě podle satelitních snímků dosáhla rekordního minima - je menší o 2,1 milionu kilometrů čtverečních proti dlouhodobému průměru minimální zamrzlé plochy. Ztráta ledového příkrovu v Antarktidě se v letech 2007-2016 proti letům 1997-2006 dokonce ztrojnásobila.

"Ochrana jak klimatu, tak světových oceánů se týká nás všech, i vnitrozemských států. I Česko bude v OSN spolurozhodovat o Globální úmluvě o oceánech, která by měla ustanovit mořské rezervace na 30 procent plochy volných moři, a posílit tak jejich odolnost proti změnám klimatu," zdůraznil Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace. Rovněž emise skleníkových plynů pocházející z Česka podle něj oteplují a okyselují oceány, což se projevuje například masivním úhynem korálových útesů.

Přibližně 130 odborníků z 36 zemí analyzovalo dva roky aktuální studie o oceánech a ledových masách a shrnuli důsledky změn klimatu na pobřeží a ostrovy, člověka a přírodu. Vědci a diplomaté ze 195 států IPCC o těchto závěrech v uplynulých pěti dnech debatovali na konferenci IPCC a v úterý schválili shrnutí 900stránkové zprávy, která byla zveřejněna dnes.

Vzestup hladiny spojený s táním ledu v Antarktidě a Grónsku ohrozí četné pobřežní regiony, malé ostrovní státy i velké metropole jako New York nebo Šanghaj, stejně jako delty Gangy nebo Mekongu.

I kdyby svět dokázal udržet globální oteplení do dvou stupňů ve srovnání s předindustriální érou, jak státy slíbily v pařížské dohodě, zánik některých obcí by byl nevyhnutelný, uvedla agentura AFP. I dnes, při oteplení o jeden stupeň Celsia, jsou už dopady silně citelné při bouřích, záplavách, vedrech a obdobích sucha.

Související

Ilustrační foto

Změny počasí jsme dodnes nezastavili. Klimatická krize se ve všech ohledech zhoršila

Klimatické změny jsou v celosvětovém povědomí již desítky let. Vědecké předpovědi, které se objevily již na začátku 80. let (např. od odborníků z ropného gigantu Exxon), se ukazují jako přesné. Škody způsobené teplejším a chaotičtějším světem se neustále zhoršují a stávají se finančně náročnější. Přesto mnoho zemí neplní své emisní cíle a objevují se velké rozpory mezi přislíbenými závazky a skutečnými kroky, které jsou potřeba k udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C.

Více souvisejících

globální oteplování Klimatické změny Moře Maroko Vědci Hurikán

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy

Volodymyr Zelenskyj nakonec v doprovodu svých nejbližších poradců dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu. I když se spekulovalo, že kvůli energetické krizi zůstane v Kyjevě, videozáznamy a oficiální zdroje potvrdily jeho přítomnost ve švýcarském letovisku. Bezprostředně po příletu se ukrajinský lídr odebral na klíčové jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které je v tuto chvíli v plném proudu.

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech

V Davosu ve čtvrtek zaznělo klíčové oznámení, které může zásadně změnit humanitární situaci v Pásmu Gazy. Ali Shaath, který byl jmenován do čela nového palestinského výboru pro správu enklávy, informoval diplomaty, že hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech. Pro obyvatele Gazy jde o víc než jen o otevření brány; je to životně důležitá spojnice se světem, která byla od května 2024 uzavřena.

včera

Rada míru

Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa

Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v posledních dnech ukazuje jako klasický příklad diplomatického triku, kdy se OSN stala nákupem zajíce v pytli obětí podvodu. Zatímco v listopadu získal Donald Trump pro tento orgán podporu v Radě bezpečnosti pod záminkou řešení krize v Gaze, výsledná podoba organizace připomíná spíše imperiální dvůr než mírovou misi. Diplomaté, kteří pro rezoluci 2803 hlasovali, se nyní cítí podvedeni, protože místo dohledu nad příměřím podpořili vznik exkluzivního klubu s pravidly podobnými těm v Mar-a-Lago.

včera

V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec

Nečekaným překvapením na Světovém ekonomickém fóru se stal slavnostní podpisový ceremoniál k založení nové „Rady míru“ (Board of Peace), který měl být podle Donalda Trumpa triumfálním okamžikem jeho diplomacie. V Davosu však probíhá s výrazně nižší účastí, než se očekávalo. Namísto padesáti pozvaných států a původně avizovaných 35 potvrzených účastníků se na pódiu vedle amerického prezidenta objevilo méně než dvacet zástupců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy