Vědci odhalili další trik infekčních bakterií, kterým dokážou obelstít imunitní systém

Australská studie se zaměřila na způsob chování bakterií v lidském těle. Snažili se přijít na to, jak bakterie úspěšně obcházejí imunitní systém a výsledky ukázaly doposud neobjevený způsob, jak přesně to bakterie dělají.

Odborníci si doposud mysleli, že toxiny vypuštěné bakteriemi zabíjejí imunitní buňky. Nová studie prováděna na laboratorních myších ukázala, že tomu není tak doslova. Toxiny vypouštěné bakteriemi do imunitního systému pouze spustí řetězec událostí, který vyústí do sebevražd buněk imunitního systému. Toxiny vypuštěné bakteriemi totiž nenapadají celou buňku, ale pouze mitochondrie, které se nalézají uvnitř. Buňka je využívá jako infekční senzory a jejich základní funkcí je produkce energie pro organismus. Buňka, která zjistí, že mitochondrie uvnitř je neaktivní vyvolá programovanou buněčnou smrt. Jedná se o mechanismus sloužící k eliminaci nepotřebných či poškozených buněk tzv. apoptóza.

„Ironií je, že bakterie jsou zodpovědné za smrt mitochondrií, která vyvolá apoptózu, a nikoliv samotné bakteriální toxiny,“ uvedl pro Science Alert molekulární biolog Pankaj Deo z institutu Monash Biomedicine Discovery Institute (MBDI) v Austrálii. Studie ve výsledku ukázala, že když se vědci zaměřili na programovanou buněčnou smrt u hlodavců, byli schopni nejen snížit výskyt zánětu v těle, ale také snížit riziko možného relapsu.

Byly testovány tři patogeny, které se běžně vyskytují v nemocnicích jako je Neisseria gonorrhoeae, která vyvolává pohlavně přenosnou chorobu kapavku, uropatogenní E. coli a Pseudomonas aeruginosa, která vyvolává řadu onemocnění, jako je zánět močových cest nebo středního ucha. Tyto tři bakterie si mohou lehce vyvinout rezistenci na antibiotika, ale poskytnuté výsledky se podle vědců mohou vztahovat i na jiné druhy. „Zánět, který se neustále opakuje je obvykle vyvolán bakteriální infekcí a způsobuje poškození tkáně a my jsme nalezli nový způsob, jak zabránit poškození,“ míní autor studie Thomas Naderer.

Vědci ve své studii uvedli, že je zapotřebí klinických studií na lidech, aby se určilo, co přesně se děje v lidském organismu, když je napadený bakteriální infekcí v souvislosti s programovanou buněčnou smrtí. Vědci se domnívají, že stávající léčba by mohla být od základů změněna vzhledem k tomu, že patogeny jsou stále chytřejší a hledají nové způsoby, jak obelstít imunitní systém. „V minulosti již bylo vynaloženo značné úsilí v blokování endotoxinů, které zabíjejí imunitní buňky. Tato nová studie ukazuje, že je třeba se zaměřit na různé typy toxinů a předložila dobré tipy, které by nás v této oblasti mohly posunout dál,“ poznamenal Naderer závěrem.