Nocebo efekt. Informace o vedlejších účincích léků mohou škodit, prokázala studie

Jak napsal zpravodajský server Yahoo News, tento fenomén je zatím mnohem méně prozkoumaný než placebo efekt, ale vžilo se pro něj označení "nocebo efekt". A je pravděpodobně rozšířenější, než si lidé mohou uvědomovat.

Studie, kterou v odborném listu Journal of Medical Ethics zveřejnil Jeremy Howick, filozof a lékařský badatel Oxfordské univerzity, varuje, že lékaři podrobně informující pacienty o negativních vedlejších účincích léků mohou tento nocebo efekt nevědomky spouštět.

"Nocebo efekt je negativní placebo efekt," řekl Howick Yahoo News. "Jde vlastně o očekávání špatných věcí. Pokud vám lékař, kterému důvěřujete, řekne, že léky, co vám předepsal, mohou způsobovat bolesti, nevolnost, nebo dokonce ještě něco horšího, pak zvýší riziko, že tyto vedlejší účinky skutečně pocítíte, i kdyby tím 'lékem' byla jen cukrová pilulka."

Howick konkrétně studoval tuto reakci v souvislosti s "informovaným souhlasem" - právní úpravou, která vyžaduje, aby lékaři zdůraznili negativní rizika související se zákrokem či léčbou.

Ovšem podle něj má tento efekt pravděpodobně dopad na mnohem více lidí, tedy nejen na ty, kteří jdou k lékaři. "Dochází k tomu, když lidi začnou brát nové léky - a nejčastěji za to nejspíš může 'doktor Google'," dodal s odvoláním na lidi, kteří své symptomy konzultují s internetem.

"Lidé užívající statiny v zemích, kde se v médiích objevuje víc zpráv o vedlejších účincích statinů, je s větší pravděpodobností sami zažijí," řekl Howick.

Statiny, které se používají ke snižování cholesterolu, si vysloužily špatnou pověst léků s vedlejšími účinky, jako je nespavost, bolesti hlavy, závratě a nevolnost. Ale při studiích využívajících placebo lékaři zjistili, že až 40 procent pacientů hlásí tyto symptomy, i když místo statinů dostávali placebo.

V roce 2017 se proti špatné pověsti statinů ohradil Steven E. Nissen, výzkumník a kardiolog Clevelandské kliniky, podle nějž "internetem poháněný kult" rozdmýchal strach z léku, který může zachraňovat životy.

"Statiny si vyvinuly špatnou reputaci u veřejnosti. Tento fenomén pohání převážně rozšíření bizarní a nevědecké, ale přesvědčivé internetové kritiky těchto léků," napsal Nissen. "Ztrácíme souboj o srdce a mysl našich pacientů s webovými stránkami, které tvoří lidé s minimální nebo žádnou vědeckou erudicí."

I když se může zdát těžké představit si tělesnou reakci na léky čistě na základě internetových článků, podle Howicka se to děje dost často. "Základním mechanismem je zvýšená úzkost," vysvětlil.

"Studie ukázaly, že se zvýší stresový hormon v těle. Kdybych vám teď řekl, abyste se soustředili na bederní páteř, a dodal, že jídlo, které jste snědli, zhoršuje bolesti beder, neucítíte něco? A co kdybych vám řekl, že to jídlo způsobí nevolnost?"

Lékaři by proto podle něj měli přehodnotit způsob, jakým informují o možných vedlejších účincích, a na pomoc si vzít metodu známou jako pozitivní rámec. "Můžete říct pacientovi: 'Deset lidí, co berou tento lék, má negativní vedlejší účinky', nebo můžete říct: '90 procent lidi nemá žádné negativní vedlejší účinky'. V obou případech je sdělená informace stejná, ale ten první způsob vede k častěji hlášeným vedlejším účinkům," dodal Howick.