Může UV záření zabít koronavirus? Internetem se šíří nový mýtus

Dan Arnold pracuje pro společnost UV Light Technology, společnost poskytující dezinfekční zařízení nemocnicím, farmaceutickým společnostem a výrobcům potravin ve Velké Británii. Od doby, co svět zasáhla pandemie koronaviru, se na něj valí velmi neobvyklé požadavky. 

"Byli jsme požádáni soukromou osobu o naše vybavení s dotazem, jestli by mohlo být jedno z našich UV světel umístěno do dveří supermarketu. Lidé pod ním mohou stát několik sekund předtím, než vejdou dovnitř," popsal serveru BBC.

Mezi "zdravotnickými“"radami, které se v současnosti hemží po internetu, se velmi populární stala myšlenka, že lze dezinfikovat pokožku, oblečení nebo jiné předměty UV zářením. V Thajsku jistá vysoká škola údajně dokonce vybudovala UV tunel, kterým mohou studenti projít a dezinfikovat se.

Je to ale dobrý nápad, dezinfikovat se ultrafialovým zářením? Říká se přece, že sluneční svit koronaviry zabíjí právě UV zářením. Ve zkratce - je to naprostý nesmysl.

Sluneční světlo obsahuje tři typy UV záření. Prvním je UVA, které tvoří velkou většinu ultrafialového záření dopadajícího na zemský povrch. Je schopno proniknout hluboko do kůže a je považováno za velmi důležitý  faktor zodpovědný za změny na kůži, od vrásek po stárnutí.

Dále světlo obsahuje UVB záření, které může poškodit DNA kůže, což vede ke spálení nebo rakovině kůže. Nedávno navíc vědci zjistili, že to dokáže i UVA záření. Oba tyto typy záření jsou vědci každopádně zmapovány a máme proti nim účinnou ochranu v podobě opalovacích krémů.

Ze Slunce ale dopadá na Zemi i třetí typ. UVC záření. Jde o část spektra s velmi krátkou vlnovou délkou, která je schopna devastovat genetický materiál. Ať už lidí nebo virových částic. Většina z nás se s tímto zářením ale pravděpodobně nikdy nesetká. UVC záření je filtrováno ozonem v atmosféře a samo se podílí na jeho vzniku. Na zemský povrch nedopadá.

V roce 1878 vědci zjistili, že by mohli využít UVC záření k usmrcení mikroorganismů. Uměle vytvořené ultrafialové světlo se stalo základní metodou sterilizace, která je používána každý den v nemocnicích, letadlech, kancelářích i továrnách. Její využití je také zásadní pro dezinfekci pitné vody, zejména vezmeme-li v potaz, že někteří parazité jsou rezistentní vůči chemickým dezinfekčním prostředkům, jako je chlor.

Přestože nebyl proveden žádný výzkum zaměřený na to, jak UVC ovlivňuje koronavirus SARS-CoV-2, studie prokázaly, že ultrafialové záření tohoto typu lze použít proti jiným koronavirům, jako je ten způsobující nemoc SARS. Záření deformuje strukturu jejich genetického materiálu a zabraňuje virovým částicím vytvářet si více kopií.

Koncentrovaná forma UVC záření nyní stojí v první linii boje proti nemoci COVID-19. V Číně každou noc osvětlují celé autobusy, roboti vyzařující UVC čistí podlahy v nemocnicích, a banky používají světlo k dezinfekci peněz. Současně dodavatelé UV zařízení hlásí rekordní prodeje. A to s sebou nese opravdu velké riziko.

Jelikož USA a UVB paprsky nemají na koronaviry moc velký vliv, je potřeba nasadit tvrdší kalibr, než jaký nám na zemském povrchu poskytuje Slunce. Takový kalibr, na který nikdo z nás není ani trochu zvyklý. Zatímco slunečnímu UVB záření může trvat hodiny, než nás opálí nebo spálí, UVC to dokáže v řádu sekund.

Pokud nemáte zakryté oči...víte, jaký je to pocit, když se podíváte do slunce? UVC je 10x horší, v řádu několika vteřin," popisuje Arnold. Pro bezpečné používání UVC potřebujete speciální vybavení a školení.

Na trhu paradoxně existuje několik zařízení, které se honosí tím, že vyzařují UVC světlo. I v Česku lze takových koupit spoustu. Podle BBC ale mají tyto lampy ke skutečnému UVC daleko a tento typ záření pro domácí použití koronaviry opravdu zabít nedokáže.

Dezinfekce ultrafialovým zářením v domácích podmínkách je nereálná. Vraťme se ale zpět ke Slunci. Opravdu svými UVA a UVB paprsky nedokáže koronaviry zabít? Odpověď je ano i ne.

Když jsme výše uvedli, že tyto typy záření na koronvairy nemají moc velký vliv, je to proto, že studie chybí. Pokud se ale odrazíme od výzkumů provedených na SARS, tak vystavení tohoto koronaviru slunečnímu záření nemělo na jeho nakažlivost žádný dopad.

Existuje sice studie, která například zjistila, že čím déle byly chřipkové částice vystaveny slunečnímu záření, tím menší byla pravděpodobnost, že zůstanou infekční. Bohužel se ale studie zaměřila na chřipkové viry ve vzduchu, nikoliv na povrchu předmětů.

Nikdo proto neví, jak dlouho trvá dezinfekce povrchů slunečním zářením ani jaká intenzita je potřebná. Množství UV záření se navíc liší v závislosti na denní době, počasí, ročním období a místě, ve kterém žijete.

V domácích podmínkách by v této chvíli nemuselo stačit ani několik dní vystavení přímému slunci. A do té doby virus sám zemře, neboť už bylo prokázáno, že jeho životnost na površích většinou není delší než tři dny.