Věda

Související články:

Letošní největší asteroid proletěl kolem Země

Čeští vědci vyvinuli rychlou metodu porovnání antigenních testů

Novou a rychlou metodu pro porovnání citlivosti různých antigenních testů vyvinuli vědci z Akademie věd ČR (AV). Metoda využívá uměle připravený nukleoprotein a dovede určit nejmenší množství antigenu, které umí daný test odhalit. Vědci metodě podrobili 13 testů. Rozdíly podle nich byly značné.

Britská mutace je podle studie více smrtící než jiné

Riziko smrti je při nákaze tzv. britskou mutací koronaviru o 55 procent vyšší než u infekcí dříve rozšířenými variantami viru SARS-CoV-2. Takový odhad prezentuje tým vědců z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM) v článku publikovaném v pondělí časopisem Nature.

Temnou hmotu ve vesmíru mohou lidé hledat chytrým telefonem

Vědci Fyzikálního ústavu při Slezské univerzitě v Opavě, kteří ve vesmíru pátrají po temné hmotě, chtějí do výzkumu zapojit veřejnost. Amatérským vědcům bude stačit chytrý telefon. ČTK to za organizátory řekl Petr Horálek. Opavští vědci se od srpna 2016 zapojují do mezinárodního projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory). Projekt je zaměřený na detekci kosmického záření a hledání tajemné skryté látky nebo též temné hmoty.

Čeští vědci odhalují proces umírání. Co před smrtí dělá srdce?

Výzkumný tým s českou účastí popsal, že se srdeční aktivita často několikrát zastaví a znovu rozběhne, než ustane napořád. Porozumění procesu, který vede k okamžiku smrti, je důležité pro transplantační medicínu. Za 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (1.LF UK) o výzkumu informoval Lukáš Malý v dnešní tiskové zprávě.

Vakcína Pfizeru snižuje přenos nákazy, naznačuje studie

Vakcína proti covidu-19 vyvinutá společnostmi Pfizer a BioNTech má 94 procentní účinnost proti asymptomatické nákaze koronavirem. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie těchto firem, jež vychází z dat nashromážděných v izraelské populaci. Tyto závěry naznačují, že očkovací látka zřejmě významně snižuje přenos infekce v populaci, poznamenává agentura Reuters.

U britské mutace koronaviru je významně vyšší úmrtnost, ukázala studie

Po nákaze vysoce nakažlivou variantou koronaviru, která se poprvé objevila v Británii a následně se rozšířila po celém světě, umírá o desítky procent více lidí, než u dosud převládajících verzí viru. Podle agentury Reuters to vyplývá ze studie britských vědců zveřejněné dnes v odborném časopise British Medical Journal.

Ivermektin zázračně neléčí, zjistila první řádná studie na skupině pacientů

Ačkoliv je ivermektin mnohými považován za takřka svatý grál, vědci zatím nepotvrdili, že by se jednalo o lékařský zázrak v boji s covidem-19. Výsledky první řádné zaslepené studie na 476 pacientech, která vyšla v prestižním lékařském časopise JAMA, naopak neukazují žádný významný rozdíl mezi užitím léku a placeba. Podle histologa Jaromíra Šrámka působícího na lékařské fakultě Univerzity Karlovy navíc studie ani výrazně nepřispěla k otázce bezpečnosti, což je další silně spekulovaná oblast v souvislosti se zmíněným lékem.

Očkování plodnost neovlivní, přesto se ho některé ženy bojí

Amy Taylorová si s kamarádkami povídala přes videoaplikaci Zoom, když jejich rozhovor nabral nečekaný směr. Jedna ze skupinky žen - všech těsně po třicítce, většinou vysokoškolsky vzdělaných a s dobrým zaměstnáním - se zmínila, že má obavy z očkování proti koronaviru, protože by za rok nebo dva chtěla zkusit otěhotnět, napsal zpravodajský server The Guardian.

Superpočítač ukázal, že dvě roušky moc nepomohou

Nošení dvou zdravotnických roušek nezvyšuje výraznějším způsobem ochranu před šířením virů v porovnání se správně nasazenou jednou rouškou. Vyplývá to ze simulace provedené japonským superpočítačem, informovala dnes agentura Reuters.

Mutace by mohly být méně nebezpečné pro očkované i zotavené, zjistili vědci

Varianty koronaviru by mohly být méně nebezpečné pro očkované a pro lidi, kteří se z infekce zotavili, než se původně myslelo. Vyplývá to z poznatků vědců, kteří zjistili, že lidské tělo vyvíjí na některé z nejvíce znepokojivých variant koronaviru silnou odezvu buněčné imunity. Napsal o tom list Financial Times.

Na světě je přes šest milionů druhů hub, zjistili vědci

Vědci z Česka spočítali, že na světě je přes šest milionů druhů hub. Popsány jsou přitom jen desítky tisíc. Dosud odborníci odhadovali, že existují dva až čtyři miliony druhů hub. ČTK dnes o tom za Akademii věd ČR v tiskové zprávě informovala Eliška Zvolánková.

Odborníci hledají dobrovolníky do studie protilátek na covid-19

Odborníci hledají dobrovolníky do studie, která má zjistit, zda mají v krvi protilátky chránící před nemocí covid-19. Do studie už se od podzimu přihlásilo 15.000 lidí, odborníci ale potřebují dvojnásobek. Informovali dnes o tom ČTK. Studie by měla zjistit, jak dlouho protilátky v lidském organismu zůstávají. Zájemci se mohou hlásit do konce března tak, že se objednají na testování do některé ze zapojených laboratoří.

Lze se nakazit z peněz či zásilky? Myjte si ruce, ne zboží, vzkazují experti

Část odborníků se domnívá, že přílišná dezinfekce povrchů je v boji s koronavirem přeceňovaná. Než se bát, že se nakazíme po kontaktu s poštovní zásilkou, telefonem či bankovkami, raději bychom se měli soustředit na mytí rukou a ochranu nosu, úst a očí, píše list The Guardian. Podle epidemiologa z univerzity La Trobe v Melbourne Hassana Vallyho je více než po roce života s koronavirem jasné, že přenos nákazy skrze povrchy není tak zásadní v šíření infekce, jak se prve myslelo.

Nový web má pomoci přenosu vědeckých poznatků do praxe

Pomoci přenosu vědeckých poznatků do praxe má nový web, který spadá pod Akademii věd ČR (AV). Portál transferu nabízí přehled výsledků výzkumu i servis možným partnerům a jednotlivým pracovištím akademie. O webu za AV informovala Eliška Zvolánková v dnešní tiskové zprávě. Portál spravuje Centrum transferu technologií AV (CeTTAV).

Čeští vědci zkoumají dopad pandemie na chování lidí v dopravě

Čeští vědci zkoumají, jak pandemie covid-19 ovlivnila chování lidé v dopravě. Vedle analýzy zkušeností lidí v Česku má projekt přinést doporučení pro rozvoj a plánování udržitelné dopravy v krizovém období. Spolupracují na něm odborníci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem a agentury STEM/MARK.

Rok od začátku pandemie: Vědec prozradil, jaké výzvy teď leží před experty

Za rok trvající pandemie se vědci o novém typu koronaviru dozvěděli mnoho, velké výzvy ale zůstávají. K zásadním budoucím úkolům patří třeba vývoj léčiv, která cílí na méně proměnlivé části viru, úprava vakcín i lepší monitoring potenciálně rizikových virů v přírodě. Základní výzkum však již přinesl řadu důležitých poznatků o chování viru. V rozhovoru s ČTK ke zhodnocení roku od prvního potvrzeného případu koronaviru v Česku to uvedl evoluční virolog Jiří Černý. Vědec působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Tým českých vědců zkoumal růst plazů novou metodou, výsledek překvapil

Růst plazů pomocí originální metody zkoumal tým Petry Frýdlové z Přírodovědecké fakulty UK (PříFUK). To, zda mají zkoumaná zvířata ukončený, nebo stále probíhající růst, určovali podle přítomnosti růstové ploténky u různých druhů. Vyhnuli se tím komplikovanému měření. Výsledky byly překvapivé. O výzkumu za fakultu informoval ČTK Michal Andrle v tiskové zprávě.

Nošení dvou těsných roušek může výrazně snížit riziko nákazy, tvrdí vědci

Riziko koronavirové nákazy se pravděpodobně výrazně snižuje, pokud rouška těsně přiléhá k obličeji a dotyčný nosí dvě místo jedné. Vyplývá to z experimentů amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Jeho vědci v laboratoři zkoumali riziko nákazy při dvoumetrovém odstupu. Zjistili, že jedna chirurgická nebo látková rouška při výdechu zablokuje asi 40 procent aerosolu mířícího k hlavě osoby, jež se nadechuje. Nasazením látkové roušky přes chirurgickou se tato účinnost zdvojnásobila. Pokud měli dvě roušky oba, byl podle vědců účinnost více než 95procentní.

Běžný lék na astma údajně snižuje riziko hospitalizace s koronavirem

Lék ze skupiny kortikoidů, který běžně používají astmatici, snižuje podle studie vědců z Oxfordské univerzity u pacientů s koronavirem riziko hospitalizace a zkracuje dobu uzdravování. Nemocní ho ovšem musejí dostat v sedmi dnech od projevení příznaků, píše agentura Reuters.