V pátek se vydá ze severonorského přístavu Tromsö do Arktidy německý ledoborec Polarstern s desítkami expertů na palubě, kteří budou po dobu více než jednoho roku v arktické oblasti studovat klimatické změny. Podle médií půjde o nejrozsáhlejší polární výpravu v dějinách.
Až se expedice po několika týdnech cesty Severním ledovým oceánem dostane do oblasti plovoucího mořského ledu, bude plavidlo připojeno k největší a nejsilnější ledové kře, kterou posádka najde. Následně nechá loď volně unášet uprostřed pole ledových ker až do příštího léta. Návrat do domovského přístavu Bremerhaven se předpokládá po 13 měsících, tedy na podzim roku 2020.
Na ledové kře, která musí být alespoň 1,5 metru silná, vybudují experti síť monitorovacích stanic sahající až 50 kilometrů od plavidla. Do projektu se zapojí na 600 vědců a členů personálu z 19 zemí, kteří se na ledoborci Polarstern fungujícím jako základna budou střídat.
Jejich dopravu na Polarstern zajistí další čtyři ledoborce z Ruska, Číny a Švédska, které budou rovněž posádku zásobovat. Na zásobování se budou podílet i letadla, která budou přistávat na ledové ranveji.
Expedice MOSAIC (Multidisciplinary drifting Observatory for the Study of Arctic Climate) za 130 milionů dolarů (3,1 miliardy Kč) bude zkoumat, jak klimatické změny přetvářejí Arktidu. Studovat bude atmosféru i mořské dno, chemické složení okolní vody či mořskou faunu a flóru.
Arktida je region, který je nejhůře zasažen globálním oteplováním a vědci předpokládají, že bude hrát klíčovou roli při rozhodování o tom, jak klimatické změny ovlivní zbytek naší planety. Některé změny, které se v Arktidě odehrávají, lze sledovat zdálky pomocí satelitů. Řadu procesů v arktickém prostředí ale vědci stále neobjasnili, protože v převážné většině Arktidy není pevná půda, kde by se daly postavit polární stanice. Chystaná expedice navíc vědcům umožní studovat příslušné procesy během celoročního cyklu - od růstu mořského ledu na podzim až po jeho tání a rozpadání v létě.
Expedice MOSAIC se inspiruje cestou slavného norského polárníka Fridtjofa Nansena, který se do Arktidy vypravil s dvanáctičlennou posádkou v letech 1893-1896 na dřevěné lodi Fram. Ta byla schopna vydržet tlak ledových ker a přezimovat v zamrzlém moři. Také Nansen nechal svou loď téměř dva roky driftovat v mořském ledu a nakonec se k severnímu pólu vydal na saních. Pól sice nedobyl, překonal však tehdejší nejsevernější bod dosažený člověkem a svou odvahou a neotřelým plánem se zapsal do dějin světových objevů.
Účastníci plánované expedice MOSAIC se na cestu do Arktidy připravovali v mrazivých teplotách, protože v zimě rtuť teploměru v oblasti klesá k minus 45 stupňům Celsia. Experti musejí být i připraveni na případné setkání s ledním medvědem. "Všichni naši vědci absolvovali výcvik pro případ střetu s ledním medvědem, což zahrnuje i nošení pušky. Při práci v odlehlých oblastech na ledu s sebou budeme nosit elektrické plůtky a budeme mít doprovod s puškami a signálními pistolemi," uvedla Allison Fongová, která pracuje v německém Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI).
Související
Místo záchrany devastace. Vědci analyzovali nejpopulárnější nápady na obnovu Arktidy, některé ji mohou zničit
Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty
arktida , Vědci , Klimatické změny
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
13. března 2026 15:58
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák