Vědci odhalili fungování imunitních buněk při nádoru mozku

Předmětem výzkumu byly neutrofily, které patří k bílým krvinkám a jsou účinnými bojovníky proti bakteriím. Bojují zpočátku také proti glioblastomu, ale později "přeběhnou" a stanou se jeho ochránci, takže mu umožní dále růst.

Glioblastom je nejzhoubnější mozkový nádor, který rychle roste, špatně se léčí a pacienti umírají do 12 až 15 měsíců.

"Tyto imunitní buňky jsou zpočátku jako armáda, zabíjejí nádorové buňky a verbují k boji proti nádoru další imunitní buňky jako T-lymfocyty. Pak ale v mnoha případech začnou tumor chránit a zabraňují ostatním imunitním buňkám dostat se k nádoru, chrání ho a umožňují mu růst. A navíc začnou vylučovat proteiny, jež podporují růst nádoru. Krátce řečeno, buňky, které jsou zpočátku protirakovinné, nakonec rakovině napomáhají. Zhoršují poškození, jež nádor v mozku působí," sdělila v rozhovoru se serverem The Times of Israel doktorka Dinorah Friedmannová-Morvinskiová, která výzkum vedla.

K objevu vedlo pozorování geneticky modifikovaných myší s glioblastomem. Hypotéza se pak ověřovala analýzou údajů získaných od několika set pacientů s tímto mozkovým nádorem, takže vědci zjistili, jak se rakovina u jednotlivých pacientů vyvíjela.

Friedmannová-Morvinskiová se domnívá, že odhalení procesu pomůže při hledání účinnější léčby glioblastomu. Teď, když je známé, že se určité buňky chovají jako "dvojí agenti", bude možné vyvinout léky, jež těmto buňkám buď zcela zabrání nádor ovlivňovat, nebo je zablokují ve chvíli, kdy přestanou na tumor útočit, či jim budou bránit "zradit" a přinutí ho dále nádor ničit.

Skupina vědců kolem Friedmannové-Morvinskiové už takové preparáty začala vyvíjet. "Když se nám to podaří, dokážeme tyto buňky udržet na 'správné straně'. Zvýší to úspěšnost imunoterapie, aniž by ji ty buňky potlačovaly," řekla lékařka.