Zažímalová: Priority jsou růst rozpočtu i přenos znalostí k praxi

K prioritám pro následující roky patří nárůst rozpočtu Akademie věd ČR (AV) i přenos poznatků výzkumů do praxe. Některé ústavy AV se také zapojí do několika vědeckých projektů financovaných z Národního plánu obnovy. Budou spolupracovat například na virologickém a onkologickém výzkumu.

ČTK to řekla předsedkyně AV Eva Zažímalová, která dnes začala druhé funkční období. Zažímalová je odbornicí na rostlinnou biochemii, v AV působí od konce 70. let.

Podle Zažímalové jsou v kapitole Národního plánu obnovy zaměřené na podporu základního výzkumu čtyři tematické okruhy. Vědci z AV spolupracují na všech. "Ta čtyři témata mají být takové infrastruktury, které budou podporovat již existující aktivity," vysvětlila předsedkyně s tím, že na všechno půjde celkem pět miliard korun.  

Jedním ze zmíněných projektů bude tzv. Národní institut pro bakteriologii a virologii. Podle vědkyně půjde o podporu kontaktů mezi různými pracovišti v Česku. Zažímalová už dříve ČTK řekla, že ohledně institutu navázal spolupráci Ústav organické chemie a biochemie AV (ÚOCHB) s Masarykovou univerzitou a počítá se i s dalšími pracovišti. "Nejedná se ale o vybudování a vybavení budovy centra," zdůraznila Zažímalová. Dodala, že ohledně možného financování výstavby nové budovy z prostředků plánu obnovy to stále "nevypadá dobře," ale "nevzdávají to." Vznik centra loni podpořil Akademický sněm, i s vybavením by stálo zhruba pět miliard korun.

Z plánu obnovy podle Zažímalové půjdou peníze i na spolupráci v onkologickém výzkumu a také na projekty zaměřené na výzkum metabolických a kardiovaskulárních chorob. Poslední počin, z oblasti sociálních a humanitních věd, má podle předsedkyně v gesci primárně Masarykova univerzita.

"Více se propojí instituce, což je dobře, ale že by tam vzniklo něco z gruntu nového, to ne. Navíc Národní plán obnovy má horizont šesti let a pak je velký otazník, co bude dál," poznamenala předsedkyně.

Ohledně úkolů pro nadcházející období Zažímalová řekla, že AV stále bojuje o podobu rozpočtu na roky 2022 a 2023. Připomněla, že letošní rozpočet instituce je sice meziročně o něco vyšší, na další dvě léta se však podle střednědobého výhledu s nárůstem nepočítá. "Když není nárůst, tak reálně je to pokles, protože prostě máme inflaci. Také ceny přístrojů jdou nahoru a my soutěžíme o pracovní sílu i o přístroje na celosvětovém trhu, ne v tom našem malém rybníčku," podotkla Zažímalová. Letošní rozpočet AV je necelých 6,8 miliardy korun, zhruba o 200 milionů více než v roce 2020.

Akademie chce také zesílit důraz na přenos znalostí a technologií. "To je něco, co se teď hodně rozvíjí. Navíc, upřímně, současná pandemie také výrazně ukázala, jak je věda důležitá i jak je důležité rychle přenést ty znalosti do praxe," podotkla. Důležitý je podle Zažímalové i rozvoj platformy Strategie AV21, která má sloužit k propojení výzkumné práce různě zaměřených ústavů při řešení současných "akutních" problémů, které mají přesahy do vědy.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

akademie věd Eva Zažímalová (AV ČR)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump jde Rusům na ruku, protože nesnáší Zelenského, píše CNN

Americký prezident Donald Trump otevřeně přebírá ruské propagandistické narativy a naznačuje, že mír na Ukrajině by mohl být dosažen právě jejich přijetím. Svými výroky nejen zpochybňuje legitimitu ukrajinského vedení, ale také relativizuje odpovědnost Ruska za rozpoutání války. Tím nahrává Kremlu, který se i bez ústupků postupně posouvá do role vítěze.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Vchod do hrobky faraona Thutmose II. byl původně objeven koncem roku 2022, ale vědci se nejprve domnívali, že hrobka patřila královské manželce.

V Egyptě objevili hrobku faraona po více než sto letech

Egyptští archeologové oznámili mimořádný objev – hrobku faraona Thutmose II. Tento nález je považován za jeden z nejvýznamnějších za poslední století, jelikož jde o první královskou hrobku od roku 1922, kdy Howard Carter objevil slavnou hrobku Tutanchamona.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Petr Fiala

Fiala nastínil, co musí Evropa udělat, aby ji ostatní brali vážně

Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně a pak nás bude svět brát vážně, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání evropských lídrů o bezpečnosti a situaci na Ukrajině. Fiala se také vyjádřil k výpadu amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

před 7 hodinami

včera

Volby v Německu, ilustrační foto

Co skrývá Matrjoška? Němci jsou před volbami na pozoru ohledně vlivů z Ruska

Bezpečnostní analytici varují před systematickou snahou Moskvy ovlivnit veřejné mínění v Německu prostřednictvím falešných zpráv a manipulativního obsahu na sociálních sítích. Dezinformační operace, zachycené krátce před nedělním hlasováním, se zaměřují na diskreditaci demokratických institucí a vyvolávání nedůvěry vůči vládě i médiím.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Výhled počasí do poloviny března. Meteorologové popsali, jak se bude oteplovat

Česko momentálně svírá mrazivé počasí, nejchladnější za celou probíhající zimu. Zároveň se ale každým dnem blíží nástup jara. Meteorologové z ČHMÚ již vidí až do poloviny března. Jaký je výhled pro nadcházející dny a týdny? 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy