
V pátek se vydá ze severonorského přístavu Tromsö do Arktidy německý ledoborec Polarstern s desítkami expertů na palubě, kteří budou po dobu více než jednoho roku v arktické oblasti studovat klimatické změny. Podle médií půjde o nejrozsáhlejší polární výpravu v dějinách.
Až se expedice po několika týdnech cesty Severním ledovým oceánem dostane do oblasti plovoucího mořského ledu, bude plavidlo připojeno k největší a nejsilnější ledové kře, kterou posádka najde. Následně nechá loď volně unášet uprostřed pole ledových ker až do příštího léta. Návrat do domovského přístavu Bremerhaven se předpokládá po 13 měsících, tedy na podzim roku 2020.
Na ledové kře, která musí být alespoň 1,5 metru silná, vybudují experti síť monitorovacích stanic sahající až 50 kilometrů od plavidla. Do projektu se zapojí na 600 vědců a členů personálu z 19 zemí, kteří se na ledoborci Polarstern fungujícím jako základna budou střídat.
Jejich dopravu na Polarstern zajistí další čtyři ledoborce z Ruska, Číny a Švédska, které budou rovněž posádku zásobovat. Na zásobování se budou podílet i letadla, která budou přistávat na ledové ranveji.
Expedice MOSAIC (Multidisciplinary drifting Observatory for the Study of Arctic Climate) za 130 milionů dolarů (3,1 miliardy Kč) bude zkoumat, jak klimatické změny přetvářejí Arktidu. Studovat bude atmosféru i mořské dno, chemické složení okolní vody či mořskou faunu a flóru.
Arktida je region, který je nejhůře zasažen globálním oteplováním a vědci předpokládají, že bude hrát klíčovou roli při rozhodování o tom, jak klimatické změny ovlivní zbytek naší planety. Některé změny, které se v Arktidě odehrávají, lze sledovat zdálky pomocí satelitů. Řadu procesů v arktickém prostředí ale vědci stále neobjasnili, protože v převážné většině Arktidy není pevná půda, kde by se daly postavit polární stanice. Chystaná expedice navíc vědcům umožní studovat příslušné procesy během celoročního cyklu - od růstu mořského ledu na podzim až po jeho tání a rozpadání v létě.
Expedice MOSAIC se inspiruje cestou slavného norského polárníka Fridtjofa Nansena, který se do Arktidy vypravil s dvanáctičlennou posádkou v letech 1893-1896 na dřevěné lodi Fram. Ta byla schopna vydržet tlak ledových ker a přezimovat v zamrzlém moři. Také Nansen nechal svou loď téměř dva roky driftovat v mořském ledu a nakonec se k severnímu pólu vydal na saních. Pól sice nedobyl, překonal však tehdejší nejsevernější bod dosažený člověkem a svou odvahou a neotřelým plánem se zapsal do dějin světových objevů.
Účastníci plánované expedice MOSAIC se na cestu do Arktidy připravovali v mrazivých teplotách, protože v zimě rtuť teploměru v oblasti klesá k minus 45 stupňům Celsia. Experti musejí být i připraveni na případné setkání s ledním medvědem. "Všichni naši vědci absolvovali výcvik pro případ střetu s ledním medvědem, což zahrnuje i nošení pušky. Při práci v odlehlých oblastech na ledu s sebou budeme nosit elektrické plůtky a budeme mít doprovod s puškami a signálními pistolemi," uvedla Allison Fongová, která pracuje v německém Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI).
Související

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Co se děje s počasím na Zemi? To, čeho se vědci obávali, se naplnilo
arktida , Vědci , Klimatické změny
Aktuálně se děje
před 4 minutami

Horskou vesničku ve Švýcarsku pohřbil masivní sesuv půdy. Jeden člověk se pohřešuje
před 8 minutami

Černé moře Rusům nenechá. EU začala jednat, spouští novou vojenskou strategii
před 48 minutami

Putinovi dává ještě dva týdny na rozmyšlenou. Trump naznačil, co bude pak
před 2 hodinami

První letní předpověď počasí. Víkend potěší milovníky tepla
před 3 hodinami

Donald Trump narazil: Soud pro mezinárodní obchod v USA zrušil jeho cla na světový obchod
před 3 hodinami

Elon Musk opouští Donalda Trumpa. Po čtyřech měsících končí ve vládní iniciativě DOGE
před 9 hodinami

Nezapomenutelný moment: Ewa Farna si zazpívala s Dua Lipou
včera

Prahu čekají víkendové výluky. Tramvaje nahradí metro a dočasně změní trasy
včera

Podvodů na WhatsAppu přibývá. Policisté upozornili na další praktiku
včera

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok
včera

Rusko navrhuje Ukrajině další kolo rozhovorů. Lavrov prozradil detaily
včera

Do čela ČT chce nejméně pět kandidátů. Čtyři prostředí televize dobře znají
včera

Ženu nabádaly hlasy k útoku v obchodním centru. Policie včas zakročila
včera

Záhada jarního počasí. Meteorologové prozradili, zdali je opravdu chladné
včera

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu
včera

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi
včera

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?
včera

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi
včera

Německo se tvrdě opřelo do Izraele. Netanjahu si už musí uvědomit, že dělá něco vážně špatně
včera
Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci
Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.
Zdroj: Libor Novák