Zažímalová: Priority jsou růst rozpočtu i přenos znalostí k praxi

ČTK to řekla předsedkyně AV Eva Zažímalová, která dnes začala druhé funkční období. Zažímalová je odbornicí na rostlinnou biochemii, v AV působí od konce 70. let.

Podle Zažímalové jsou v kapitole Národního plánu obnovy zaměřené na podporu základního výzkumu čtyři tematické okruhy. Vědci z AV spolupracují na všech. "Ta čtyři témata mají být takové infrastruktury, které budou podporovat již existující aktivity," vysvětlila předsedkyně s tím, že na všechno půjde celkem pět miliard korun.  

Jedním ze zmíněných projektů bude tzv. Národní institut pro bakteriologii a virologii. Podle vědkyně půjde o podporu kontaktů mezi různými pracovišti v Česku. Zažímalová už dříve ČTK řekla, že ohledně institutu navázal spolupráci Ústav organické chemie a biochemie AV (ÚOCHB) s Masarykovou univerzitou a počítá se i s dalšími pracovišti. "Nejedná se ale o vybudování a vybavení budovy centra," zdůraznila Zažímalová. Dodala, že ohledně možného financování výstavby nové budovy z prostředků plánu obnovy to stále "nevypadá dobře," ale "nevzdávají to." Vznik centra loni podpořil Akademický sněm, i s vybavením by stálo zhruba pět miliard korun.

Z plánu obnovy podle Zažímalové půjdou peníze i na spolupráci v onkologickém výzkumu a také na projekty zaměřené na výzkum metabolických a kardiovaskulárních chorob. Poslední počin, z oblasti sociálních a humanitních věd, má podle předsedkyně v gesci primárně Masarykova univerzita.

"Více se propojí instituce, což je dobře, ale že by tam vzniklo něco z gruntu nového, to ne. Navíc Národní plán obnovy má horizont šesti let a pak je velký otazník, co bude dál," poznamenala předsedkyně.

Ohledně úkolů pro nadcházející období Zažímalová řekla, že AV stále bojuje o podobu rozpočtu na roky 2022 a 2023. Připomněla, že letošní rozpočet instituce je sice meziročně o něco vyšší, na další dvě léta se však podle střednědobého výhledu s nárůstem nepočítá. "Když není nárůst, tak reálně je to pokles, protože prostě máme inflaci. Také ceny přístrojů jdou nahoru a my soutěžíme o pracovní sílu i o přístroje na celosvětovém trhu, ne v tom našem malém rybníčku," podotkla Zažímalová. Letošní rozpočet AV je necelých 6,8 miliardy korun, zhruba o 200 milionů více než v roce 2020.

Akademie chce také zesílit důraz na přenos znalostí a technologií. "To je něco, co se teď hodně rozvíjí. Navíc, upřímně, současná pandemie také výrazně ukázala, jak je věda důležitá i jak je důležité rychle přenést ty znalosti do praxe," podotkla. Důležitý je podle Zažímalové i rozvoj platformy Strategie AV21, která má sloužit k propojení výzkumné práce různě zaměřených ústavů při řešení současných "akutních" problémů, které mají přesahy do vědy.