SARS-CoV-2 je nový typ viru, se kterým svět bojuje od konce roku 2019. Onemocnění covid-19, které virus způsobuje, bylo poprvé detekováno v čínském městě Wu-chan. Téměř pět měsíců vznikají otázky, na které se vědci pokoušejí najít odpověď. Co už víme o viru SARS-CoV-2? Pomůžou nám tyto informace ukončit pandemii?
U člověka vyvolávají některé druhy koronaviru pouze běžné nachlazení. Situace se změnila v roce 2002, kdy byl objeven virus zvaný SARS-CoV, který vyvolává onemocnění SARS. Další smrtelný druh koronaviru jménem MERS se objevil v roce 2012. Dopad těchto smrtelných koronavirů byl mírný ve srovnání s chaosem, který vyvolává pandemie onemocnění COVID-19.
Pandemie viru SARS-CoV-2 způsobila prakticky celosvětovou karanténu, vyžádala si více jak 100 000 obětí a stále se šíří napříč světem. Lidstvo bylo přemoženo téměř neviditelným útočníkem. Mikroskopický záškodník je předmětem zkoumání v nejlepších laboratořích světa. Diagnostické testy nebo vývoj nových vakcín je v současné době denním chlebem vědců po celém světe.
Podle dostupných informací víme, že Sars-CoV-2 pochází z netopýrů, kteří slouží jako přirozený zdroj a nabízí výborné prostředí k přežívání nákazy. Netopýři mají silnou imunitní odpověď, takže se dokážou s virem jednoduše vypořádat. Problém nastává, když se virus dostane do živočicha, kterému chybí rychlá imunitní reakce. Většina důkazů naznačuje, že vir Sars-CoV-2 se přenesl na člověka pomocí „zprostředkovatelů“, tedy jiných živočišných druhů, na které virus přenesli netopýři. Nejvíce diskutovaným zvířetem je luskoun. „Tento virus pravděpodobně skočil z netopýra na jiné zvíře, které bylo blízko člověka, možná na trhu,“ uvedl virolog Edward Holmes pro The Guardian.
K přenosu viru SARS-CoV-2 dochází kapénkami při kašli nebo kýchání. Kapénky obsahující vir jsou vdechnuty jiným člověkem a vir se dostává k buňkám, které lemují naše hrdlo a hrtan. Tyto buňky mají na povrchu receptory, kterým se říká ACE2. Receptory mají klíčovou roli při přenosu mezi buňkami. Virus SARS-CoV-2 má výběžky, které obsahují glykoprotein S a ten se okamžitě naváže na receptor ACE2.
„Tento virus má povrchový protein, který je aktivován tak, aby zamezil receptoru vyslat signál a přenesl svou RNA do buňky,“ říká virolog Jonathan Ball z Nottingham University. Jakmile se dostane dovnitř, RNA vytvoří několik kopií viru, z těch se následně stanou buňky a infekce se rozšíří. Ve většině případů lidské tělo zahájí imunitní odpověď včas a zastaví postup viru hlouběji do těla. „Mnoho lidí ani nezaznamenalo, že jsou nakaženi nemocněním covid-19 a tak stále chodí do práce, domů a supermarketů, kde infikují ostatní lidi,“ zdůraznil Ball.
Proč u některých lidí dochází k horšímu průběhu nemoci covid-19, není jasné. Jednou z možností je, že někteří lidé mají zranitelnější receptory ACE2 vůči, uvádí deník The Guardian.
Lékaři, kteří již testují lidi na získanou imunitu, našli v jejich krvi poměrně vysokou hladinu protilátek. „Protilátky vytvořené touto imunitní odpovědí poskytnou ochranu před budoucími infekcemi, ale měli bychom si uvědomit, že tato ochrana nebude pravděpodobně na celý život,“ nastínil virolog Mike Skinner z Imperial College London. Většina vědců věří, že získaná imunita bude v těle maximálně rok nebo dva.
Vědci se rozdělili na dva tábory v otázce virulence viru. Čím vyšší má vir nebo jiný patogen virulenci, tím je pro organismus nebezpečnější. Někteří vědci tvrdí, že by vir mohl být méně nebezpečný, zatímco jiní argumentovali, že vir by mohl zmutovat a stát se tak smrtelnějším než doposud, píše Guardian. „Nakonec to bude vývoj vakcíny, která nás osvobodí od hrozby covid-19,“ říká Skinner.
V pátek časopis Nature informoval, že na celém světě bylo zahájeno 78 projektů v oblasti očkování a dalších 37 je ve vývoji. Firmy, které vyvíjejí nové vakcíny, plánují zahájit v letošním roce testování na lidech. Vakcíny však vyžadují rozsáhlé studie o účinnosti. Testování by probíhalo pomocí placebo efektu, kdy polovina lidí dostane vakcínu a druhá pouze placebo. Ale podle The Guardian je to velice zdlouhavý proces.
Vědci navrhli způsob, jak tento proces urychlit. Dobrovolníky by vystavili viru záměrně a zkoumali by, jak je vakcína účinná. „Tento postup není bez rizik, ale má potenciál urychlit testování o mnoho měsíců,“ uvedl Nir Eyal, profesor bioetiky na Rutgers University. „To se bude muset velmi pečlivě promyslet,“ argumentoval Adam Finn z University of Bristol. Záměrně infikovat lidi je totiž velmi kontroverzní. „Mladí lidé by po této příležitosti mohli skočit, ale je to virus, který zabije každého lichého člověka. Zatím nevíme proč, ale testování na lidech je však ještě daleko, takže máme čas to pořádně promyslet,“ dodal Finn.
Související
Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství
Historie lovců a sběračů může být delší, než se myslelo? Zjistili to vědci z Brna
věda , The Guardian , zdraví , Zdravotnictví , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek