Vikingy z Grónska vyhnal nedostatek mrožů, uvádějí vědci

Vikinské komunity v arktických podmínkách Grónska vzkvétaly přes 400 let, od 11. století, kdy k jeho pobřeží připlul mořeplavec Erik Rudý. Vikingové se pak na ostrově živili lovem mrožů pro jejich kly, které na trhu prodávali jako velmi ceněnou komoditu - slonovinu, respektive takzvanou mrožovinu. Podle studie však evropské trhy ve 13. století zaplavila opravdová slonovina a mrožů zároveň kvůli masivnímu lovení drasticky ubylo.

Vědci z univerzit v Cambridgi, Oslu a Trondheimu zkoumali předměty vyrobené před rokem 1400 z mrožoviny z celé Evropy a zjistili, že téměř všechny z nich pocházely z mrožů lovených Vikingy v Grónsku. Novější předměty byly vyrobené z klů menších zvířat - pravděpodobně samiček a mláďat - což naznačuje, že se stáda mrožů tenčila.

"Severští Gróňané potřebovali od Evropy železo a dřevo a na oplátku vyváželi převážně produkty z mrožů," uvedl archeolog James Barrett z Cambridgeské univerzity. "Severští lovci se museli vydat hlouběji za severní polární kruh, aby získali čím dál tím skrovnější množství mrožoviny. Jak se populace mrožů zmenšovala, ubývaly i komunity Seveřanů," vysvětlil Barrett.

K úplnému odchodu Vikingů přispěly i další okolnosti, popisuje ve studii vědecký tým. Patřila mezi ně například změna klimatu během takzvané malé doby ledové a neudržitelné postupy při pěstování plodin. "Pokud se začaly hroutit ceny za výrobky z mrožů i jejich populace, muselo to zásadně narušit odolnost obyvatel," dodává však Bastiaan Star z univerzity v Oslu.