Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve čtvrtek zachytil nejsilnější sluneční erupci od roku 2017. Ve Spojených státech a dalších zemích způsobila poruchy rádiového spojení trvající dvě hodiny. Problémy měli například piloti letadel.
Takzvaný rádiový záblesk, jev, při kterém se uvolní obrovské množství energie ve formě rádiových vln, byl mimořádně silný a zasáhl i vyšší rádiové frekvence na Zemi, uvedla média.
Vědci nyní zkoumají oblast Slunce v jeho severozápadní části, kde došlo k erupci. Zjišťují, zda k Zemi nesměřuje ze Slunce vyvržená koronální hmota. Ta by na Zemi vyvolala geomagnetickou bouři, v jejímž důsledku by mohla v následujících dnech selhávat vysokofrekvenční rádiová spojení především ve větších zeměpisných šířkách.
NASA zachytila sluneční erupci prostřednictvím satelitu speciálně určeného pro pozorování Slunce, který se nachází na vysoké oběžné dráze Země. Satelit zaznamenal erupci v extrémním ultrafialovém poli záření.
Slunce se v současnosti blíží vrcholu svého cyklu, který má délku přibližně 11 let. Největší aktivitu na povrchu Slunce vědci očekávají v roce 2025.
Už na konci listopadu Zemi zasáhly sluneční bouře, před kterými vědci varovali s tím, že mohou narušit rádiové a GPS signály. Podle zahraničních médií to dnes uvedla NASA s tím, že šlo o sérii menších bouří.
Podle expertky Tamithy Skovové se mohou během sluneční bouře vyskytnout intenzivní polární záře, které osvětlí oblohu díky intenzivní interakci CME s termosférickou vrstvou atmosféry, kde se mohou ionty volně pohybovat.
Sluneční bouře obvykle naruší rádiové a GPS signály. Silná erupce plazmy a magnetických polí ze sluneční koróny může interagovat s magnetickým polem Země a ionosférou, což vede ke geomagnetickým bouřím a už zmíněným polárním zářím.
Rozsáhlé sluneční bouře mohou obvykle způsobit narušení a výpadky internetu v různých regionech. Jejich účinky ale obvykle přetrvávají jen několik hodin.
Na Slunci proběhly na konci listopadu nejméně tři výrony koronální hmoty. CME může trvat 1 až 3 dny, než se dostane do zemské atmosféry.
Výron koronální hmoty (CME = coronal mass ejection) je oblast plazmatu a magnetického pole, která je vyvržena ze sluneční koróny do vesmíru. Sluneční koróna je vnější vrstva atmosféry Slunce, která se rozprostírá daleko za sluneční fotosféru.
CME představuje velký tok ionizované hmoty, který uniká ze Slunce a může být vypuzen do okolního prostoru. Tyto výrony mohou nést velké množství sluneční hmoty a magnetického pole.
Během CME dochází k náhlé změně sluneční atmosféry, která může mít různé důsledky pro prostředí ve vesmíru a zejména pro magnetosféru Země. Když dorazí k Zemi, mohou CME vyvolat geomagnetické bouře.
Tyto bouře mohou ovlivnit magnetické pole Země a vyvolat polární záře, ale také mohou narušit elektrické systémy, satelity a komunikaci na Zemi.
24. srpna 2026 10:47
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
Související
Obří sluneční skvrna vypustila masivní erupce. Dokáže se proti nim lidstvo bránit?
Vědci zveřejnili dosud nejdetailnější snímek Slunce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
před 1 hodinou
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
před 2 hodinami
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
před 2 hodinami
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
před 4 hodinami
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
před 5 hodinami
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
před 5 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 7 hodinami
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
včera
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
včera
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
včera
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
včera
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
včera
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
včera
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
včera
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
včera
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
včera
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.
Zdroj: Jan Hrabě