Vědci zjistili, kdy začali lidé pěstovat ovoce

První šlechtěné stromy pěstované za účelem sklizně byly zasazeny před 7000 lety v údolí řeky Jordán. Podle studie izraelských univerzit šlo o olivovníky. Práce podle listu Haarec potvrzuje předchozí domněnku, že olivy patřily k prvním plodinám, jež lidé začali šlechtit.

V době eneolitu, z níž nález pochází, olivovníky v údolí Jordánu divoce nerostly. Teď se stopy po jejich dřevě našly v nalezišti Tel Caf na severu Izraele. Vědci tam objevili rovněž stopy po velkých větvích fíkovníků.

Obojí bylo potvrzeno z analýzy dřevěného uhlí z archeologického naleziště v místě osídleném za eneolitu, tedy v období mezi neolitem a dobou bronzovou. Už minulý výzkum založený na rozboru fosilního pylu naznačoval, že by olivovníky nalezené v Tel Cafu mohly pocházet z období před 6500 až 7000 lety.

Zbytky dřevěného uhlí analyzovala nyní Dafna Langgutová z archeologického oddělení univerzity v Tel Avivu. "Fíkovníky byly v údolí původní, ale jejich větve byly bezcenné jako palivo i jako materiál k výrobě nástrojů nebo nábytku," řekla. Lidé proto neměli důvod shromažďovat velké množství jejich dřeva ve vesnici. To, že tam bylo, může být podle Langgutové důkaz, že obyvatelé fíkovníky prořezávali, což se dělá pro zajištění lepší úrody dodnes.

Izraelští vědci považují nález za doklad raného šlechtění stromů, našla se také razítka, což může souviset se začátkem administrativy.

"Jako celek to svědčí o bohatství a o prvních krocích směrem ke složitější společnosti skládající se z několika vrstev. Kromě zemědělců tam byli úředníci i obchodníci," řekla Langgutová.

Při rozboru dřevěného uhlí našla pozůstatky po stromech, které v místě rostly přirozeně, například duby nebo tamaryšky. Pozůstatky olivovníků a fíkovníků ale vnášejí nové světlo na vývoj zemědělství.

"Olivovníky divoce v Izraeli rostou, ale ne v údolí Jordánu. Někdo je tam dopravil úmyslně, získal si o nich informace a přenesl je mimo jejich přirozené prostředí," soudí archeoložka.

Výzkum vedl Josef Garfinkel z archeologického ústavu na Hebrejské univerzitě. "Když lidé někam přenesou rostliny a zalévají je, ne všechny přežijí. Ty, které zůstanou, jsou pro to prostředí vhodné, začnou se geneticky měnit," řekl Garfinkel.

V Tel Cafu se našly další známky mimořádnosti tamního osídlení - byly tam velké domy se dvory a v každém několik zásobníků na uskladnění zrní. "Kapacita těch skladů převyšovala potřeby jedné rodiny až dvacetkrát, byla to zjevně skladiště, jež znamenala velký majetek. O bohatství vesnice svědčí výroba vypracované a umně malované keramiky. Našli jsme rovněž nádoby přivezené zdaleka - keramiku obeidské kultury v Mezopotámii, obsidián z Anatolie, měděné šídlo z Kavkazu a další předměty. Mohli si dovolit sázet stromy, o nichž věděli, že jim zkvalitní jídelníček. Ke šlechtění ovocných stromů se nedá nikdo přinutit," řekl Garfinkel.

Ovocnářství mělo dalekosáhlé ekonomické důsledky. Olivovníkový sad přežije století, ale je k tomu třeba vytvořit systém práva na vlastnictví a dědictví.

Schopnost věnovat se pěstování ovoce vysvětluje relativní bohatství lidí v Tel Cafu. Na rozdíl od obilí a jiných jednoletých plodin vyžadují ovocné stromy čas a úsilí. "Šlechtitelství ovocných stromů je proces, který trvá mnoho let. Odpovídá spíše společnosti žijící v blahobytu než společenství, které bojuje o přežití," řekla Langgutová.

Související

Štěňata pravlka obrovského

Vědci oživili 12 tisíc let vyhynulého pravlka. Teď jdou na mamuty

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila, že úspěšně vytvořila tři štěňata takzvaného pravlka obrovského, druhu, který vyhynul před zhruba 12 500 lety. Jedná se o vůbec první případ "de-extinkce", tedy obnovení vyhynulého zvířete, uvedla podle CNN firma se sídlem v Dallasu.

Více souvisejících

Vědci Ovoce

Aktuálně se děje

včera

Praha

Česko navštíví belgický král, oznámil Pražský hrad

Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy. 

včera

Aktualizováno včera

Vladimir Putin

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu. 

včera

Michal Bílek

Bílek se po letošním Euru stane novým trenérem fotbalových „lvíčat“

Přestože do mistrovství Evropy hráčů do 21 let zbývají dva měsíce, už teď je jisté, co se stane u českých reprezentantů této věkové kategorie po něm, ať už na něm česká reprezentace dopadne jakkoliv. Změní se trenér, když toho dosavadního Jana Suchopárka nahradí Michal Bílek. Rozhodl o tom výkonný výbor Fotbalové asociace ČR (FAČR), přičemž její vedení s Bílkem podepsalo smlouvu na nadcházející kvalifikační cyklus s opcí na případné prodloužení, pokud se mu se svěřenci podaří postoupit na evropský šampionát v roce 2027.

včera

Andrij Sybiha

První ukrajinská reakce na ruský návrh příměří. Ozval se i Lipavský

Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím. 

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico pojede do Moskvy uctít minulost. Zřejmě tu, která se právě přepisuje

9. května se Moskva opět promění v jeviště mocenského rituálu. Vojenská přehlídka ke Dni vítězství má připomínat porážku nacismu, v praxi ale slouží jako nástroj propagandy – k legitimizaci dnešní agrese, posilování nacionalismu a rozdělování Evropy. Letos přibývá nový rozměr: pochodovat mají i veteráni války, která dosud neskončila. Pozorovat je budou „vybraní“ evropští politici. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí

Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Na Slovensku opět zaútočil medvěd na člověka

Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici. 

včera

Marco Rubio

Američané tlačí na Kyjev, nikoliv na Rusko, prozradili evropští diplomaté

Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině. 

včera

18. dubna 2025 21:24

18. dubna 2025 21:08

Trump nevyloučil budoucí konec amerických snah o dosažení míru na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy