Kolonizace Marsu si možná vyžádá úpravu lidské DNA

Výpravy lidí na Mars, s nimiž americká NASA chce začít ve třicátých letech, budou pro astronauty obtížné, píše server Space.com. Několik let budou vystaveni vysoké radiaci, mikrogravitaci způsobující úbytek kostní hmoty a dalším nebezpečím. Tito průkopníci by ale stále měli být schopni dostat se zpět na Zemi v relativně dobrém stavu.

Avšak pro ty, kteří se rozhodnou nevrátit domů, to může být něco zcela jiného. Pokud při trvalém žití na Marsu nebo jinde mimo naši planetu chceme zůstat v bezpečí a zdraví, možná budeme podle expertů potřebovat určitou úpravu v základním naprogramování našeho druhu.

Genetické inženýrství a další pokročilé technologie "možná budou muset dostat slovo, pokud lidé chtějí žít, pracovat, mít se dobře, založit rodinu a zůstat na Marsu", míní Kennda Lynchová, astrobioložka ústavu pro výzkum Měsíce a planet Sluneční soustavy (LPI) v Houstonu. "V tom by tyto technologie mohly být rozhodující nebo nezbytné," dodala.

Genetické vylepšení se už dlouho nemusí omezovat jen na stránky sci-fi románů. Vědci už například v laboratoři vložili do lidských buněk geny ze svilušek - drobných, roztomilých živočichů, kteří jsou známí svou odolností a mohou přežít vakuum ve vesmíru. Podle Christophera Masona, genetika z lékařské fakulty Cornellovy univerzity v New Yorku, upravené buňky vykazovaly větší odolnost vůči záření než jejich normální protějšky.

NASA a další vesmírné agentury již podnikly opatření k fyzické ochraně astronautů - pomocí stínění kosmických lodí a farmakologicky prostřednictvím různých léků. Takže nepůjde o velký koncepční skok zvážit jejich ochranu i geneticky, za předpokladu, že se prokáže bezpečnost takových postupů, poznamenal genetik.

Svilušky a extrémofilní mikrobi - jako je bakterie Deinococcus radiodurans, která je odolná vůči radiaci - jsou "velkým, v podstatě přirozeným rezervoárem úžasných vlastností a schopností v biologii", řekl Mason, který zkoumá účinky dlouhodobého pobytu ve vesmíru na astronautovi NASA Scottu Kellyovi. "Možná některé z nich využijeme," dodal. Scott Kelly strávil v letech 2015 a 2016 téměř rok na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.

Využití těchto zvláštností by jednou mohlo umožnit astronautům cestovat i dál než jen na Mars, na některá ještě exotičtější a nebezpečnější místa ve vesmíru. Například v tuto chvíli nelze vyrazit s posádkou na Jupiterův měsíc Europa, který pod ledovým pláštěm skrývá obrovský oceán. Kromě toho, že je velmi chladná, leží Evropa v srdci silných pásů záření Jupiteru.

"Pokud se tam někdy dostaneme, bude to ten případ, kdy by množství záření lidské tělo téměř úplně usmažilo," řekl Mason. "Tam by byla jistá smrt, pokud něco neuděláte, včetně všech druhů stínění, které lze poskytnout," dodal.

Genetické inženýrství nám ale umožňuje přinejmenším uvažovat o možnosti vyslání astronautů na Evropu, která je široce považována za jednu z největších nadějí ve Sluneční soustavy, kde se může ukrývat mimozemský život.

Genetické inženýrství se téměř jistě nebude omezovat na průkopnické astronauty a kolonisty. Nedávný pokrok v syntetické biologii podle Kenndy Lynchové ohlašuje budoucnost, v níž mikrobi pomohou kolonistům založit opěrný bod na rudé planetě.

"To je něco, co můžeme opravdu udělat, aby nám to pomohlo při výrobě věcí, které potřebujeme, aby nám (mikrobi) pomohli vytvořit materiály potřebné pro stavbu našich habitatů," řekla Lynchová. "Právě tohle vědci nyní zkoumají - takové věci je třeba vytvořit pro naši cestu na Mars."

Někteří vědci a obhájci průzkumu dokonce navrhli použít mikroorganismy k terraformaci Marsu, aby se z něj stal svět podobnější Zemi a tedy mnohem přívětivější pro lidi. Tato možnost zjevně vyvolává velké etické otázky, zejména s ohledem na to, že Mars možná už v dávné minulosti hostil život a mohl by jej hostit i dnes v podzemních jezerech nebo vodonosných vrstvách.

Většina astrobiologů je proto proti terraformaci Marsu a zdůrazňuje, že nechceme vymýtit nebo zásadně změnit původní ekosystém, který mohl na rudé planetě vzniknout. "To by bylo neetické i nevědecké," zdůraznila také Lynchová. Koneckonců jedním z hlavních důvodů, proč Mars zkoumáme, je právě snaha zjistit, zda je Země jediným hostitelem života. "A jak toho můžeme dosáhnout, když planetu změníme dřív, než zjistíme, jestli tam život skutečně byl?" řekla Lynchová.