Vyhladí lidstvo nemoc nebo radiace? Děsivý scénář

Naše sluneční soustava je plná různých těles, od těch menších, až po planetky s průměrem několika stovek kilometrů. Čas od času zasáhnou i naši Zemi. Jedno z takových těles před 65 milióny let vyhubilo dinosaury. V roce 1908 spadlo kosmické těleso, známé jako tunguzský meteorit do odlehlé oblasti Sibiře, následná exploze vyvrátila přibližně 60 milionů stromů a byla slyšet do vzdálenosti jednoho tisíce kilometrů.

V následujících letech je velmi nepravděpodobné, že Zemi zasáhne velký meteorit. Nicméně jednoho dne se to stane, a to by mohl být konec naší civilizace a možná i našeho druhu.

Světoznámý fyzik Stephen Hawking se zatím ani neobává armády terminátorů, ale spíše technologické singularity (zlomový bod technologického výzkumu pozn. redakce), která by podle některých měla proběhnout v následujících desetiletích. Teprve poté by se umělá inteligence mohla zvyšovat takovým tempem, aby nás jednou mohla ohrozit.

Prozatím se neví, jestli je vůbec něco takového možné, výpočetní výkon se zdvojnásobuje každých 18 měsíců. Zatím se ale nepodařilo přijít na to, jestli stroje dokáží dělat cokoliv „pomocí své vůle". Skeptici navíc poukazují, že nejchytřejší počítače současnosti nejsou chytřejší, než šváby.

Možná nejděsivější hrozbou ze všech je geneticky upravená choroba. Důvodem, proč se Ebola nestala a ani nestane celosvětovou epidemií je, že se těžko přenáší, své oběti oslabí a rychle zabije. Jen mírně upravená verze, která by se přenášela vzduchem a příznaky by projevovala až po pár týdnech, by zabila stovky milionů lidí. I „obyčejné" infekční onemocnění, jako je ptačí chřipka má schopnost vyhladit většinu populace.

Geneticky upravený vir se pravděpodobně někdy někdo pokusí vypustit ven. Není známo, jestli teroristické skupiny mají potřebné znalosti a vybavení, ale jak tvrdí různí konspirátoři, nemusí jít pouze o teroristy.

Nejpravděpodobnější scénář vyhynutí lidstva je stále hrozba jménem jaderná válka. Na celém světě najdeme více než patnáct tisíc jaderných hlavic, i přes několik mezinárodních smluv, omezující jejich počet. Dokonce jedna malá jaderná válka způsobí rozsáhlou devastaci, který bude mít vliv na celou Zemi.

Pravděpodobnost jaderné války je vzhledem k ostatním hrozbám vysoká. Je ale velmi malá šance, že by zničila celý náš druh, a to i globální válka mezi NATO a Ruskem nebo mezi USA a KLDR. Nicméně by zabila miliardy lidí a zničila by svět tak, jak ho známe.

Ještě před spuštěním velkého hadronového urychlovače (LHC) v CERNU ve Švýcarsku, se velmi živě diskutovalo o jeho bezpečnosti. Několik lidí v čele s německým vědcem Otto Rosslerem tvrdilo, že LHC může teoreticky vytvořit malou černou díru, která následně pohltí celou Zemi. Tato teorie je nyní absurdní, nicméně jednoho dne, kdy budou mnohem výkonnější urychlovače částic, by se černá díra mohla vytvořit.

Pravděpodobnost je opravdu velmi nízká. Pokud by ale se ale opravdu vytvořila černá díra, která by pohlcovala okolí, tak by to byl pravděpodobně konec planety Země.

Téměř žádný vědec už nyní nepochybuje, že emise uhlíku ovlivňuje klima naší planety. Poslední zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu naznačuje, že v budoucnosti budeme čelit vyšším teplotám, průměrně o tři až čtyři stupně. To nebude doslova konec světa, ale lidstvo bude potřebovat všechny zdroje, aby se s tím vyrovnalo.

Změny klimatu začnou pravděpodobně v době, kdy se počítá s tím, že lidská populace bude na vrcholu. Miliony lidí přijdou o své domovy, kvůli růstu hladiny moří a měnící se počasí může narušit zemědělství. Každopádně tuto katastrofu můžeme ještě pořád odvrátit.