Klimatický panel: Hladina moří kvůli tání ledovců prudce stoupá

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) dnes vyzval politiky a vědce, aby urychleně konali, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé dopady stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas na miliony lidí.

Deník Shopaholičky

Experti dnes v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době změn klimatu uvedli, že hladiny moří nyní stoupají dvaapůlkrát rychleji, než tomu bylo v průměru v letech 1900-1990, a sice o 3,66 milimetru ročně.

Hladina světových oceánů stoupne do konce tohoto století o jeden metr, pokud globální oteplení překročí tři stupně Celsia, k němuž svět za současné situace směřuje. Během celého 20. století přitom hladina oceánů stoupla o 15 centimetrů. V mořích značně ubude množství ryb a hurikány budou silnější, pokud se nezpomalí tempo globálního oteplování, varoval dnes panel. Od roku 1993 se přitom podle něj zdvojnásobilo tempo, jakým se oteplují oceány.

?#IPCC Special Report on the Ocean and Cryosphere in a Changing ClimateOur Ocean and Cryosphere - They sustain us. They are under pressure. Their changes affect all our lives. The time for action is now.#SROCC PR ➡️ https://t.co/HrSmr14Cu5SPM ➡️ https://t.co/Zq29IY9KxX pic.twitter.com/hC3KHOmAv8

— IPCC (@IPCC_CH) September 25, 2019

Tyto změny způsobí škody nejen 71 procentům světa pokrytým oceány a deseti procentům planety pokrytým sněhem a ledem; uškodí i lidem, živočichům, rostlinám, infrastruktuře a globální ekonomice, konstatoval Mezivládní panel OSN pro změny klimatu. "Oceány a zaledněné části světa mají velké problémy, což znamená, že je máme i my," řekl jeden z vedoucích autorů studie Michael Oppenheimer. "Změny se zrychlují," dodal.

Zpráva ukazuje, že oteplování planety způsobené člověkem masivně poškozuje moře a ledové masy. Jedním z alarmujících důsledků je právě stále rychlejší vzestup hladiny moří, upozorňují experti. Pouze výrazné snížení skleníkových plynů, ochrana ekosystémů a uvážlivé zacházení s přírodními zdroji mohou tento dramatický vývoj ještě zvrátit.

Podle tiskové zprávy organizace Greenpeace jsou nynější závěry zatím nejucelenějším posouzením závažnosti dopadů změn klimatu na oceány a kryosféru, tedy oblasti pokryté ledem, a potvrzují obavy, že dopady vypouštění skleníkových plynů jsou větší a přicházejí rychleji, než vědci dosud předpokládali.

Zpráva IPCC také mimo jiné upozorňuje, že pokud nezačnou rapidně klesat emise skleníkových plynů, uvolní ze z permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy, desítky až stovky miliard tun oxidu uhličitého a metanu do atmosféry, což ještě prohloubí klimatickou krizi. Arktický a subarktický permafrost přitom zejména ve formě metanu obsahuje 1460 až 1600 gigatun uhlíku, což je přibližně dvojnásobek uhlíku, který je aktuálně v atmosféře.

Rozloha mořského ledu v Arktidě podle satelitních snímků dosáhla rekordního minima - je menší o 2,1 milionu kilometrů čtverečních proti dlouhodobému průměru minimální zamrzlé plochy. Ztráta ledového příkrovu v Antarktidě se v letech 2007-2016 proti letům 1997-2006 dokonce ztrojnásobila.

"Ochrana jak klimatu, tak světových oceánů se týká nás všech, i vnitrozemských států. I Česko bude v OSN spolurozhodovat o Globální úmluvě o oceánech, která by měla ustanovit mořské rezervace na 30 procent plochy volných moři, a posílit tak jejich odolnost proti změnám klimatu," zdůraznil Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace. Rovněž emise skleníkových plynů pocházející z Česka podle něj oteplují a okyselují oceány, což se projevuje například masivním úhynem korálových útesů.

Přibližně 130 odborníků z 36 zemí analyzovalo dva roky aktuální studie o oceánech a ledových masách a shrnuli důsledky změn klimatu na pobřeží a ostrovy, člověka a přírodu. Vědci a diplomaté ze 195 států IPCC o těchto závěrech v uplynulých pěti dnech debatovali na konferenci IPCC a v úterý schválili shrnutí 900stránkové zprávy, která byla zveřejněna dnes.

Vzestup hladiny spojený s táním ledu v Antarktidě a Grónsku ohrozí četné pobřežní regiony, malé ostrovní státy i velké metropole jako New York nebo Šanghaj, stejně jako delty Gangy nebo Mekongu.

I kdyby svět dokázal udržet globální oteplení do dvou stupňů ve srovnání s předindustriální érou, jak státy slíbily v pařížské dohodě, zánik některých obcí by byl nevyhnutelný, uvedla agentura AFP. I dnes, při oteplení o jeden stupeň Celsia, jsou už dopady silně citelné při bouřích, záplavách, vedrech a obdobích sucha.

Deník Shopaholičky

Související

Ilustrační foto

Změny počasí jsme dodnes nezastavili. Klimatická krize se ve všech ohledech zhoršila

Klimatické změny jsou v celosvětovém povědomí již desítky let. Vědecké předpovědi, které se objevily již na začátku 80. let (např. od odborníků z ropného gigantu Exxon), se ukazují jako přesné. Škody způsobené teplejším a chaotičtějším světem se neustále zhoršují a stávají se finančně náročnější. Přesto mnoho zemí neplní své emisní cíle a objevují se velké rozpory mezi přislíbenými závazky a skutečnými kroky, které jsou potřeba k udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C.

Více souvisejících

globální oteplování Klimatické změny Moře Maroko Vědci Hurikán

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy