Vědci se chystají do Arktidy, budou zkoumat klimatické změny

V pátek se vydá ze severonorského přístavu Tromsö do Arktidy německý ledoborec Polarstern s desítkami expertů na palubě, kteří budou po dobu více než jednoho roku v arktické oblasti studovat klimatické změny. Podle médií půjde o nejrozsáhlejší polární výpravu v dějinách.

Až se expedice po několika týdnech cesty Severním ledovým oceánem dostane do oblasti plovoucího mořského ledu, bude plavidlo připojeno k největší a nejsilnější ledové kře, kterou posádka najde. Následně nechá loď volně unášet uprostřed pole ledových ker až do příštího léta. Návrat do domovského přístavu Bremerhaven se předpokládá po 13 měsících, tedy na podzim roku 2020.

Na ledové kře, která musí být alespoň 1,5 metru silná, vybudují experti síť monitorovacích stanic sahající až 50 kilometrů od plavidla. Do projektu se zapojí na 600 vědců a členů personálu z 19 zemí, kteří se na ledoborci Polarstern fungujícím jako základna budou střídat.

Jejich dopravu na Polarstern zajistí další čtyři ledoborce z Ruska, Číny a Švédska, které budou rovněž posádku zásobovat. Na zásobování se budou podílet i letadla, která budou přistávat na ledové ranveji.

Expedice MOSAIC (Multidisciplinary drifting Observatory for the Study of Arctic Climate) za 130 milionů dolarů (3,1 miliardy Kč) bude zkoumat, jak klimatické změny přetvářejí Arktidu. Studovat bude atmosféru i mořské dno, chemické složení okolní vody či mořskou faunu a flóru.

Arktida je region, který je nejhůře zasažen globálním oteplováním a vědci předpokládají, že bude hrát klíčovou roli při rozhodování o tom, jak klimatické změny ovlivní zbytek naší planety. Některé změny, které se v Arktidě odehrávají, lze sledovat zdálky pomocí satelitů. Řadu procesů v arktickém prostředí ale vědci stále neobjasnili, protože v převážné většině Arktidy není pevná půda, kde by se daly postavit polární stanice. Chystaná expedice navíc vědcům umožní studovat příslušné procesy během celoročního cyklu - od růstu mořského ledu na podzim až po jeho tání a rozpadání v létě.

Expedice MOSAIC se inspiruje cestou slavného norského polárníka Fridtjofa Nansena, který se do Arktidy vypravil s dvanáctičlennou posádkou v letech 1893-1896 na dřevěné lodi Fram. Ta byla schopna vydržet tlak ledových ker a přezimovat v zamrzlém moři. Také Nansen nechal svou loď téměř dva roky driftovat v mořském ledu a nakonec se k severnímu pólu vydal na saních. Pól sice nedobyl, překonal však tehdejší nejsevernější bod dosažený člověkem a svou odvahou a neotřelým plánem se zapsal do dějin světových objevů.

Účastníci plánované expedice MOSAIC se na cestu do Arktidy připravovali v mrazivých teplotách, protože v zimě rtuť teploměru v oblasti klesá k minus 45 stupňům Celsia. Experti musejí být i připraveni na případné setkání s ledním medvědem. "Všichni naši vědci absolvovali výcvik pro případ střetu s ledním medvědem, což zahrnuje i nošení pušky. Při práci v odlehlých oblastech na ledu s sebou budeme nosit elektrické plůtky a budeme mít doprovod s puškami a signálními pistolemi," uvedla Allison Fongová, která pracuje v německém Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI).

Související

Více souvisejících

arktida Vědci Klimatické změny

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy