Lidstvo se vrací o sto let zpět. Rok 2020 je podle vědců jako 1918

Navzdory století vědeckého pokroku se rok 2020 do značné míry podobá roku 1918. Během více než stovky let mezi dvěma smrtícími pandemiemi, z nichž jedna dostala nesprávné pojmenování španělská chřipka a druhá covid-19, se svět dozvěděl hodně věcí o virech, vyléčil různé choroby, vytvořil účinné vakcíny, vyvinul prostředky okamžité komunikace i propracované veřejné zdravotní sítě, napsala agentura AP.

A přesto je to tu znovu. Zakrýváme si obličeje rouškami a nejsme schopní rozdrtit zákeřnou nakažlivou chorobu, než na ni zemřou statisíce lidí. Stejně jako v roce 1918 i nyní lidé poslouchají prázdná ujišťování, která jsou v rozporu s realitou plnících se nemocnic i márnic, a vysychajících bankovních účtů.

Vrátil se také tehdejší význam karantény, stejně jako šarlatánské rady: Potřete si hrudník syrovým česnekem, doporučovalo se v roce 1918. "Co nalít do žil dezinfekci?" zauvažoval americký prezident Donald Trump a vyvolal tím zděšená usyknutí namísto smíchu nad tím, co se chabě snažil vydávat za žert.

V roce 1918 neměl nikdo očkovací látku, léčbu ani lék proti velké pandemii chřipky, která řádila po celém světě a zabila více než 50 milionů lidí. Nic z toho nemá dnes nikdo ani na koronavirus.

Moderní věda nový koronavirus rychle identifikovala, zmapovala jeho genetický kód a vyvinula diagnostický test. Využila znalosti, které v roce 1918 nikdo neměl, a dala tak lidem šanci udržet se v bezpečí - alespoň v zemích, které testy rychle zavedly. Spojené státy to neudělaly.

Ale způsoby, jak se vyhnout onemocnění, a co v případě nákazy dělat, se změnily jen málo. A také neschopnost amerických prezidentů brát hrozbu hned od začátku vážně spojuje minulost s přítomností.

Trump hlásal vítězství nad koronavirem v době, než se infekce v jeho zemi začala šířit, a od té doby vypustil do světa proud dezinformací. Hlavním selháním prezidenta Woodrowa Wilsona bylo jeho mlčení. Historici uvádějí, že Wilson ani jednou jedinkrát veřejně nepromluvil o nemoci, která Američany kosila - dokonce ani poté, co se sám nakazil, a už nikdy nebyl takový jako dřív.

Podezření na původní ohnisko, odkud se chřipka v roce 1918 začala šířit, sahá od Kansasu po Čínu. Už tehdy bylo americkým oficiálním činitelům jasné, že nezačala ve Španělsku.

Pandemie dostala jméno "španělská chřipka" jen proto, že svobodný španělský tisk volně a široce informoval o zkáze, kterou první vlna nemoci přinesla, zatímco v zemích, které byly ve válce - včetně USA - noviny chřipku v těchto dobách hurávlastenectví, cenzury a popírání značně bagatelizovaly.

Stejně jako covid-19 způsobil pandemii v roce 1918 virus napadající dýchací cesty, který přeskočil ze zvířat na lidi, přenášel se stejným způsobem a měl podobný vývoj. Společenský odstup, mytí rukou a masky byly i tehdy hlavními způsoby, jak nemoc zvládnout.

Také lékařské pokyny z tehdejší doby, znějí povědomě: "Pokud se nakazíte, zůstaňte doma, odpočívejte v posteli, udržujte se v teple, pijte horké nápoje a zůstaňte v klidu, dokud symptomy neodezní," radil zdravotní komisař z Chicaga John Dill Robertson v roce 1918. "Pak buďte dále opatrní, protože největší nebezpečí hrozí od zápalu plic nebo jiné podobné nemoci, když chřipka pomine."

Existují ale také zásadní rozdíly mezi virem z roku 1918 a 2020. Španělská chřipka byla obzvláště nebezpečná pro zdravé lidi ve věku od 20 do 40 let - hlavní generaci sloužící v armádě - a důvodem byl paradoxně jejich silný imunitní systém.

Když se tito lidé nakazili, jejich protilátky se pustily do boje proti viru jako vojáci hrnoucí se ze zákopů na evropských frontách. "Imunitní systém proti viru nasadil každou zbraň, kterou měl," řekl John M. Barry, autor knihy Velká chřipka. "Bojištěm byly plíce, které ale tento boj zničil."

Mladí vojáci a námořníci se tísnili ve vojenských táborech v USA, pluli do Evropy v přeplněných lodích, bojovali bok po boku v zákopech, a pak se vrátili domů slavit vítězství s jásajícími davy. Počet obětí mezi nimi i těmi, koho nakazili, byl obrovský. Španělské chřipce by se klidně dalo říkat "chřipka americké armády"... nebo německé nebo britské.

Mezi těmi, kdo při pandemii zemřel, byl i Friedrich Trump, dědeček Donalda Trumpa z otcovy strany. Mezi těmi, kdo se nakazili a uzdravili, byli krom zmíněného amerického prezidenta Wilsona také tehdejší vůdci Británie a Německa, britský a španělský král, a budoucí americký prezident Franklin Roosevelt. Při pandemii, která tehdy nakazila odhadem třetinu celosvětové populace, zemřelo asi 675.000 Američanů.

Související

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

Více souvisejících

Vědci Země Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 8 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 9 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 11 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 14 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy