Unikátní výzkumný klastr v Brně: Vědci hledají lepší lék na cévní mozkovou příhodu

"Spojení různých pracovišť umožňuje vývoj nových postupů nebo léků od prvotního nápadu až po finální látku, která umožní efektivněji rozpouštět vzniklé sraženiny," uvedl iniciátor klastru Robert Mikulík, vedoucí Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA-ICRC).

Kromě FNUSA-ICRC se na výzkumu podílí také Biofyzikální ústav Akademie věd ČR, Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC, Ústav přístrojové techniky AV ČR, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Masarykův onkologický ústav a firma BioVendor-Laboratorní medicína.

Každá z institucí tvoří článek ve výzkumném řetězci vedoucím od nápadu až ke konečnému léčivu.

"Každá instituce má nezastupitelnou roli, fungujeme jako jeden tým. Vznikne-li nový nápad, kolegové z ústavů Akademie věd provedou testování v modelech lidského mozku vytištěného na 3D tiskárně, odborníci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství mohou testovat látky ve zvířecích modelech. Náš výzkumný tým pomocí počítačového modelování a umělé inteligence navrhuje bílkovinu, která dokáže účinně rozložit krevní sraženinu v mozku pacientů," řekl vedoucí Loschmidtových laboratoří Jiří Damborský.

Cévní mozková příhoda postihne v průměru každého čtvrtého člověka, je to jedna z nejčastějších příčin úmrtí a ročně na celém světě postihne přes 17 milionů lidí. Je nejčastější příčinou trvalé invalidity u dospělých a jen v Česku se vyskytne ročně u 25.000 lidí, 10.000 lidí na její následky zemře.

Cévní mozkovou příhodu způsobuje buďto ucpání cévy v mozku krevní sraženinou nebo jejím prasknutí. Lékaři dokážou pomocí dostupných preparátů rozpustit 20 až 30 procent krevních sraženin, na velké sraženiny ale léčba účinkuje pouze omezeně. Právě to chce společný výzkum Stroke Brno změnit.