Vyhladí dopad asteroidu lidstvo? Nedávná historie ukazuje, co se skutečně stane

Lidé v okolí oblasti u hranic s Čínou, jejíž většina nyní spadá pod Přímořský kraj, mohli 12. února 1947 kolem 10:38 místního času pozorovat na obloze ojedinělý úkaz. Směrem od severu přiletěla ohnivá koule, která byla podle vzpomínek pamětníků jasnější než Slunce, vrhala stíny a za ohlušujícího hluku se postupně rozpadala na menší části.

Někteří svědci udávali, že měnila barvu a nakonec zčervenala. Pak zmizela někde v půli cesty mezi městy Vladivostokem a Chabarovskem a o několik minut později se ozval ohlušující zvuk, připomínající těžkou dělostřelbu. Také se projevila tlaková vlna, která rozbíjela okna a působila drobné škody.

Pád meteoritu pozoroval i malíř Petr Medveděv, který událost zachytil na obraze. V roce 1957 byl obraz reprodukován na známce, vydané k desátému výročí dopadu.

Po vyhodnocení dostupných dat se zjistilo, že jev způsobilo vesmírné těleso o počáteční hmotnosti mezi 200 a 300 tunami, což odpovídá balvanu o průměru zhruba čtyři metry. Po vstupu do zemské atmosféry padalo k zemi pod úhlem asi 41 stupňů a jeho rychlost byla mezi 12 a 14 km/s.

Rozpad meteoroidu začal ve výšce asi 25 kilometrů, a když se dostal přibližně 5,6 kilometrů nad zemský povrch, došlo k velké explozi, která rozmetala největší část tělesa na malé kousky. Našlo se několik tisíc úlomků různých velikostí a hmotností - od miligramových mikrometeoritů až po část vážící 1745 kilogramů.