Vědecké obci dělají starosti dvě studie o nemoci covid-19. Co je na nich špatně?

Dvě studie o nemoci covid-19, které vyšly v respektovaných lékařských časopisech, dělají starosti vědecké obci. Odborníci poukazují na nedostatky při jejich vzniku. Co bylo špatně?

Studie o hydroxychlorochinu a chlorochinu zveřejněná v prestižním lékařském časopise The Lancet musela být stažena. Výzkum o škodlivosti antimalarik tvrdil, že analýza 96 tisíc pacientů poskytla důkazy o jeho neúčinnosti proti nemoci covid-19 a dokonce pojednávala o vyšším riziku úmrtí než u pacientů, kterým antimalarika nebyla podávána. Data poskytla americká analytická firma Surgisphere.

Díky těmto datům musela Světová zdravotnická organizace (WHO) a výzkumné instituce po celém světě pozastavit klinické hodnocení antimalarik jako vhodného léku proti onemocnění covid-19.

Brzy následovalo stažení další studie zveřejněné v New England Journal of Medicine o dopadu léků na vysoký krevní tlak. Studie zkoumala, jestli lidé, kteří léky užívají, mají větší či menší šanci nakazit se nemocí covid-19. Studie spoléhala na stejnou databázi a její autoři uvedli, že nemohou zaručit pravost základních údajů, a proto oba prestižní lékařské časopisy byly nuceny studie stáhnout. Na chybovost databáze americké společnosti Surgisphere upozornil deník Guardian, který také zjistil, že redakce prestižních lékařských časopisů neviděly nezpracovaná data, přesto články publikovaly.

Skandál vyvolal obavy ve výzkumné komunitě, která spoléhala na vzájemné hodnocení, tzv. peer review. Recenzní hodnocení je proces, při kterém se autorova vědecká práce dostane k posouzení jiným odborníkům ve stejné oblasti. Díky tomuto procesu lze zabránit publikování slabých studií. Jak uvádí Guardian, tento proces je velmi důležitý, protože publikace v prestižních lékařských časopisech ovlivňují lékaře a výzkumná centra po celém světě.

Lancet i New England Journal of Medicine se hájí, že mají nejpřísnější procesy peer review. Mluvčí New England Journal of Medicine uvedl pro Guardian, že studii přezkoumali 4 odborníci a jeden recenzent, ale žádný z těchto oborníků neviděl nezpracovaná data. „Z této recenze jsem se dozvěděli dvě věci, které povedou ke změnám celého procesu,“ řekla mluvčí a dodala, že mají malé zkušenosti s publikováním studií pocházejících z tak rozsáhlé zdravotnické databáze.

Guardian se pokusil oslovit i časopis Lancet, ale ten neposkytl žádné podrobnosti. Mluvčí uvedla, že všechny články podléhají nezávislému vzájemnému hodnocení a že data od Surgisphere byla zkoumána a upravována podle „obvyklých redakčních systémů“. Poté dodala, že v současné době časopis přezkoumává požadavky „na sdílení a validaci dat mezi autory a sdílení dat pro veřejnost“.

Guardian upozornil na skandál časopisu Lancet, který v minulosti již publikoval podvodnou studii. Studie spojovala vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám s autismem. Studie byla stažena až 12 let poté a autorovi článku, lékaři Andrew Wakefieldovi, byla zakázána lékařská praxe ve Velké Británii. Na článku pracoval editor Richard Horton, který v současné době pracoval i na studii o škodlivosti hydroxychlorochinu a chlorochinu.

Související

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?
Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Více souvisejících

věda lékaři nemoci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Fotbalová Chance liga hlásí návrat ztraceného syna. Do Hradce přichází exslávista Van Buren

V rámci právě probíhajícího letního přestupového období přichází do české nejvyšší fotbalové soutěže další velké jméno. Po Michalu Sadílkovi, Daikim Hašiokovi, Pavlu Kadeřábkovi či Milanu Petrželovi se v české lize bude od nadcházející sezóny 2025/26 opět objevovat také jméno Micka van Burena. Tento bývalý útočník Slavie se po roce vrátil do Čech, aby zde mohl oblékat tentokrát dres Hradce Králové, s nímž měl podepsat víceletý kontrakt.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

FBI

Trumpovi lidé mění FBI v loajální mašinérii. Věrnost posuzují detektory lži

Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa dochází v FBI k rozsáhlým personálním změnám a zvýšenému využívání detektorů lži, které podle svědků slouží i k prověřování loajality vůči vedení úřadu. Tímto způsobem je oslabována nezávislost agentury, která má být věrná ústavě, nikoli prezidentovi. Čistky zasáhly desítky elitních agentů, klíčové pozice obsazují nově loajální Trumpově administrativě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zájem o hráče z české ligy v zahraničí stoupá. Z elitních lig cílí na Šulce, Zadražila nebo Riga

Během probíhající letní fotbalové pauzy je pochopitelně stále otevřené letní přestupové okno u nás i v zahraničí. Do éteru v těchto dnech a týdnech uniká mnoho spekulací, včetně těch o zájmu o české fotbalisty ze zahraničí. Mluví se především o ještě stále plzeňském záložníkovi Pavlu Šulcovi, jemuž se poslední sezóna v české lize vydařila natolik, že se v ní stal nejlepším hráčem v rámci ankety Fotbalista roku. O jeho služby se začali výrazně zajímat v Anglii, konkrétně v prvoligovém Bournemouthu a druholigovém Middlesborough. O české hráče pak projevují zájem i v Itálii či ve Španělsku. Třeba o gólmana Hradce Králové Adama Zadražila se zajímá italské Como, o ostravského středního záložníka Tomáše Riga pak zase pro změnu italská Hellas Verona nebo španělské Levante.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Starostové v novém průzkumu předčili SPD

Sněmovní volby by na přelomu června a července vyhrálo opoziční hnutí ANO, které je ochotna podpořit téměř třetina voličů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News, v němž Starostové a nezávislí přeskočili SPD a dostali se na třetí místo. Poslanecké mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

První předpověď počasí na příští víkend. Česko bude pod vlivem útvaru nad Alpami

První polovina probíhajícího víkendu byla na řadě míst propršená. Třetí červencový víkend by snad mohl přinést lepší počasí. Naznačuje to předběžná předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy